"Nové Evropě" vévodí Estonci

Minulý týden žila Haná vědou. Proběhl 53. festival vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) a do střední Evropy poprvé zamířil summit Times Higher Education (THE), který hostila Univerzita Palackého.
Tématem byl rozvoj excelentního výzkumu v "nových" zemích Evropské unie, v takzvané EU13. Aproto společnost THE, jež sestavuje renomované žebříčky, představila ranking univerzit ze zemí střední a východní Evropy. Jak vypadá? Nejlepší univerzitou regionu není staroslavná Univerzita Karlova, ale estonské Tartu.
Univerzita tam byla založena v roce 1632 a dnes vychovává většinu právníků a lékařů pobaltského tygra. V Tartu, druhém největším estonském městě, studuje třináct tisíc lidí; necelá tisícovka pochází z ciziny. Dle analytiků THE jsou hlavními klady školy silný výzkum, citovanost, internacionalita a vazby s průmyslem. Za estonskou chloubou, jíž však celosvětově náleží až 301.–350. místo, jsou dvě školy z Kypru.

Olomouc chce výše

Čtvrtá v zemích EU13, jež vstoupily doUnie po roce 2004, je Univerzita Karlova, vysoce hodnocená za svůj výzkum a slušně i za výuku. Do první desítky se dostaly ještě sedmá Masarykova univerzita a desátá Univerzita Palackého, jež summit organizovala.
"Jsme v celém regionu desátí, ale pořád nejsme první. Umístění v žebříčku je pro nás důležité i proto, že THE analyzuje slabé stránky univerzit, takže víme, v čem se musíme zlepšit," řekl LN olomoucký rektor Jaroslav Miller. Dle něj má střední Evropa, o které se málo mluví, potenciál hrát první evropskou ligu. Musí odstraňovat slabiny a uzavřít partnerství se silnými univerzitami – to se nabízí zvláště v situaci kolem britských škol, jež kvůli brexitu tonou v nejistotě a hledají partnery v EU.
"Jsme tu na takovém mítinku poprvé, ale naše data ukazují potenciál zdejších škol," řekl Phil Baty, šéfeditor žebříčků THE. A dodal, že turistické průvodce píší třeba právě o Olomouci jako o "skrytém klenotu" Evropy, tudíž je potřeba, aby už nadále nebyl skrytým...
Univerzita Palackého nyní těží z trojice výkonných výzkumných center, jež vznikla ze strukturálních fondů. "Univerzita použila ohromné peníze velmi rozumně a nyní potřebujeme, aby to bylo do světa slyšet," dodal Pavel Doleček, pověřený náměstek ministra školství pro vysoké školství.
V novém rankingu, který vybral jen 53 výzkumně orientovaných univerzit, náleží dvacátá příčka Českému vysokému učení technickému (ČVUT), 21. pražské Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) a 24. Vysokému učení technickému v Brně (VUT). Pozitivem žebříčku je vysoká účast českých škol – do padesátky se jich dostalo třináct, což je o jednu více než v lidnatějším Polsku. Tam je nejlepší Varšavská univerzita (celkově 6.), v Maďarsku je to Semmelweisova univerzita (5.) a na Slovensku Komenského univerzita (22.).
Jak nový žebříček číst? "Kyperský systém neznám, takže to nemohu posoudit. Ale první Tartu a devátý Maribor si umístění zaslouží. Zastoupení tří českých škol v první desítce považuji za odpovídající – potěšující je postupný růst Masarykovy univerzity a především Univerzity Palackého," říká Aleš Vlk z portálu Vědavýzkum.cz.. A dodává: "Na druhé straně všichni, kdo se kolem vysokého školství pohybují, vědí, že stále zbývá mnoho věcí ke zlepšení – jak na systémové úrovni, tak v jednotlivých institucích –, a na to ani nepotřebujeme žebříčky. Stále se pohybujeme ve světovém srovnání ve čtvrté stovce."
Nedávno vydala agentura Reuters žebříček sta nejinovativnějších univerzit Evropy. Z východu je tam jediná škola: až 90. Jagellonská univerzita v Krakově.