Stát nemá podle expertů pro mýto strategii

ELEKTRONICKÉ MÝTNÉ

Příčinou potíží mýtného tendru, který před dvěma týdny zrušil antimonopolní úřad, je dlouhodobá absence vládní strategie, jak s mýtem efektivně nakládat. Tvrdí to odborníci na dopravu. Stát podle nich ve své politice o mýtu pouze reaguje na aktuální situaci bez dlouhodobých cílů.

Nejlepší variantou řešení mýta by podle expertů bylo, kdyby stát provozoval mýto sám.
Jedním z hlavních problémů současného tendru je podle expertů rozšíření mýtného o 900 kilometrů. Podle Ondřeje Zaorala ze společnosti Inoxive většina analýz ukazuje, že takové rozšíření je neopodstatněné. "Je to socioekonomický experiment s nízkým výnosem a neprozkoumaným dopadem do lokálních ekonomik. Zrušení tendru vidím jako příležitost napravit toto politické rozhodnutí," řekl Ondřej Zaoral. Další oslovení experti nesouhlasí s tvrzením, že tendr byl technologicky neutrální. "V každé učebnici o mýtu jsou uvedeny grafy, jak se s rozšiřováním kilometrů stále více nevyplatí mikrovlnný systém. Oproti tomu satelitní se nevyplatí pro menší rozsah kilometrů. Umělé rozšíření o 900 km má jediné racio v tom, že se vyplatí pro satelitní systém a nevyplatí pro mikrovlny," řekl k tomu profesor Dopravní fakulty ČVUT Pavel Přibyl. S tím souhlasí jeho kolega Petr Moos.
"Analýza ukázala, že limitem pro technologicky neutrální tendr bylo rozšíření maximálně o 400 kilometrů.
Při takhle velkém rozšíření bylo zřejmé, že bude vybrán satelit," dodal.
Naopak problémy okolo převodu zadání uchazečům na přepisovatelných médiích jsou podle expertů spíše formální problém, který by neměl být důvodem ke zrušení celého tendru. Podle vedoucího Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství Dopravní fakulty ČVUT Václava Jirovského je takový postup ve světě běžný a vzhledem k rozsahu dokumentace i jediný rozumný.
Dopravním odborníkům se nelíbí celková vládní politika týkající se mýta. Podle Pavla Přibyla je jedinou strategií státu jen vyměnit jednoho soukromého provozovatele za druhého, a to s rizikem, že o několik let později nebudou státu dohodnuté podmínky vyhovovat.
Nejlepším řešením pro mýto by podle všech oslovených odborníků bylo, kdyby ho řídil sám stát a rozhodoval tak o všem kolem mýta. Jako příklad uvedli Rakousko, kde se podle nich tento systém osvědčil. Stát by v takovém případě vytvořil vlastní organizaci, která by měla mýto na starosti. Ondřej Zaoral pro tento účel navrhuje transformaci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). "Mýto pod kontrolou ŘSD vidím navíc jako důležitý vstup do transformace ŘSD a využívání nových finančních zdrojů po konci dotací EU do oblasti dopravy," dodal.
Státem řízená organizace jako provozovatel mýta je jednou z náhradních variant, které ministerstvo dopravy zvažuje pro případ, že neuspěje s připravovaným rozkladem proti rozhodnutí antimonopolního úřadu. Podle ministerské analýzy je však možné stihnout toto řešení nejdříve rok a půl po skončení kontraktu se současným provozovatelem.
Pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potvrdí své rozhodnutí, navrhují experti pro období po roce 2019 vytvoření krizového plánu, který by překlenul období, než by stát dokázal převzít mýtný systém do vlastních rukou. Vzhledem ke krátkému času, který státu zbývá do konce smlouvy se současným provozovatelem, je podle nich nereálné zajistit plnohodnotné řešení včas.
Pavel Přibyl v souvislosti s mýtem poukázal i na skutečnost, že jeho prostřednictvím je vybíráno velké množství dat o pohybu vozidel. Stát by podle něj měl mít tyto informace pod kontrolou. "Hazardovat s tím, že stát nevlastní tato data, je dle mého velkým rizikem a tato data mohou být zneužita," dodal.