Datum zveřejnění: 
30. 4. 2018


290 sdílení sdílet tweet pin

Jak bude vypadat dům postavený v roce 2030? To je velice dobrá otázka, na kterou rozhodně není snadné najít jednoznačnou odpověď. V rámci jejího hledání jsme se vypravili na půdu Stavební fakulty Českého vysokého učení technického v Praze, kde jsme navštívili seminář DŮM 2030 realizovaný pod hlavičkou organizace Český ostrovní dům.

Český ostrovní dům naši pravidelní čtenáři jistě velmi dobře znají. V roce 2016 tuto organizaci založil Pavel Podruh s cílem podnítit u široké české veřejnosti zájem o moderní, ekologicky i energeticky úsporné formy bydlení. V rámci těchto snah organizace Český ostrovní dům pravidelně pořádá stejnojmennou soutěž pro studenty českých i zahraničních vysokých škol architektury a stavebnictví. V rámci ní spolu studentské týmy soupeří o to, komu se podaří navrhnout ekologicky nejšetrnější dům, který musí být zároveň plně funkční, přičemž hodnocen je samozřejmě také vzhled domu jako takového. Mimochodem studentská soutěž Český ostrovní dům je vyhlášena i pro rok 2018. Jejím tématem je návrh pětice bytových jednotek na Lipně. Pro vítězný tým je připravena peněžitá odměna a možnost s vybraným klientem projekt doopravdy realizovat.

Český ostrovní dům – to ale není jen studentská soutěž. Pavel Podruh a jeho tým pravidelně organizuje ve spolupráci s partnery projektu i přednášky a semináře týkající se udržitelného rozvoje a ostrovního bydlení, jako je seminář Dům v roce 2030. V rámci něj měla široká veřejnost možnost sledovat sérii vystoupení na slovo vzatých expertů, kteří se podívali na možnou podobu domů a využívaných technologií v bydlení v roce 2030 z mnoha rozličných úhlů a posluchačům dali možnost udělat si o bydlení budoucnosti vlastní obrázek. A jaká jsou tedy podle pozvaných „speakerů“ ta nejžhavější témata, na která se zaměřuje současné moderní stavitelství a která budou hrát prim při výstavbě novostaveb za dalších třicet let?

Příroda a stavitelství se nemusí vylučovat

Mezi prvními hovořil k publiku v posluchárně stavební fakulty ČVUT známý architekt a vysokoškolský pedagog Zdeněk Fránek. Ústředním tématem jeho prezentace se stal vztah architektury a stavitelství k přírodě. Ta bývá často opomíjena, nebo dokonce ničena, na úkor nových staveb. To se ale mnohdy ukazuje jako kontraproduktivní a přírodní prvky jsou nákladně revitalizovány. Domy budoucnosti by tak měly mnohem více počítat s propojeností s přírodou a co možná nejméně ji ničit a omezovat.

Nezapomínejme na vzduch

Kvalita ovzduší je hojně diskutovaným tématem zejména ve vztahu k životu na velkých městech. Zástupce společnosti Wafe, Kryštof Hon, nám ale připomněl, že na kvalitu vzduchu je zapotřebí myslet při stavbě domu kdekoli na světě. To, že náš dům roste daleko od komínů továren a hustého městského provozu, není automaticky záruka, že budeme dýchat čistý a kvalitní vzduch. O ten je v domě potřeba pečovat, pravidelně větrat a tak dále. Jednou z možností, které řeší kvalitu vzduchu a zároveň přispívají ke snižování energetické náročnosti na vytápění, je systém rekuperace tepelné energie ze vzduchu. Aktuálně sice podobné systémy nejsou zrovna nejlevnější, s postupem času se ale dá očekávat výrazný pokles jejich ceny a i díky tomu by se měly systémy rekuperace a aktivního větrání domu výhledově stát standardem u nově budovaných domů všech kategorií.

Obnovitelné zdroje a jejich maximální využití

V rámci snižování energetické náročnosti bydlení je jasné, že novostavby v roce 2030 budou nuceny maximálně využívat všechny dostupné zdroje obnovitelné energie, které budou mít k dispozici. S energií vyrobenou díky OZE (obnovitelné zdroje energie) je ale zapotřebí i vhodně nakládat. A jak docílit co možná nejhospodárnějšího provozu domu? Zajímavou myšlenku během semináře vyslovil Michal Klečka. Ten prosazuje trend decentralizované výroby i spotřeby energie, a to přímo v rámci jednotlivých domů. Každý dům by tak mohl být vybaven například solárním systémem pro výrobu elektrické energie s ukládáním do baterií. Ta by ale nebyla jedna centrální pro celý dům, jednalo by se o systém několika menších baterií určených pro každou jednotlivou místnost. Díky tomu by mohlo být v celém domě dosaženo maximální úspory energie, přesně dle potřeby v každé jednotlivé části.

Mezi obnovitelný zdroj můžeme samozřejmě počítat i dešťovou vodu. S jejím využíváním se setkáváme pravidelně již dnes. V některých oblastech naší republiky, které jsou postihovány suchem, jde i o jednu z podmínek kolaudace domu. O možnostech recyklace dešťové, ale i odpadové a kalové vody detailně hovořil David Vilím, zástupce společnost Envi Pur. Již dnes se můžeme pravidelně setkávat se systémy, které dešťovou (i tzv. šedou) vodu mění na užitkovou a umožňují ji znovu využívat například při praní prádla nebo splachování toalety. V budoucnosti se ale budeme i u běžných rodinných systémů setkávat s mnohem pokročilejšími systémy, které dokáží znečištěnou vodu přeměnit opět na 100% pitnou. Ostatně podobné systémy již běžně fungují například v Singapuru, který je nucen, vzhledem ke své poloze, hospodařit s pitnou vodou v maximálním možném měřítku a recyklovat ji, jak je to jen možné.

Prague Oaks – pražské smartcity budoucnosti

Zatímco dosud jsme se o domech, které budou postaveny kolem roku 2030, bavili pouze hypoteticky, Petr Pokora ze společnosti Elpramo nám přinesl konkrétní ukázku toho, jak takové domy budou doopravdy vypadat. Zmíněná společnost totiž aktuálně pracuje na projektu s názvem Prague Oaks. Jde o koncept smartcity – čtvrtě luxusních rezidencí, která bude kompletně dokončena v roce 2025. Všechny tyto domy budou samozřejmě vybudovány podle nejmodernějších energetických standardů, obyvatelé Oaks se mohou těšit ze skvělé vybavenosti i blízkého kontaktu s přírodou.

Nejzajímavější jsou ale technologie, které společnost Elpramo a její technologičtí partneři, mezi něž patří například telekomunikační společnost T-Mobile, do domů vložili. Rezidenti budou moct své domy ovládat prakticky odkudkoli díky propojení v jediné mobilní aplikaci. Ta jim nabídne nejen správu vlastního domu, ale i možnost využívání služeb v rámci čtvrtě, jako objednání dovozu jídla nebo rezervaci golfového hřiště a podobně. Fakt, že budovy Prague Oaks budou využívat obnovitelné zdroje k výrobě energie, kterou si uchovají do baterie, je pro budovy podobného zaměření již naprostým standardem. Elpramo jde ale ještě dál, a tak vedle výroby a uchovávání energie spolu budou veškeré budovy v tomto komplexu komunikovat a v případě potřeby si dokáží energii předávat tak, aby dosáhly co nejkvalitnějšího vyrovnání sítě.

Veškeré tyto technologie, které jsme zde popsali, plně korespondují se základními hodnotami domů pro rok 2030, jež nám řečníci během svých prezentací představili. Mezi ně patří kvalita systémů, jejich trvanlivost, nabídnutí vysoké úrovně bezpečí pro obyvatele domu, rozšíření umělé inteligence, která nabídne uživatelům usnadnění každodenního života, maximalizace využívání obnovitelných zdrojů energie, snížení závislosti na veřejné rozvodné síti a schopnost reagovat na potřeby lokální rozvodné sítě v rámci celého města díky vzájemné komunikaci budov. Všechny tyto body se navíc projekt Český ostrovní dům pokouší převtělit i do vlastní prototypové „offgrid“ ubytovací jednotky. Dva takové domy vyvíjí ve spolupráci se svými partnery. V rámci vývoje domu navíc probíhá i komplikovaný vývoj nového hardwaru a softwaru určeného speciálně pro 100% ostrovní domy, tj. domy zcela nezávislé na veřejných rozvodných sítích. O této realizaci si ale více povíme v příštím článku.

Autor: 
Petr Míka
Zdroj: 
ecofuture.cz