Studie odborníků dokazuje, jak je v Praze těžké zaparkovat. Záchytná parkoviště jsou schopna zachytit jen jedno procento ze tří set tisíc řidičů, kteří v pracovní dny přijedou do Prahy. Místo není ani v zónách placeného stání pro rezidenty. A některé městské části vydaly více parkovacích karet než mají míst.
Nedostatek prostoru pro parkování potvrzuje podrobná studie odborníků Fakulty dopravní ČVUT.
V parkovištích P+R zastaví jen jedno procento vozů mířících do Prahy, říká nová studie. Podle nich do metropole po hlavních komunikacích přijede každý pracovní den průměrně 318 500 osobních aut, z toho pravidelně jich sem míří na 75 tisíc. Do širšího centra jich denně zajede 217 500, vyplývá z materiálů ČVUT.
Takto vysokým cifrám ovšem zdaleka neodpovídají parkovací kapacity. Například na šestnáct záchytných parkovišť P+R umístěných především na okrajích hlavního města se vtěsná pouze 3,5 tisíce aut. To znamená, že dokážou zachytit pouze jedno procento vozidel mířících dále do Prahy.
„Nedostatek je zřejmý. Z praxe ze zahraničí víme, že záchytná parkoviště mají pokrýt 30 až 50 procent přijíždějících aut,“ vysvětluje spoluautor projektu Josef Kocourek z ČVUT.
Málo míst v zónách
Složité situaci nezvládá příliš čelit ani systém zón placeného stání, který funguje v celém širším centru Prahy. Nabízí téměř 90 tisíc míst, z toho dvě třetiny jsou vyhrazeny pro rezidenty a zbytek tvoří smíšená a výhradně návštěvnická stání. Jenže to je zoufale málo.
A místa nechybějí jen přespolním řidičům, problém zaparkovat mají právě i rezidenti ve „svých“ modrých zónách. Například v Praze 7 je vydáno o 859 parkovacích oprávnění pro místní obyvatele více, než je míst k dispozici.
„Možnosti městské části navyšovat počet parkovacích míst jsou především z důvodu velké nákladnosti a nedostatku prostoru velice omezené. Snažíme se tedy alespoň prosadit dílčí opatření, jak pomoci našim občanům zaparkovat především ve večerních a nočních hodinách, kdy zóny bývají plné,“ uvedl mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš.
Jedním z realizovaných kroků je noční parkování pro rezidenty na parkovišti HC Sparta Praha před Výstavištěm a chystá se i parkování pro rezidenty před připravovaným centrem OC Letná, obojí za 20 korun na noc. Radnice také snaží zařídit levnější noční parkování pro rezidenty v garážích na Letné. Cena za parkování byla také snížena na některých smíšených zónách.
S nedostatkem míst bojuje i Praha 3, která je v minusu dokonce o 1 807 stání. Tamní úřad vydal už 16 428 parkovacích karet, přitom je tam vyhrazená plocha pouze pro 14 879 aut.
Navíc Praha 3 nemá ani jedno místo návštěvnické stání, stejně jako městská část Praha 1 a Praha 2.
„Co se týká možného převisu počtu karet nad počtem stání, tak je nutné si uvědomit, že z tohoto čísla v podstatě nelze nic vyvodit. Část těchto karet jsou abonenti, kteří většinou mají jiný režim parkování než rezidenti, část rezidentů si oprávnění zařizuje, i když standardně parkuje v garážích nebo vnitroblocích a využívá je pouze na krátkodobé parkování (nákupy, služby, dovoz dětí do školy, školky atd.) a část vozidel je v daný časový okamžik mimo Prahu 3,“ uvedl mluvčí Prahy 3 Tomáš Čekal.
Problém s parkováním potvrzují i řidiči oslovení průzkumem, který zpracovala agentura STEM/MARK ve spolupráci se společností Uber. Celá třetina z nich tvrdí, že se jim pravidelně nedaří zaparkovat na rezidenčních stáních, přestože mají platné parkovací oprávnění. Také to následně přispívá k tomu, že motoristé odkládají auta, kde se dá, a ročně dostanou desítky tisíc pokut. Téměř 20 tisíc vozidel nechá policie odtáhnout.
Řidiči se stahují na okraj
Ještě hůře jsou na tom Pražané žijící v centrálních městských částech, kde parkovací zóny zatím zavedeny nebyly. Právě sem se aktuálně stahuje nejvíce mimopražských aut. Snad vůbec nejhůře je na tom v současnosti Praha 10, kde doprava v některých lokalitách denně totálně kolabuje. Přitom zavedení modrých zón je tam reálné až v roce 2020.
Experti z ČVUT na základě získaných dat navrhli některá opatření, která mají do budoucna parkování v Praze zlepšit.
Patří mezi ně urychlené rozšíření zón placeného stání, dále zjednodušení celého systému, ale i zásadní zvýšení kapacity P+R. V neposlední řadě by mělo město podle jejich názoru podporovat další možnosti dopravy, například sdílení aut, kol či služby, jako je Uber.