Zbourat. Klíčové rozhodnutí o budoucnosti Libeňského mostu, který je dlouhodobě v havarijním stavu, zaznělo od pražských radních. O zásadním verdiktu ještě musí hlasovat zastupitelstvo, ale většinu v něm varianta zbourání patrně najde.
Libeňský most z 20. let minulého století má zaniknout. Měla by ho nahradit novostavba, ačkoli se o ní zatím hovořilo jako o replice původního mostu. Městská rada schválila návrh náměstka pro dopravu Petra Dolínka (ČSSD), který odkazuje na doporučení expertů.
„To, co říkám, není názor Petra Dolínka, který bych si vytvořil v sobotu na zahradě. Vycházím z holých faktů, které na základě dvouleté diskuse, analýz a dalších věcí mi byly doručeny včetně navrženého postupu,“ zdůraznil. Odborný tým podle něj vzal v potaz veškeré analýzy a studie, které vypracoval jednak městský Institut plánování a rozvoje, jednak Kloknerův ústav ČVUT.
Pro náhradu starého mostu novým se vyslovila i primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Podle ní by byly obě varianty stejně drahé, domnívá se však, že údržba původního mostu po rekonstrukci by byla podstatně náročnější. Navíc odkázala na průzkum provedený v Praze 7 a 8, který podle Krnáčové ukázal, že si většina z dotázaných přeje nový most.
O zbourání stávajícího přemostění, které spojuje oblast Manin v Holešovicích a lokalitu Palmovky v Libni, ale nerozhodla pražská rada jednomyslně. S návrhem souhlasili radní za ANO a ČSSD. Radní zastupující Trojkoalici jej však nepodpořili. Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice) byla proti, Jana Plamínková (STAN/Trojkoalice) se zdržela a Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice) nehlasoval.
Trojkoalice chce bourání odmítnout i na zastupitelstvu
Rozhodnutí rady bude muset potvrdit ještě zastupitelstvo. Zastupitel Matěj Stropnický (Zelení/Trojkoalice) uvedl, že Trojkoalice zbourání mostu nepodpoří ani tehdy. Dolínek však jejich hlasy nepotřebuje, nahradí je ODS. Ta stála u počátku plánů na nahrazení původního Libeňského mostu a předsedkyně jejího zastupitelského klubu Alexandra Udženija potvrdila, že se postoj nezměnil. „Já rozhodnutí kvituji a dlouhodobě jsem jeho zastánkyní,“ sdělila. Již v únoru uvedla, že považuje zbourání původní konstrukce a stavbu repliky za nejrozumnější.
Tehdy reagovala na rozhodnutí ministerstva kultury, které neprohlásilo Libeňský most za památku. Rozhodnutí ministerstva je pravomocné, nedávno však požádal Národní památkový ústav o jeho přezkoumání. Mluvčí ministerstva Simona Cigánková uvedla, že se podnětem bude zabývat rozkladová komise. Odkladný účinek nicméně nemá.
Primátorka Krnáčová však neočekává, že by se otázka památkového statusu Libeňského mostu opět otevřela. „Považovala bych za totální patafyziku, kdyby rozkladová komise popřela dvakrát potvrzené stanovisko. To považuji za naprosto…,“ odmlčela se politička, která v minulosti proslula i ráznými projevy.
Za zachování mostu bojují některé spolky, ale i radnice Prahy 7. Její starosta Jan Čižinský (KDU-ČSL) označil rozhodnutí městské rady za nepřijatelné mimo jiné s ohledem na chybějící náhradu. „Projekt, který je na stole, nepočítá s žádnou náhradní dopravou. Nejméně dva roky by neexistoval žádný most mezi Holešovicemi a Libní. My jsme si v zimě vyzkoušeli měsíce a to naprosto stačilo,“ uvedl.
Stavba provizorního mostu je ale podle Dolínka problematická. Důvodem je hlavně šířka Vltavy. Libeňský most je mimořádně dlouhý, přesahuje 800 metrů. Město by navíc zasahovalo do soukromých pozemků. „Zadali jsme ale Technické správě komunikací (TSK), aby se podívala na řešení proti proudu. Jedno se tam nabízí jako teoreticky možné, ale musíme ho prověřit,“ poznamenal Dolínek.
Pokud TSK najde, kudy provizorní most vést, bude o jeho stavbě rozhodovat ještě náročnost technického provedení a cena. Dolínek se zmínil o čtvrtmiliardě, kterou by však na provizorní most dát nechtěl. Jasné je tak zatím pouze to, že přes Vltavu bude vést konstrukce pro inženýrské sítě.
Autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb Václav Losík ale označil demolici mostu bez předem realizované alternativy pro náhradu MHD za aroganci vůči nemotorizovaným občanům a hazard s pražskou dopravou.
„Jsem proto pro sanaci Libeňského mostu. Po ní totiž vydrží asi tak deset až patnáct let. Za tu dobu by se dal postavit nový most z Holešovic do Karlína a připravit dokumentace novostavby Libeňáku. Pak by se mohl shodit a postavit nový,“ uvedl Losík. Vzhledem k nízkému dopravnímu vytížení by podle něj jako novostavba stačil tramvajový most s lávkami pro pěší a cyklisty.
Kdy přesně práce na Libeňském mostě a související uzavírka začnou, zatím na magistrátu nevědí. Téměř jistě to nebude letos, Dolínek totiž doufá, že bude možné vybrat na počátku roku 2019 zhotovitele. Neproběhne architektonická soutěž, město však ujišťuje, že dá velmi podrobné zadání.
„Podrobný popis by měl garantovat vlastnosti a základní podobu mostu,“ ujistil. Podle náměstka by mělo nahrazení starého Libeňského mostu novým proběhnout co nejrychleji. Závisí na něm totiž i oprava nedalekého Hlávkova mostu, který nelze opravovat současně s uzavřením Libeňského mostu.
O zbourání mostu se mluvilo už po povodních
Most je dlouhodobě ve špatném stavu. Myšlenka na jeho zbourání se objevila již v roce 2004 – nedlouho po historické povodni, která k jeho poškození významně přispěla. O myšlence na nahrazení mostu novým, širším a kapacitnějším, se však rozpoutala diskuse, která vedla k návrhu na prohlášení starého mostu památkou.
Ministerstvo rozhodlo letos v zimě, kdy byl most šest týdnů zavřený pro silniční i tramvajovou dopravu, během uzavírky ho nechala Technická správa komunikací podepřít. Od března se přes most opět jezdí, tramvaje však omezenou rychlostí.
Libeňský most od architekta Pavla Janáka a konstruktéra Františka Mencla byl dokončen v roce 1928. Od té doby se nikdy nedočkal větší opravy nosné konstrukce. Na Vltavě v Praze je po proudu čtrnáctým mostem.