Vojtěch Petráček: Široká spolupráce ČVUT s průmyslem

Od února 2018 je jaderný fyzik Vojtěch Petráček novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). Od svého zvolení rektorem se zajímá o současnou i možnou budoucí spolupráci s automobilovým průmyslem, a proto jeden z prvních velkých rozhovorů věnoval právě časopisu Český autoprůmysl.
- Pane rektore, kterých hlavních pět směrů ve vědě a technice ovlivní nejvíce nastupující generaci vašich studentů?

ČVUT vychovává studenty v celém spektru technických oborů i v oborech přírodovědných. Proto vymezení hlavních směrů, které ovlivňují nastupující generaci, není jednoduché a jednoznačné. V každém oboru je to trochu jinak. Jistě však existují společné jmenovatele, jako je rozvoj informatiky, automatizace a robotizace, rozvoj nových materiálů a technologických postupů jejich přípravy a užití, a v základech těchto směrů ležící rozvoj v oblasti matematiky a fyziky.

- V čem vidíte hlavní poslání ČVUT a jaké jsou hlavní priority pro nadcházející období?

ČVUT je součástí páteře technického vysokého školství tohoto státu a je výzkumnou univerzitou s intenzivními vztahy s domácími i zahraničními partnerskými univerzitami a výzkumnými organizacemi. Rovněž tak máme rozsáhlou spolupráci s průmyslovými partnery. Naší hlavní prioritou by v nadcházejícím období mělo být co nejlepší využití možností spolupráce jednotlivých součástí univerzity. V tom je skryto hodně potenciálu. Také bychom rádi, aby ČVUT hrála co největší roli v rozvoji a uplatnění moderních a inovativních metod a technologií, abychom co nejlépe rozvinuli technologický transfer a rovněž abychom stále zlepšovali úroveň vzdělání poskytovaného našim studentům a úroveň naší vědeckovýzkumné práce.

- Jaký obsah a formy má a měla by mít spolupráce mezi vaší školou a průmyslovou praxí? Na co chcete navázat a co naopak představit nového?

Široká spolupráce ČVUT s průmyslem probíhá na všech rovinách již nyní. Byl bych rád, kdybychom dále dokázali rozvinout spolupráce například v projektech národních center kompetence, kdybychom dokázali nalézt další silné strategické partnery, kteří by s ČVUT realizovali výzkum, ale také například podporovali rozvoj oborů pomocí vytváření center excelence či například soukromým sektorem podporovaných profesorských pozic.

- Jsme ve fázi, kdy je průmyslová sféra unavena konferencemi o Průmyslu 4.0 a hledá naopak cesty k naplnění jeho myšlenek. Jak se na to díváte vy?

Průmysl 4.0 je poměrně často používaným pojmem či rámcem. Kolegové na ČVUT se mu hodně věnují a snaží se jej naplnit reálným obsahem a směřovat do této oblasti svůj výzkum. Já osobně si myslím, že se samozřejmě jedná o moderní trend, ale rozhodně se nejedná o věc, která by v sobě neskrývala rizika. Robotizace výroby, velká závislost na vzájemné interakci věcí a komunikačních sítích, velká závislost společnosti využívající takovou výrobu na informačních tocích a bezpečnosti kritické infrastruktury, to jsou jen ukázky oblastí, kde mohou vznikat společenské, technické či bezpečnostní problémy a společnost se může stát ještě zranitelnější, než je nyní. Dopad revolučních změn na trh pracovních sil a společenské důsledky je též nutno uvážit. Byl bych rád, kdybychom na ČVUT dokázali nejenom rozvinout ty nejmodernější technologie užitečné pro moderní automatizovaný průmysl, ale kdybychom též zkoumali druhou stranu mince – společenské dopady – a kdybychom dokázali pomoci například v oblasti rekvalifi kací těm, kdo budou změnami vyplývajícími z robotizace výroby zasaženi.

- Digitalizace je jeden z nezpochybnitelných trendů; jak ho vnímáte a jak ho může škola pomoci naplňovat?

Digitalizace je neoddiskutovatelným trendem prostupujícím téměř všemi oblastmi techniky. Přinesla nám již obrovské změny v tom, jak funguje svět kolem nás a věci v něm – a to jen za krátké období několika desítek let. A ještě větší změny nás čekají v nejbližších letech. ČVUT samozřejmě v této oblasti hraje významnou roli. Fakulta elektrotechnická, fakulta informačních technologií, fakulta strojní, či vysokoškolský ústav CIIRC, to jsou příklady součástí, které digitální technologie a informatiku rozvíjejí. V této oblasti jsou ovšem aktivní i součásti další.

- Automobilový průmysl nezpochybňuje nástup pohonů na alternativní paliva a e-mobilitu, na straně získávání levné a čisté energie je ale řada nedořešených otázek. Co bude podle vás rozhodující pro to, aby nízkoemisní nebo čistá auta opravdu uspěla a nestala se jen nutností, kterou je zákazníkům třeba vnutit?

Opravdu nejsem odborníkem na elektromobilitu či nízkoemisní automobily. Jistě lépe by mohli odpovědět kolegové z fakulty strojní či elektrotechnické. Pokud jde o elektromobily, můj pocit je, že k jejich úspěšnému uplatnění potřebujeme velmi dobrou energetickou infrastrukturu, která sama nebude generovat skleníkové plyny a emise, velmi propracovanou distribuční a nabíjecí síť a samozřejmě též pokročilé baterie a řídicí systémy, které umožní dlouhý dojezd vozů. Domnívám se, že takovým stabilním základem energetické infrastruktury by měla být jaderná energetika. Na cestě k takovému stavu myslím jistě čeká generace nízkoemisních automobilů.

- Vnímají vaši studenti, že žijí v technicky převratné době? Jaký je zájem například o robotizaci nebo autonomní řízení vozidel a další oblasti, kde se očekávají nové inovační skoky?

Domnívám se, že studenti rozhodně převratnost naší doby vnímají. Zájem o robotizaci, autonomní řízení, umělou inteligenci a další moderní oblasti je veliký. A právě tyto moderní oblasti přitahují na ČVUT řadu absolventů středních škol, protože je známo, že v těchto oborech jsme na špičce výzkumu i výuky.

- Jaké jsou recepty na zvýšení zájmu o technické obory? Vystačí si tato země jen s odborníky, kteří se tu narodili, nebo se zemi vyplatí stahovat si na vysoké školy talentované mozky z celého regionu, které tu možná zapustí kořeny nebo naváží celoživotní kontakty?

Zásadní je budovat zájem o technické obory již ve chvílích studia na základní a střední škole. Je důležité prezentovat technické a přírodní vědy, pomoci učitelům, aby mohli tyto obory prezentovat na základě posledních poznatků, přicházet na základní a střední školy s přednáškami našich studentů, výzkumníků a pedagogů. O vše toto se snažíme na ČVUT průběžně. Snažíme se i o výchovu nadaných dětí v univerzitní mateřské školce a škole. ČVUT je centrem, na které přicházejí studenti, pedagogové a výzkumníci z mnoha míst – nejen regionu, ale celého státu – i ze zahraničí. Taková mobilita je samozřejmá pro mezinárodně aktivní výzkumnou univerzitu, kterou jsme.

- Otázka na závěr: Někteří světoví vědci a inovátoři varují také před tím, aby se technika a technologie za nějakých 50 a více let nepostavily proti člověku samotnému. Co si o tom myslíte vy?

To, jestli bude technika naším dobrým sluhou nebo zlým pánem, závisí dosud pouze na nás. Rizika ztráty soukromí, zranitelnosti celé společnosti, závislosti na kritických infrastrukturách rozhodně existují. Musíme je pochopit a řídit je a my sami se musíme zamyslet nad tím, co měníme za zjednodušený a pohodlný život. Teď můžeme ještě vše řídit. Pokud ovšem struktury globální umělé inteligence postoupí dostatečně vpřed, bude se naše možnost reakce komplikovat. Myslím, že čas to refl ektovat nastal právě nyní.