Podívali jsme se na to, jak bude vypadat nová linka D pražského metra. Jaké jsou možné alternativy?
O výstavě čtvrté linky metra pražské MHD se mluví už dlouho. První návrhy se datují do 80. let minulého století, kdy rozšiřování metra (byť v té době značně nehospodárně) vzkvétalo. Práce na "déčku" pořád nezapočaly, ale Institut plánování a rozvoje dostal tento týden pokyn na zahájení změn územního plánu.
Součástí těchto úprav bude prodloužení linky metra D přes žižkovskou čtvrť do Vysočan. Zatím není rozhodnuto, kudy přesně povede, jisté je, že by měla končit na stanici Vysočanská, kde bude přestup na současnou linku B a přilehlé vlakové nádraží Praha-Vysočany.
Konkrétní umístění stanic zatím není jasné. Hovoří se o napojení stanice Náměstí Míru na Hlavní nádraží a následně na Žižkov s tím, že ve hře je také spoj na náměstí Republiky, kvůli lepší využitelnosti trasy. I tohle zatím podléhá jednání IPR a magistrátu.
"Uložili jsme IPR, aby zahájil pořizování změny územního plánu k vedení trasy metra D severně od stanice náměstí Míru. Zároveň jsme uložili IPR prověřit další trasování na sever od stanice metra B Vysočanská," řekla náměstkyně Petra Kolínská.
"Považujeme za důležité trasu stabilizovat, a to zejména proto, abychom předešli problémům s výkupy pozemků," dodala. Nejdříve chybějící finance a později právě výkup pozemků velmi zpomalil samotnou stavbu stanic, ty přitom měly na svém místě stát už velmi dlouho.
Dohledali jsme článek z roku 2005, kde dostal slovo tehdejší pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner: "Stavba trasy metra D bude dokončena podle plánu v roce 2011 nebo 2012," uvedl tehdy pro iDNES.cz. Dnes se takovému prohlášení můžeme jenom smát – máme rok 2018, metro D pořád nestojí a otázek přibývá. Hlavně ohledně financování projektu, ale tím se zabývat nebudeme. Situace je totiž velmi nepřehledná. Podívali jsme se proto na informace, které jsou o nové lince známy, abychom celou věc přehledně shrnuli.
První fáze výstavby metra DPrvní fáze výstavby metra linky D bude rozdělena na dvě části. Tou první je výstavba trasy Pankrác – Depo Písnice, ve které se propojí jižní část metropole s Prahou 4. Před deseti lety z tohoto propojení mělo sejít, nebyly totiž peníze, poté se jednalo o vykupování pozemků spolu se spory s jejich majiteli (což trvá do teď), při kterém musel být několikrát změněn územní plán. To také zrušilo plánovanou stanici Zálesí, místo níž bude stát stanice Nemocnice Krč. Tedy snad.
Soudy s majiteli pozemku se pořád táhnou a v případě, že by bylo územní rozhodnutí zrušeno, projekt nové linky metra by musel být připraven zcela od začátku. Ani nyní tak není vyhráno. Dopravní podnik se snaží vyjednat vytvoření společného podniku DPP se soukromým developerem, který by mohl pozemky vykupovat efektivněji za tržní cenu.
Až ke stavbě skutečně dojde a první část první poloviny metra bude hotová, započnou práce na úseku
Pankrác – náměstí Míru. O této části se ale zatím nejedná. Celá první fáze by tak měla vypadat takto:
Náměstí Míru
Náměstí Bratří synků
Pankrác
Olbrachtova
Nádraží Krč
Nemocnice Krč
Nové Dvory
Libuš
Písnice
Depo Písnice
Druhá fáze je zatím v nedohlednu, víme o ní proto jen velmi málo. Po dlouhých diskuzích, kudy by měla trasa další části metra D vést, to vypadá na variantu z náměstí Míru na Žižkov a odtud na Vysočanskou. Ve hře je i odbočka na stanici náměstí Republiky. Není známo přesně umístění stanic, už v minulosti se několikrát pracovalo s variantou tří žižkovských stanic, které by poté vedly na Vysočany.
Pro Prahu 9 by posílení metra mohlo být skvělou šancí, jak zvýšit její atraktivitu. Na tomto území je totiž mnoho brownfieldových oblastí, tedy těch, které jsou opuštěné, nevyužívané a spjaté s předchozí průmyslovou činností. Metro vždycky znamená pro oblast velký přínos, hlavně z hlediska nových obytných zón.
(Náměstí Republiky)
Hlavní nádraží
Prokopovo náměstí
Basilejské náměstí
Chmelnice
Harfa
Vysočanská
Asi nejzásadnější novinkou budou na modré lince vlaky řízené automaticky. Podobně jako v Paříži nebo Barceloně nebudou mít strojvedoucího. Na tuto (v Evropě se rychle rozšířující) technologii je podle ohlasů z velkých metropolí spolehnutí, ke klasickým řidičům se tedy nevrací.
Systém neustále kontroluje polohu vlaku s jeho řídícím panelem. Takto má výčet všech vlaků na trati a nemůže dojít ke kolizi. Svoji rychlost si upravuje podle mapy a dobu čekání na nástupišti nastavuje podle dat obsahujících vytíženost časů.
Cestující si rozdílu nevšimnou, jedinou netradiční součástí u tohoto způsoby řízení metra bývají prosklené mantinely, které neminou ani tuzemské připravované metro. Díky těmto mantinelům nebude možné spadnout do kolejiště. Podle vizualizací bych na nich také měly být informace o příjezdu dalšího spoje a např. hodiny. S automatickým systémem se v Praze na lince D počítá.
Kromě umístění stanic a jejich výstavby jsou také poměrně kontroverzní věcí vizualizace nového metra. Koncepty, které vytvořil Metroprojekt, jsou podle odhadů některých odborníků nevzhledné, nemoderní a zbytečně drahé– navíc bez vypsané soutěže.
V roce 2016 se proti jejich podobě ohradila iniciativa Metro D jinak a lépe. "Stavebně-technická část metra nebyla zadavatelem oddělena od architektonické části a nebyly vypsány veřejné architektonické soutěže na samotné stanice. Metroprojekt tak má faktický monopol na podobu metra a svůj návrh nemusí s nikým konzultovat," píší v jejich petici. Zároveň spolu se studenty Fakulty architektury ČVUT přinesli vlastní návrhy jednotlivých stanic.
Nyní je otázka, kdy se nové linky, její první fáze, nebo alespoň vůbec nějakého zahájení staveb, dočkáme. Poslední odhady míří k zahájení stavby příští rok, ale jelikož se termín neustále odsouvá, nelze tomu příliš věřit. Odhady tedy necháme jiným a budeme další vývoj i nadále sledovat. Metro D má podle odhadů vyjít na 50 miliard korun.