„Asfaltových směsí je řada druhů. My jsme s přispěním Středočeského inovačního centra provedli výrobní zkoušky na čtyři nové typy. Máme tedy nyní dvě směsi nízkohlučnıch asfaltů, dále směs s inovativní přísadou v podkladní konstrukci, na kterou ještě u nás není ani norma. Poslední směsí je pružný asfalt, který odolává spodním tlakům a pohybům podloží, takže nepraská,“ vysvětluje provozní ředitel firmy Froněk Kamil Hrbek a dodává: „Tři asfaltové směsi už jsme použili. Jedna námi navržená byla dokonce v České republice použita úplně poprvé, nikdo jiný ji u nás zatím nedělá.“
Jde podle něj o směs do podkladových vrstev s tzv. technologií mastixu. „Do podkladových vrstev asfaltové vozovky přidáváme celulózu, respektive buničitou hmotu. Ta se dosud používala jen na vrchní vrstvy, přitom zvyšuje tuhost konstrukce a zlepšuje přilnavost kameniva k asfaltu a obráceně. Laicky řečeno, asfalt na vozovce více vydrží, prodlouží to jeho životnost a sníží náklady na opravy a údržbu. S touto technologií začínají například v současné době i Němci,“ vysvětluje Hrbek.
Téměř miliarda tun asfaltu
Společnost Froněk založili v roce 1992 Jaroslav Froněk a Dieter Sauckl. Za 25 let činnosti v oblasti dopravních a inženırských staveb se vypracovala na technicky vyspělou firmu s vlastní obalovnou asfaltových směsí nebo kamenolomem Brant. Za posledních 10 let má na svém kontě už přes 700 tisíc tun vyrobeného drceného kameniva, necelých 900 tisíc tun vyrobených asfaltovıch směsí a téměř 1 700 dokončených stavebních zakázek v hodnotě zhruba 2,5 miliardy korun.
Vývoj „receptů“ čtyř inovativních asfaltovýh směsí dle moderních světovıch trendů s přispěním středočeského inovačního voucheru umožnil firmě srovnat se s náročnou konkurencí, kterou představují obří stavební společnosti se zahraničním kapitálem.
„Stoprocentně nám spolupráce s ČVUT pomohla zvýšit konkurenceschopnost. Snažíme se neustále dohánět trendy a srovnávat se s největší konkurencí, jako je třeba Strabag nebo Eurovia. To jsou firmy, za kterými my stále běžíme. Proto také už delší čas spolupracujeme s pražskım ČVUT, ale i s VUT v Brně,“ říká Hrbek.
Právě výzkumem podložené zvyšování konkurenceschopnosti, potažmo stability středočeskıch firem, třeba zrovna rozšiřováním a zdokonalováním nabídky pro zákazníky, je cílem středočeskıch inovačních voucherů, které financuje Středočeskı kraj. „Rozvíjející se a prosperující malé a střední firmy jsou dobrımi zaměstnavateli a spoluvytváří základ zdravé ekonomiky kraje,“ říká středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová a dodává: „Dotace na uskutečnění výzkumu, na který by jinak nedosáhly, má za cíl udržet firmy ve spojení s nejnovějšími vědeckými poznatky a pomoci jim je využít k inovacím, tedy k uplatnění v praxi. To je výhodné pro podnikatelskou, ale i pro akademickou sféru, která si tak může své teoretické poznatky ověřit.“
Hladké přistávací dráhy
S akademickou sférou spolupracuje rakovnická firma už více než pět let a aplikovaný výzkum znamenal pro středně velkou firmu otevření hranic regionu, rozšíření obzorů pro rozvoj a podnikání. V rámci dalšího výzkumu se nyní zaměřila na znovupoužívání vyfrézovaného asfaltu. „V republice jsou nastaveny určité limitní hodnoty, jaké množství recyklovaného asfaltu se může do nových směsí používat. Ve světě je trendem daleko vyšší podíl recyklátu a my se to snažíme prosadit i u nás,“ představuje průkopnickı počin odborníků z Rakovníka Kamil Hrbek.
„Jde o přístup, který značně šetří životní prostředí. Tím, že dokážeme zpracovat a dostat tento odpad z dopravních staveb zpět do výroby, se sníží množství, které je nutné skládkovat. Navíc se samozřejmě sníží i náklady. Proto jsem rádi, že se v současné době zpracovává nová norma na pokládky asfaltových vrstev a naše výsledky výzkumu se tam již snaží zapracovat,“ informoval. V současné době rakovnická firma pracuje na třech zakázkách na ruzyňském letišti, před dokončením je parkoviště před terminálem T1 s patnáctiminutovım parkovnım zdarma a opravy pojezdovıch drah přímo ve střeženém prostoru aeroportu. „V Dobrovízi budeme dělat novou komunikaci poblíž velkého Amazonu a podílíme se také na opravě silnice I/061 mezi Kladnem a Buštěhradem,“ prozrazuje provozní ředitel společnosti Kamil Hrbek.