Univerzity potřebují ve velkém investovat do výstavby a oprav. Mezi stavebními firmami panuje o tyto projekty silný konkurenční boj.
Vysoké školy plánují miliardové investice. Peníze půjdou do výstavby nových pavilonů a rekonstrukce stávajících prostor. Největší plány má Univerzita Karlova. Celkem 840 milionů korun zaplatí za rozšíření univerzitního areálu v pražských Jinonicích. Miliardu investuje do dostavby minikampusu Lékařské fakulty v Plzni.
Rekonstrukce se dočkají také studentské koleje a menzy.
Vysoké školy chystají miliardové investice do výstavby a rekonstrukce svých areálů. Jen Univerzita Karlova se letos pustí do projektů za více než 2,5 miliardy korun. Největším bude dostavba Univerzitního medicínského centra Lékařské fakulty UK v Plzni. "Aktuálně probíhají projekční práce. Celkové výdaje odhadujeme na 1088 milionů korun," popisuje Petr Podzimek z oddělení vnějších vztahů UK. Do čtyř let tak v Plzni vznikne moderní pracoviště pro budoucí zubaře.
Dalších 840 milionů chystá UK zaplatit za rekonstrukci a rozšíření univerzitního areálu v Jinonicích, kde by se v budoucnu mohly koncentrovat všechny instituty fakulty sociálních věd. Mezi nimi i Institut komunikačních studií a žurnalistiky, který dnes sídlí v budově Hollaru na Smetanově nábřeží. Jak univerzita s touto historickou budovou v centru metropole do budoucna naloží, se teprve uvidí. Proměna jinonického areálu je zatím v rukou projektantů.
Do výstavby či rozsáhlé rekonstrukce stávajících prostor plánují v následujících letech investovat takřka všechny veřejné vysoké školy v Česku. Často půjde o sumy v řádech stovek milionů korun.
Masarykova univerzita v Brně plánuje proinvestovat více než miliardu, stejné náklady na výstavbu a modernizaci očekává také Mendelova univerzita v Brně. Česká zemědělská univerzita zaplatí čtvrt miliardy za nový Pavilon tropického zemědělství v Praze a zhruba stovky milionů bude potřebovat na další projekty.
Mezi stavaři je o projekty univerzit tlačenice. "Tyto zakázky jsou předmětem silného konkurenčního boje. A protože se soutěží zpravidla na nejnižší cenu, stavíme za marže, které jsou nízké, až záporné, jak to je dnes u veřejných staveb takřka všude," popisuje mluvčí skupiny Metrostavu Vojtěch Kostiha.
Výstavba univerzitních prostor je však pro stavaře do velké míry otázkou prestiže. "Stavby, které děláme pro vysokoškolské instituce, pro nás mají punc výjimečnosti, protože zároveň budujeme prostředí pro naše potenciální zaměstnance," vysvětluje mluvčí stavební společnosti Hochtief Michal Talián.
Mezi stavaři je zájem hlavně o budovy, které reprezentují dané univerzity. Příkladem je letos dokončený Vzdělávací komplex Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně za 430 milionů korun, který navrhla architektka Eva Jiřičná.
Vedle nové výstavby si podle univerzit vyžádají miliardové výdaje rekonstrukce stávajících výukových prostor. "Naše budovy již často nevyhovují nejen požadavkům na prostory pro moderní způsoby výuky, a nemohou tedy sloužit propojování studijních programů, ale neodpovídají ani obecným standardům pro snižování energetické náročnosti provozu. Několik z nich má dokonce nejvyšší prioritu s označením havarijní stav," popisuje prorektorka pro výstavbu Českého vysokého učení v Praze Alena Kohoutková. Právě ČVUT chystá v následujících letech řadu velkých oprav.
Samostatným tématem jsou vysokoškolské koleje, které často neprošly výraznější proměnou i desítky let. Změny se mají dočkat například Koleje Strahov ČVUT či pražská Švehlova kolej UK.
Pro české univerzity je často obtížné na stavby sehnat peníze. Příkladem je Univerzita Hradec Králové. Ta potřebuje stovky milionů na opravu budov filozofické fakulty a pedagogické fakulty na náměstí Svobody. Postaví také zcela nový kampus Na Soutoku. Podle vedení školy jsou však některé investice na hranici finančních možností.
Akademici loni po státu požadovali navýšení rozpočtu vysokých škol o 4,5 miliardy korun, nakonec dostali tři miliardy navíc a jejich rozpočet tak činil 24 miliard korun. Univerzity budou letos chtít opět přidat. Peníze míní použít na mzdy a právě na výstavbu.
Klíčovou roli při investicích do univerzitních budov hrají dotace. Zatímco některé projekty financují z převážné části univerzity, v jiných případech se většina nákladů podaří pokrýt právě z evropských peněz. Například Západočeská univerzita v Plzni zaplatí za novou budovu fakulty zdravotnických studií v ceně 250 milionů ze svého jen 10 procent konečné sumy. Zbytek půjde z dotací.
Na rekonstrukce a modernizace vysokých škol vyčlenil stát v letech 2011 až 2016 celkem 14 miliard korun. Během tohoto období ale podle šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) univerzity nevyčerpaly ani polovinu z této sumy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy následně program prodloužilo do konce roku 2019.
"V závěru běžícího programu, který bude ukončen v roce 2019, již budeme plynule harmonizovat s programem nových zhruba stejného rozsahu. Současné potřeby veřejných vysokých škol jsou však asi čtyřnásobně vyšší," vysvětluje mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.
S ministerstvem dnes jedná o výrazné podpoře několik univerzit. Jde například o Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, která chce do výstavby investovat až dvě miliardy korun. Mimo jiné plánuje postavit zcela novou budovu na pražském Vítězném náměstí.