Většina hlavních silničních tahů v Praze beznadějně ucpaná. Mnohakilometrové kolony, v nichž se řidiči i cestující autobusy MHD zdrželi desítky minut. Tak vypadaly důsledky čtrnáctihodinového uzavření tunelového komplexu Blanka. Drastický dopravní kolaps způsobilo selhání bezpečnostního kamerového systému. Začal v úterní odpolední špičce a vyvrcholil ve středu ve špičce ranní. Na hodinu se uzavřela i Mrázovka a Strahovský tunel.
„Vyhořel síťový přepínač a vyřadil z provozu kamery,“ potvrdil resortně odpovědný náměstek primátorky Petr Dolínek z ČSSD. Doplnil, že zvažuje instalaci záložního systému, který by mohl předejít komplikacím. „Řidiče jsme do tunelů pustit nemohli, bylo by to nebezpečné. Při jakékoliv nehodě bychom nebyli schopni včas reagovat, ujistil o nutnosti zákazu vjezdu ředitel Technické správy komunikací (TSK) Petr Smolka. Při případném požáru by prý hrozila katastrofa.
Proč elektrické zařízení vyhořelo, zatím TSK neinformovala. Nabízí se ale možná souvislost s prosakováním vody a následným zkratem. Dopravní stavba za bezmála 40 miliard korun se s takovým problémem potýkala už krátce před svým opožděným otevřením v září roku 2015. Také tehdy voda poškodila elektroinstalaci tunelu. Ať byla příčina aktuálního kolapsu jakákoliv, jisté je, že stopka do Blanky beznadějně ucpala Patočkovu ulici, Vítězné náměstí, Letnou, Smíchov, Jižní spojku, magistrálu, Pražský okruh nebo Ječnou ulici. Stála dokonce i Štěrboholská radiála na opačném konci metropole. A to se podle dopravních expertů bude opakovat pokaždé, když se v Blance něco stane. Přinejmenším do té doby, než se podaří dokončit Městský a Pražský okruh. Čísla TSK totiž hovoří jasnou řečí. Na severu metropole se od otevření tunelu v roce 2015 více než zdvojnásobil nárůst provozu. Zatímco mezi lety 2014 a 2015 rostl počet nových aut o 3,8 procenta, v letech 2015 až 2016 to bylo o 9,9 procenta. Dokládá to zatím poslední analýza intenzit dopravy pro jednotlivé ulice z roku 2016.
Vratislav Filler z dopravní iniciativy AutoMat* uvádí, že bylo velikou chybou neomezení povrchové dopravy ihned po otevření Blanky. Především pak v centru na Malé Straně či na Smetanově nábřeží. „Intenzita dopravy by se tak zafixovala na snížených hodnotách, které byly vykazovány krátce po otevření tunelu,“ míní.
Další dopravní expert Václav Malina z ateliéru DUA už dříve upozornil na nutnost omezení některých povrchových tras. „Právě sem se nahrnula auta z okrajů města,“ konstatoval. Podle exministra dopravy Petra Moose z Dopravní fakulty ČVUT budou vznikat problémy. „Dokud se nepodaří dokončit kapacitní napojení s uzlem v oblasti Balabenky,“ poznamenal v narážce na stále nedokončený Městský okruh.