Datum zveřejnění: 
18. 4. 2018

Mít vlastní nádraží bylo a stále je snem mnoha malých i velkých kluků. Ten si dnes mohou klidně splnit, na prodej je hned několik nádraží. Připravit si ale musí až téměř 30 milionů korun. Na tolik vyjde například historická budova děčínského východního nádraží.

V celém Ústeckém kraji nabízí České dráhy na prodej 13 nemovitostí. Na Děčínsku je to kromě východního nádraží například sklad ve Františkově nad Ploučnicí nebo dokonce rekreační středisko v Jiřetíně pod Jedlovou. To je k mání za částku lehce přesahující jeden milion korun.
"Prodáváme nemovitosti, které jsou pro České dráhy zbytné a nemáme pro ně využití. Cenu vždy stanovuje znalec," vysvětlila mluvčí ČD Radka Pistoriusová.
Většina nemovitostí visí v nabídce drah i řadu měsíců či dokonce let, většinou za neměnnou cenu. Podle Pistoriusové se totiž dráhy musí chovat s péčí řádného hospodáře. Samotný prodej pak schvaluje nejvyšší vedení státní akciovky. "Těžko mohu posoudit konkrétní nabídky, jelikož je neznám.
Pokud se ale nemovitost dlouhodobě nedaří prodat, tak je jasné, že ta cena je příliš vysoká, nereálná. Tržní cenu by se podařilo zjistit prostřednictvím dražby," řekl ředitel děčínské realitní kanceláře Vesta Martin Tonder.

HISTORICKÁ BUDOVA MÁ ŠANCI NA ZÁCHRANU

Jedním z takových domů, který je dlouhé roky v nabídce drah k prodeji, je historická budova východního nádraží v Děčíně. Ta i po velkém převodu nádražních budov na Správu železniční dopravní cesty zůstala v majetku Českých drah. Na rozdíl od jiných podobných prázdných nádraží má šanci na záchranu a především budoucí využití. Zájem totiž o něj projevila dopravní fakulta Českého vysokého učení technického.
"V areálu Rakouské severozápadní dráhy by mohla najít zázemí naše kompletní fakulta. Mohl by zde také vzniknout kongresový sál nebo řada laboratoří," řekl před časem Ondřej Smíšek z děčínského pracoviště praČVUT. pradopravní fakulty ČVUT. Kromě toho by na východním nádraží mohl vyrůst simulátor pro strojvedoucí, který v současné době v České republice chybí a mohl by najít klienty nejen u českých dopravců, ale i u těch v Polsku nebo v Německu.
Plány vysokoškoláků jen na rekonstrukci unikátní historické nádražní budovy by vyšly na stovky milionů korun. Ty by chtěli získat z vládního programu Re:Start, který má finančně pomoci na nohy problémovým regionům, jako je Ústecký kraj.

K PRONÁJMU JE I BÝVALÉ STANOVIŠTĚ VOZMISTRŮ

Kromě prodeje nabízí České dráhy řadu budov k pronájmu. Je si tak možné pronajmout několik bytů v nádražních budovách nebo dokonce i bývalé stanoviště vozmistrů. To stojí na děčínském hlavním nádraží samostatně přímo na prvním nástupišti, které bývalo dříve vyhrazené mezinárodním vlakům. Probíhala na něm totiž pasová a celní kontrola.
Majetku se ale nezbavují jen dráhy nebo správci železnice. Nadbytečné budovy prodává také prostřednictvím ministerstva vnitra policie. Od té například před časem koupilo Jílové bývalý sklad civilní ochrany.
"Museli jsme nejprve oslovit ministerstvo vnitra, když jsme se s ním na koupi dohodli, muselo prodej ještě posvětit ministerstvo," popsal peripetie při nákupu státního majetku starosta Jílového Miroslav Kalvas. Město o koupi bývalého skladu dlouhodobě usilovalo. Chtělo do něj přestěhovat některé své odbory a především hasiče, kteří měli zbrojnici na okraji Jílového. Ta byla navíc v nevyhovujícím stavu.
Jílové se snažilo přesvědčit nejrůznější státní úřady, aby bývalé prostory policie prodaly levněji. Ale neúspěšně. Stát totiž přistupuje k samosprávám v případě prodeje majetku naprosto stejně, jako ke kterémukoliv zájemci mimo struktury státních úřadů.

DOLNÍ POUSTEVNA Z KOUPĚ NÁDRAŽÍ VYCOUVALA

To byl také jeden z důvodů, proč z nákupu od jiné státní organizace, od Správy železniční dopravní cesty, vycouvala Dolní Poustevna. Ta chtěla koupit místní nádraží, obávala se totiž, aby jej nekoupili spekulanti a nenastěhovali do něj problémové lidi. Správce drah za nádraží chce 2,5 milionu korun. Dolnopoustevenské nádraží patří k největším v regionu. Leží totiž přímo na hranicích mezi Českou republikou a Německem a tak v něm měli už v dobách Rakouska – Uherska své místo celníci i nádražáci z obou stran hranice.
"To nádraží je i za korunu drahé, obzvlášť když si člověk uvědomí, kolik peněz by bylo potřeba do nádraží investovat. Byl jsem jednat na SŽDC a ptal se, zda je možný prodej za korunu. To podle nich nelze," přidal své zkušenosti dolnopoustevenský starosta Robert Holec. Správce železniční infrastruktury nakonec vyhlásil veřejné výběrové řízení. Do toho se Dolní Poustevna již nepřihlásila.
"Spolu s investicí do opravy je to nad možnosti města. To bychom příštích mnoho let nic jiného nemohli udělat," vysvětlil Holec, proč by se podle jeho názoru Poustevna do koupě nádraží neměla pouštět ani v případě kupní ceny za jednu korunu. Přiznává ale, že by jej zastupitelstvo v takovém případě nejspíše přehlasovalo.
Nápadů, jak využít v Dolní Poustevně nádraží, bylo hned několik. Od muzea přes bydlení až po střední školu.
"Bydlím v Poustevně na nádraží a pracuji v Německu, to by bylo asi tak jediné, na co by se to dalo využít," řekl Robert Holec v narážce na to, že jen několik stovek metrů od nádražní budovy je hranice, za kterou hned leží město Sebnitz. To tvoří s Poustevnou souměstí rozdělené hranicí.
Dalším možným využitím prázdných nádražních budov, o které se snaží přímo stát, je přestěhování některých státních úřadů nebo institucí. Ale ani to v Poustevně nepřipadá v úvahu. Policie ve městě svou služebnu nemá a žádný jiný státní úřad zde není.
"A pokud bychom tam přestěhovali městský úřad, tak bychom se v té velké budově ani nemuseli najít. Vždyť nás na radnici pracuje asi deset," dodal dolnopoustevenský starosta. Jaký bude osud tohoto nádraží, tak zatím není jisté. Do veřejného výběrového řízení se totiž podle Roberta Holce nikdo nepřihlásil. Pokud bude SŽDC chtít nepotřebný dům prodat, bude muset v dalším kole s cenou níž.

---

K využití má pomoct výstava

Děčín – Prodeji drážních budov se není možné podle ředitele Oblastního muzea v Děčíně Vlastimila Pažourka divit.

- Proč se dnes dráhy zbavují poměrně velkého množství budov?

Dříve dráhy potřebovaly značné množství pozemků a budov. Zcela se změnila funkce, nádraží sloužila k nákladům. V Děčíně se ukázalo, že jsou tři nádraží, patřící různým společnostem, čtyři výtopny a že je potřeba to zredukovat. Navíc výrazně klesá i potřeba skladových prostor.

- Může v tom hrát svou roli i změna způsobu dopravy?

Určitě. Dnes se velmi velká část zboží přepravuje po silnici. Zatímco dříve to bylo na větší vzdálenosti výhradně po železnici.

- Jaký byl v minulosti osud pozemků využívaných drahami?

Něco funguje jako nádraží dodnes, v části jsou opravny železničních vagonů. A využití dalšího, východního nádraží, se nyní hledá. Tomu by měla pomoci i výstava v našem muzeu, která představuje nejen historii, ale také možnou budoucnost rozlehlého areálu.

"To nádraží je i za korunu drahé. Spolu s investicí do opravy je to nad možnosti města." Robert Holec, starosta Dolní Poustevny       

Autor: 
ALEXANDR VANŽURA
Zdroj: 
Týdeník Děčínsko