NEKLID A NAPĚTÍ směřuje do budoucnosti

Budova Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky slouží i jako sídlo rektorátu ČVUT. Dále se tu nachází několik kateder Fakulty elektrotechnické a Výpočetní a Informační centrum ČVUT. Technickým unikátem objektu je ETFE fasáda – jedná se o materiál, který se původně využíval v kosmickém a leteckém průmyslu. Nejznámějšími aplikacemi ve stavebnictví je Allianz Arena v Německu a Water Cube v Číně.

V přímé návaznosti na Vítězné náměstí, na samé hranici areálu vysokých škol, vznikla zajímavá budova. Její poněkud tajemné jméno CIIRK znamená Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky a tato instituce je součástí Českého vysokého učení technického v Praze, jehož kampus je hlavní částí dejvického areálu vysokých škol. Jeho historie se začala psát v roce 1925, kdy byl položen základní kámen k výstavbě Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství, realizované podle zastavovacího plánu, vytvořeném profesorem pražské techniky Ing. arch. Antonínem Engelem. Rozvoj areálu pokračoval až v letech 1959–1965, kdy vznikl takzvaný monoblok (nyní Fakulta elektrotechnická a Fakulta strojní), v letech 1962–1982 byl vybudován komplex budov Fakulty stavební. V období 1967 až 1973 se realizoval objekt Technické menzy (známé spíše pod názvem modrá menza) v ulici Jugoslávských partyzánů. V roce 2010 pak byla dokončena nová budova ČVUT, v níž sídlí Fakulta architektury a děkanát Fakulty informačních technologií.

BUDOVA CIIRK

O zrušení stravovacího provozu v Technické menze rozhodlo vedení ČVUT v roce 2006, poté byla zpracována studie její revitalizace a nového využití. Po řadě peripetií, jejichž i sebestručnější popis přesahuje možnosti tohoto článku, byla v roce 2013 schválena studie objektu pro CIIRK, jako nově vzniklou součást ČVUT. Jeho stavba byla zahájena koncem roku 2014 a ukončena v listopadu 2016, při oslavách 310. výročí založení školy jako nejstarší technické univerzity ve střední Evropě. (Mimochodem: Název České vysoké učení technické v Praze používá škola od roku 1920.) Budova CIIRK slouží nejen pro výše zmiňovaný institut, ale sídlí v něm i rektorát ČVUT, několik kateder Fakulty elektrotechnicČeský ké a Výpočetní a informační centrum ČVUT.
Kromě klasických výukových a přednáškových prostor jsou v budově také specializované laboratoře pro doktorandy a vybrané studenty magisterského studia všech fakult ČVUT. Robotické laboratoře jsou vybavené všemi kategoriemi robotů, laboratořemi počítačového vidění, grafiky a počítačové interakce. Dále se tu nachází rozsáhlé centrum vývoje asistivních technologií pro staré a handicapované.

NOVOSTAVBA I REKONSTRUKCE

Nový objekt CIIRK zahrnuje jak novostavbu, tak přístavbu i rekonstrukci. Novostavba vznikla v místě bývalé přízemní budovy, v níž byl umístěn inkubátor ČVUT – tato část stavby nese označení objekt A. Budova Technické menzy byla rekonstruována. Byla k ní přistavěna další tři podlaží a došlo i k rozšíření půdorysu – tato část nese označení B a zahrnuje přednáškové a prezentační prostory, počítačové učebny, laboratoře, pracovny a inkubátor. Oba objekty propojují spojovací krčky: jeden na úrovni přízemí, druhý, dvoupodlažní, na úrovni sedmého a osmého podlaží.
Zajímavostí novostavby objektu A, jenž musel být proti původnímu předpokladu autora snížen o tři podlaží, je jeho třípodlažní podzemní část, kde je umístěn automatický parkovací zakladač s kapacitou 188 vozidel. V prvním podzemním podlaží je pět předávacích boxů, ve zbývajících podlažích jsou vlastní parkovací stání, diferencovaná podle výšky parkovaného vozidla – do 1,50 metru a do 1,90 metru, což je limitní parkovací výška. Dalším limitem pro parkovaná vozidla je jejich maximální hmotnost, která nesmí přesáhnout 2500 kilogramů. K manipulaci s vozidly slouží tři výtahy a dvě točny, které vozidlo natočí tak, aby bylo při výjezdu řidiči předáno ve směru jízdy – odpadá tak manévrování aut při odjezdu a zároveň se zrychluje a zjednodušuje samotné parkování. Celý systém parkování a pohybu vozidel řídí počítač, který zajišťuje minimalizaci pohybu vozidel v parkovacím prostoru a optimalizuje jejich výdejní dobu tak, že se pohybuje od 90 do 190 vteřin. Parkoviště slouží zaměstnancům a studentům ČVUT. Pod objektem B je ještě klasické parkoviště s kapacitou 23 vozidel, kde je i sedm stání pro invalidní osoby.

ETFE FASÁDA

Technickým unikátem, aplikovaným poprvé na území České republiky, je ETFE fasáda, použitá od pátého do devátého podlaží budovy A. ETFE znamená ethylentetrafluorethylen a jedná se o materiál vyvinutý před více než třiceti lety. Původně se využíval v kosmickém a leteckém průmyslu, později v konstrukci solárních panelů a v zemědělství při stavbách skleníků. Rozsáhlejší využití ve stavebnictví bylo zaznamenáno až od přelomu tisíciletí – nejznámějšími aplikacemi je Allianz Arena v Německu a Water Cube v Číně. ETFE je materiál charakteristický svou vysokou pevností, nízkou hmotností a trvanlivostí i při vysokém teplotním zatížení. Zajímavá je i jeho samočisticí schopnost – odstranění běžných nečistost zajistí déšť.
Fasáda objektu A je řešena jako modulová sklohliníková konstrukce s izolačními trojskly a součinitelem prostupu tepla U = 0,65 W/m2K. Od pátého podlaží ji doplňuje vnější plášť z dvouvrstvých pneumatických ETFE polštářů (bez potisku, se součinitelem prostupu světla o hodnotě 94 %). Upevněn je na ocelové konstrukci, skládající se ze sloupků a paždíků. Meziprostor této dvojité fasády, ve kterém je po obvodu budovy umístěna revizní lávka z pororoštů a stínicí žaluzie, slouží jako sluneční kolektor, z něhož se teplý vzduch využívá k rekuperaci. Celý systém, který v zimním období snižuje tepelné ztráty objektu a v letním období naopak chrání budovu před přehříváním, je napojen na soustavu měření a regulace. Příznivě se toto řešení obvodového pláště budovy projevuje i v oblasti akustické. Plocha ETFE fasády na tomto objektu činí zhruba 2000 čtverečních metrů. Polštáře ETFE jsou i na zastřešení respiria ve čtvrtém podlaží budovy B o ploše 410 čtverečních metrů – zde jsou však použity třívrstvé polštáře s padesátiprocentním potiskem, činitelem prostupu světla na úrovni 50 % a součinitelem prostupu tepla U = 2,0 W/m2K. Deklarovaná životnost pneumatické membránové konstrukce je padesát let.
Další zajímavostí budovy je předsazená celoskleněná velkoplošná konstrukce obvodové stěny, směřující do ulice Jugoslávských partyzánů. Vytváří potřebný meziprostor pro požární úniková schodiště, navíc má příznivý vliv na vnitřní mikroklima budovy v zimním i letním období a chrání ji před dopravním hlukem. **

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRK) Místo: Praha 6 – Dejvice, Jugoslávských partyzánů 1580/3 Investor: České vysoké učení technické v Praze Autor: Petr Franta a Architekti & Asoc., s.r.o. – Ing. arch. Petr Franta, Projektant: TECHNICO Opava, s.r.o. Zhotovitel: HOCHTIEF CZ a.s. a VCES a.s.; hlavní stavbyvedoucí Ing. Jiří Lašák, VCES, a.s. Vedoucí projektu: Martin Jelen, HOCHTIEF CZ a.s. Vybraní subdodavatelé: Zakládání staveb, a.s., Praha – základy a spodní stavba; Excon, a.s., Praha – ocelová konstrukce; Megamont, s.r.o., Brno – lehký fasádní plášť; Fospol, s.r.o., Praha – předsazená skleněná stěna; Taiyo Europe GmbH – fasádní a střešní plášť ETFE; Taranis Invest, Praha – parkovací zakladač Obestavěný prostor: 167 342 m3 Zastavěná plocha: 5821 m2 Užitná plocha: 32 499 m2 Počet pracovníků: 1650 osob Parkovací zakladač: 188 parkovacích míst Realizace: 11/2014–11/2016 Celkové náklady stavby bez DPH: 1178 mil. Kč, z toho 1000 mil. Kč státní dotace