Drahá sleva na vlak

Premiér se zamotal do milionových škrtů ve školství, kterými chce zaplatit zlevněné jízdné

Andrej Babiš si minulý týden přidělal další zcela jistě neplánované starosti. Může za ně slib, že ze státních peněz přispěje důchodcům a studentům na hromadnou dopravu. Od 10. června budou z jízdného platit jen čtvrtinu, zbytek dopravcům dorovná stát. Jen letos to státní pokladnu vyjde na tři a čtvrt miliardy.
Z pohledu peněz jde o jednu z prvních větších akcí, kterou Babišova provizorní vláda uvede do praxe. Problém je, že slevy se odkleply až letos, tedy po loňském hlasování o státním rozpočtu. Vláda je tedy musí z něčeho zaplatit. A 400 milionů odevzdá podle nového rozpisu ministerstvo školství, kde peníze tradičně chybí.
Do rezerv mají sáhnout všechny úřady, ale školství je v tabulce přispěvatelů hned druhé v pořadí za ministerstvem práce, které má kvůli správě důchodů a dávek vždy největší rozpočet. Podle Babiše nikdo ve školství žádné škrty nepocítí, protože peníze by se stejně letos nestihly kompletně utratit. To ale nemusí být tak docela pravda.

Něco by se našlo

Zdejší velká černá okna s kovovými rámy pamatuje Pavel Ripka už z dob, kdy v přízemních laboratořích na ČVUT v osmdesátých letech studoval. "Už tehdy skrz ně v zimě dost táhlo," vzpomíná dnešní děkan elektrotechnické fakulty při exkurzi v zanedbanějších částech kampusu v pražských Dejvicích.
Teď už se tu okna vůbec neotvírají. Rámy jsou natvrdo přišroubované, v jednom místě je okno pro jistotu zapřené bytelnou dřevěnou fošnou o vysoký a těžký laboratorní stroj, který vypadá jako z muzea. Ripka by rád tuto část budovy ze šedesátých let uboural a postavil místo ní novou, vyšší. V sousední hale, která výškou, rozlohou i vybavením připomíná menší socialistickou továrnu, studenti montují nový model elektrické formule. Děkan hrdě vypráví, jak předloni vyhráli univerzitní mistrovství světa a porazili i tým ze slavného amerického MIT. Pak ale stáčí pozornost k chabému topení a starému prosklenému stropu, kvůli kterým se tu formuloví šampioni museli při nedávných mrazech pohybovat v bundách v teplotě 12 stupňů. V létě je naopak čekají úmorná vedra.
"Kdybychom věděli, že v průběhu roku může přijít telefonát z ministerstva s nabídkou peněz, které jim zbyly, byli bychom připraveni," říká k aktuálním přesunům zbylých peněz ze školství děkan Ripka. Rekonstrukce tohoto konkrétního areálu by vyžadovala stavební povolení, které fakulta nyní nemá, protože k žádnému rozdělování zbylých peněz nikdy nedošlo a v žebříčku investičních priorit se tato akce zatím nikdy nedostala dost vysoko. Jiné menší projekty by se však našly hned. "Do léta bychom dokázali vysoutěžit věci odhadem za 30–50 milionů," ujišťuje Ripka.
Slevy na vlak a autobus podle něho studentům jistě pomohou. Děkana ale zaskočila zpráva, že v rezortu jsou najednou volné stovky milionů. Obzvlášť když část peněz má jít přímo na úkor investičního programu pro vysoké školy, ze kterého se platí právě takové projekty, jako by mohla být oprava laboratoří na ČVUT.
Stejně mluví i další lidé ze školství. "Chápal bych, pokud by šlo o povodně nebo krachy bank. Ale toto je bizarní," říká k přesunům peněz rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. Neuklidnila ho ani schůzka s ministrem školství Robertem Plagou, na které byli minulý čtvrtek i další rektoři a vzešly z ní ještě další finanční rébusy. Třeba že ceny stavebních prací začaly v době ekonomické konjunktury hodně růst a původní rozpočty už nemusí školám stačit. Rezerva ve výši 100 milionů by se tedy mohla přesně na toto hodit.
Plaga po schůzce zmiňoval místo škrtů spíš to, že v Česku začínají chybět lékaři a že by od univerzit měl rád vyšší počty mediků. I to však naráží na peníze. "Ve světle škrtů je i tato debata výrazně ohrožena," varuje Bek.

Nechte to ve školství

Babiš přesuny peněz nejdřív vysvětloval tím, že ministerstva dlouhodobě nestíhají utrácet své příděly a že to hrozí i letos. Pro ilustraci opakovaně uváděl částku 168 miliard, což jsou takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů nahromaděné už od roku 2008. Částka se zhruba shoduje s tím, co loni vypočítal Nejvyšší kontrolní úřad, který ale zároveň upozornil na důležitou věc – na tyto resty nejsou nikde na státních účtech schované žádné peníze. "Ty nároky nejsou ničím kryté," říká k loňskému nálezu Vlasta Viktorová, ředitelka odboru kontroly státního rozpočtu NKÚ.
Pokud tedy někdo podlehl dojmu, že Babiš má po ruce rezervních 168 miliard, ze kterých lze nyní čerpat, mýlil se. Jde jen o evidenci úkolů, které se nestihly dotáhnout. I proto mimochodem v posledních letech mohl klesat státní dluh. Až na opožděné akce přijde řada, může dluh zase vyskočit, zvlášť pokud letos už začíná zpomalovat ekonomika a přísun daňových příjmů.
Na dotované jízdenky vláda musela najít reálné úspory z letošních peněz. Ve školství – jak už bylo řečeno – se škrtlo 100 milionů z investic, zbylých 300 milionů má být podle ministerstva školství úspora vzniklá tím, že zpevnila koruna a ušetřilo se na devizových platbách za mezinárodní vědeckou spolupráci. Úřad již minulý týden nedokázal vysvětlit, jak přesně a na jakých platbách šlo tak velkých úspor díky kurzu dosáhnout, ani proč u investic nešlo peníze přesunout na jiné stavby.
Chybí i odpověď na hlavní otázku, proč volných 400 milionů nemohlo zůstat ve školství, když má jít o prioritní oblast, kde je stále co dohánět. Tohoto paradoxu si jako první všimli studenti z České středoškolské unie a obratem vzbudili na Facebooku rozruch akcí s názvem Nechceme levnou jízdu za horším vzděláním. K protestu se připojilo i několik školských a pedagogických spolků a opoziční politici. "Všichni víme, že školství je podfinancované. Vnitřní dluh je kolem 50 miliard, takže posílat v takové situaci peníze na jízdenky je absurdní," prohlašuje exministryně školství z ČSSD Kateřina Valachová. Podle ní letos školám pořád chybí kolem 800 milionů, aby měly dost na loňské zvýšení platů a nemusely učitelům krátit osobní ohodnocení. Další miliardy bude potřeba na reformu, k níž se hlásí i Babiš a která má mimo jiné srovnat platové rozdíly napříč kraji.
Valachová a další dva poslanci Dominik Feri (TOP 09) a Vít Rakušan (STAN) kvůli financím Babiše ve čtvrtek interpelovali ve sněmovně. Ani na třikrát opakovanou otázku, proč nově objevených 400 milionů nemohlo zůstat ve školství, však premiér neodpověděl a tazatele označil za demagogy.
Asi nejlepší vysvětlení pohnutek, proč vláda bez důvěry s penězi šachuje, Babiš zmínil v rozhovoru pro své noviny MF DNES. V nich prohlásil, že peníze šly "na věci, které jsou zapotřebí okamžitě", a že pokud studenti proti zlevněným jízdenkám protestují, lze opatření zúžit jen na důchodce. Při interpelacích i dalších vystoupeních během týdne pak premiér opakovaně ujišťoval, že školství o nic nepřijde. Aniž by vysvětlil zdroj financování, přihlásil se ve čtvrtek ve sněmovně i k dalšímu zvýšení učitelských platů. Ty by podle prosincového doporučení sněmovny měly už od září stoupnout o dalších 15 procent. Z Babišova vystoupení nejdřív nebylo úplně jasné, zda skutečně počítá se zvýšením hned po letních prázdninách, když se peníze budou muset teprve hledat podobně jako v jízdenkové kauze. Podle vládní mluvčí Barbory Peterové ale září platí. "Dnes to říkal učitelce, která byla s třídou na exkurzi na Úřadu vlády," ujistila mluvčí veřejnost minulý pátek.