O zachování souboru secesních staveb u vlakových zastávek na trati podél Berounky usiluje iniciativa Černošice, Všenory, Srbsko. Místní občané spojili síly, podařilo se jim přesvědčit i zastupitele. Jak dál?
„Naším cílem je, aby tyto tři zastávky, které tvoří unikátní skupinu staničních budov z počátku 20. století na trati číslo 171, byly opraveny do podoby, která se bude co nejvíc blížit původnímu stavu, byly oživeny a sloužily veřejnosti,“ uvedl pro Náš REGION Jakub Špetlák z Černošic. „Spolupracujeme již v Černošicích, v Srbsku a ve Všenorech,“ dodal.
Lidé ze zmíněných obcí se dali dohromady poté, co každý z nich usiloval o zachování „své“ staniční budovy. „Nevěděli jsme o sobě, od letošního února koordinujeme společné kroky,“ podotkl Špetlák.
Zástupci iniciativy například nedávno navštívili poslance, krajského a černošického zastupitele Přemysla Mališe a předali mu podnět pro dopravní výbor Středočeského kraje. „Podnět spočíval v tom, aby se kraj jako objednatel osobní dopravy začal více zajímat o problematiku zmíněné tratě zejména ve smyslu plánovaných změn, které nyní projektuje a projednává Správa železniční dopravní cesty,“ uvedl Špetlák.
Důležitá je plynulost dopravy, ne rychlost
Rekonstrukce tratě je totiž plánována s prioritou dálkových vlaků nad regionálními, přičemž podle jeho slov by Středočeský kraj, ROPID a Integrovanou dopravu Středočeského kraje (IDSK) jako organizátora osobní dopravy mělo „zajímat, co to bude znamenat pro příměstské/regionální vlaky a ideálně tento trend zvrátit a dát prioritu příměstským/regionálním vlakům“.
Pro trať, která není v dobrém stavu, je podle něj už dnes zátěží přidání několika „západních expresů“, což negativně dopadá právě na příměstskou dopravu.
„Není tajemstvím, že pro ROPID/IDSK není primární rychlost na trati, ale plynulost a spolehlivost provozu spolu s možností navýšení počtu příměstských vlaků – ani jedno se ale na přecpané trati nepodaří. Podnět byl projednán na dopravním výboru Středočeského kraje se závěrem, že jeho jednání se bude pravidelně účastnit zástupce Správy železniční dopravní cesty a na následujícím jednání výboru bude dohodnuta konkrétní podoba komunikace Středočeského kraje, IDSK, Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a Českých drah. Výbor se usnesl jednomyslně,“ informoval Špetlák.
Zachování secesních prvků
S tím, aby staniční zastávky nebyly zdemolovány, ale rekonstruovány s ohledem na zachování secesních prvků, vyslovily svými usneseními souhlas i dotčené obce. Černošice tak učinily již v roce 2015, zastupitelstvo obce Všenory na svém letošním zasedání 27. března schválilo (poměry hlasů pět pro a dva proti) usnesení, v němž při rekonstrukci a modernizaci trati trvá na zachování původních historických staničních budov včetně přístřešku.
Srbsko letos 25. dubna schválilo požadavek na zachování budov z roku 1907 při jakékoliv variantě rekonstrukce dotčené tratě (šest zastupitelů pro, žádný proti, jeden se zdržel).
„Zdá se, že černošická zastávka je již díky značnému a včasnému společnému úsilí vedení obce a iniciativy obyvatel pro budoucí generace zachráněna. Ve Všenorech (i v Srbsku) ale taková situace zdaleka není. Železniční zastávky jsou dosud určeny k demolici. Letos v lednu došlo z popudu společnosti SUDOP k novým jednáním s vedením obce. Rádi bychom vedení obce poděkovali, že nám započatá jednání avizovalo a přizvalo iniciativu k následnému druhému dubnovému jednání za účasti zástupců SŽDC, SUDOP a docenta architekta Karla Hájka, kterého na doporučení iniciativy angažovala obec jako konzultanta. Do budoucna bude ještě třeba mnoho společného úsilí, aby došlo k přijatelným řešením, zastávky důstojně sloužily obyvatelům a byly zachovány budoucím generacím,“ uvedl pro Náš REGION všenorský občan a člen iniciativy Marek Kotásek.
Duch vídeňských zastávek
Iniciativě Černošice, Všenory, Srbsko jde o to, aby budovy byly zachovány v historicky cenné podobě a zároveň byly funkční, tedy opravené a otevřené pro veřejnost. Na opravách již pracuje SŽDC. Nedávno například instalovala u zděné části budovy všenorské zastávky okap a položila izolační nopovou fólii. Již v roce 2016 došlo u dřevěného přístřešku k výměně střešní krytiny a napadených krovů, prkenného záklopu, nátěru lazurou a doplnění klempířských prvků.
Předcházelo tomu, že se právě Marek Kotásek prostřednictvím děkana ČVUT profesora Ladislava Lábuse obrátil na Ústav památkové péče, pod vedením profesora Václava Girsy, aby společně deklarovali vlastníkovi nemovitosti (tedy SŽDC) úmysl zastávku opravit a zvelebit. „Zda intervence ze strany ČVUT pomohla, či nikoli, nevím, je ale zřejmé, že do prostoru čekárny již nezatéká a nehrozí zřícením,“ uvedl Kotásek.
vhodnou rekonstrukcí podle slov Špetláka dostat do podoby skromnější verze vídeňských zastávek metra, které jsou taktéž secesní a tvoří celý spojitý komplex, vypadající famózně. Trať číslo 171, která slouží i jako hojně využívaná výletní trasa, má s tou vídeňskou něco společného. Pochází z dob rakousko-uherské monarchie, z roku 1862, staniční budovy v Černošicích, ve Všenorech a v Srbsku byly postaveny již při její první modernizaci, a to počátkem 20. století. Vše nasvědčuje i tomu, že původní barevná kombinace byla stejná jako ve Vídni – bílá se zelenou. Trať je již zastaralá a potřebuje další modernizaci, na tom se shodují všichni, debaty se ale vedou o podobě a kam až je možné při opravách zajít.