. Domov, který umí přivolat pomoc

Jednaosmdesátiletý muž doma upadl a nemohl se postavit na nohy. Pomoci se dovolával tři dny, než ho zaslechl soused, který přivolal záchranáře. Mohli by přitom přijet téměř okamžitě, a tím, kdo by je přivolal, by byl vlastně sám zraněný senior. Jednoduše díky senzorům, které dokážou monitorovat pád, nebo díky čidlům, které rozpoznají, že někdo prošel předsíní, ale už ne zpátky.
Termín smart je v širším povědomí především díky rozmachu takzvaného smart city. Smart ale mohou být i domovy, které by díky technologiím mohly změnit způsob péče o seniory nebo dlouhodobě nemocné. S touto ideou v Česku pracuje Univerzitní centrum energetiky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB), které má ve svém sídle laboratoř personalizované medicíny – jednoduše řečeno prototyp bytu, který umí ledacos. A to od sledování spotřeby vody a energií po monitoring kvality spánku, hladiny cukru v krvi, tlaku či aktivity srdce. "Laboratoř vznikla proto, abychom měli reálné prostředí pro testování. Potkávají se tu lékaři, komerční sféra, vědci i samotní uživatelé. Týden tu někdo bydlí a testuje technologie, které jsou určené přímo pro něj, například diabetici, senioři, lidé se sníženou soběstačností nebo vozíčkáři," vysvětluje vědec Vít Janovský z UCEEB.
Třeba člověk, který je po úrazu upoutaný na lůžko a může hýbat jen hlavou, dokáže pomocí speciálních brýlí otevřít okno, pustit topení či zapnout televizi. Brýle totiž snímají pohyb oka, a simulují tak pohyb počítačové myši a tabletu.
Pro diabetiky teď UCEEB spolu s univerzitou v norském Tromso vyvíjí takzvaný diabetický deník, jenž využívá automatického přenosu dat z bezdrátových tlakoměrů, glukometrů i fitness náramků, které monitorují fyzickou aktivitu a tepovou frekvenci. Diabetik si tak denně nemusí zapisovat nejrůznější údaje o svém zdraví a posílat je lékaři. Zdravotní stav se podobně může monitorovat i u seniorů a chytrý byt může "zasáhnout" nejen v případě pádu, ale vzhledem ke změně denního režimu, který je rozpoznatelný z dat o pohybu, může upozornit i na rozvoj psychického onemocnění.

Zůstat doma co nejdéle

Poptávka po změně zdravotních a sociálních služeb bude čím dál větší. Stejně jako důraz na to, aby lidé žili co nejdéle ve svém bytě či domě. Česká populace totiž stárne. Podle dat Českého statistického úřadu z konce loňského roku tvoří lidé nad 65 let už téměř 19 procent obyvatelstva. Prodlužuje se i délka života. A právě s tím by měly chytré domovy pomoci. "V dnešní době je poptávka po tom zvýšit počet lůžek v domech pro seniory. Města to často řeší tak, že postaví nový. Ale množství žadatelů lze snížit i tím, že u nich doma zřídíte takové prostředí, aby neměli v době, kdy to ještě není nutné, potřebu ho opouštět. Teď se přitom lidé často hlásí i dřív, než je to nutné, protože se bojí, že pak už nebude místo – lůžka se udělují neuváženě," líčí sociální psycholog Tomáš Vácha z UCEEB.
Pracoviště nevyužívá jen techniku, na "profilaci" chytrého bytu se podílí například i psychologové či urbanisté. "Projekt je unikátní tím, že neřešíme jenom techniku v samotném objektu, ale i návaznost dalších služeb. To znamená, že řešíme i jakou roli mohou mít pečovatelské a sociální služby, rodina. Jaké nové nároky to na ně, ale i na města a jejich projekty klade," popisuje Vácha.

Skutečná lidská péče

Samostatné technologie již dnes existují, často ale spolu nejsou propojené, a tudíž navzájem nekomunikují. Jen technické vymoženosti navíc samy o sobě nestačí. "Zajištěná musí být návaznost služeb do domu, komerční i sociální, asistence a pomoc lékařů," říká Vácha. V ideálním případě by technologie měly propojit informace od praktického lékaře, z polikliniky, zároveň ale i z pečovatelské a terénní služby či dovážky obědů.
Zásadní roli v celém procesu hraje obec, která by měla být jakýmsi koordinátorem a všechny služby navzájem propojit. Obec by pak také měla myslet například i na zřizování komunitních center, kam by senioři mohli docházet. "Cílem není, aby technologie nahradila lidskou péči, ale aby zvýšila efektivitu jejich poskytování a aby uvolnila ruce ke skutečné lidské péči a zájmu o člověka," říká Janovský.