V pražském sídle Škoda Auto DigiLab se konal další hackathon organizovaný CEEhacks a sponzorovaný a sponzorovaný řadou firem z průmyslu, tentokrát pod názvem Smart Mobility Hackathon Prague 2018. Hlavní cenou bylo 20 000 eur a řada dalších, včetně s mírnou nadsázkou pojaté ceny 15 piv pro ty, kteří nevyhráli.
Na mladé týmy čekalo celkem třináct soutěžních úkolů, které byly opravdovou výzvou, protože kromě oněch 20 tisíc eur byla nejlepším řešícím týmům nabídnuta možnost partnerství se Škoda Auto DigiLab, návrh spolupráce s vedoucím dodavatelem energetických podnikových služeb ČEZ ESCO, partnerství s EY Accelerator (Ernst & Young) který slíbil zařadit vybrané projekty do velkého balíku řešení k celosvětové expertíze. Ve hře byla i spolupráce s globálním lídrem HERE Technologies pro novou navigaci této společnosti. Vše se točilo okolo neotřelých nápadů a (nástin) řešení pro mobilitu a řízení energie – samozřejmě elektrické, protože elektromobily, ale i elektroautobusy jsou už na postupu. Hackathon opět uvedl a moderoval Tomáš Studeník z CEEhacks.
Stačilo vytvořit tříčlenné týmy a mohlo se po úvodních přednáškách, které se konaly v pátek 6. 4. 2018 a končily ve 14.00, hned začít. Všichni měli na vyřešení úkolů 48 hodin a mohli si v zásadě dělat, co chtěli. Kromě práce jíst, pít (vyjma zakázaného alkoholu), nebo se jít osprchovat či vychutnat si „polohu ležícího střelce“ – prostě si na karimatce před tím zaslouženým náročným nedělním závěrečným spánkem, kdy už bude po všem, na chvíli zdřímnout.
ČVUT – generalisté nebo specialisté?
Prof. Michal Šebek z ČVUT z katedry řízení seznámil v první přednášce s aktivitami naší nejstarší technické univerzity. Vyzdvihl přitom některé firmy, které ČVUT například v oblasti kybernetiky a robotiky přispívají (Honeywell, Porsche, Siemens, Kuka). I díky jim se mohl pochlubit špičkovým vybavením, se kterým na ČVUT podporují tvořivost a ne biflování, jak zdůraznil. Vysvětlil také, že lidé, kteří mají všeobecný přehled (generalisté), jsou v oblasti kybernetiky více zapotřebí než specialisté, protože roboty a umělá inteligence brzy budou prakticky všude.
Jednou z rolí ČVUT je také popularizace vědy a techniky už na druhém stupni základních škol, kde je účast a zájem trvale rostoucí.
Prof. Michal Šebek se také zmínil o výzkumu na ČVUT a prezentoval například řízení pohybu malých částic v elektrickém poli, řídící systémy robotů, řízení automobilů, ovládání předmětů v magnetickém poli, aktivity ČVUT v automobilovém průmyslu při řízení výrobních robotických linek apod.
SPČR zdvihá ukazováček
Trochu varovný ukazováček ukázal Radek Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy České republiky, který chápe svoji roli v posilování českého průmyslu, a tím i ekonomiky. Na první pohled vypadá podle průzkumu SPČR stav našeho průmyslu dobře, avšak stále máme nálepku země levných montoven. Vyplývá to i ze skutečnosti, že naše ekonomika je z většiny pravděpodobně řízena zahraničním kapitálem. Výsledkem je, že z většiny nejsme výrobci finálních výrobků, spíše jen dílů. Naše výroba také není dostatečně robotizována. Z toho důvodu stále zaostáváme podle Radka Špicara za světem i za evropskými zeměmi, zejména za Německem. Svaz průmyslu a dopravy proto podporuje takovéto akce, jakým je tento hackathon.
Podpora od ČEZ ESCO
Martin Řezáč, ředitel pro korporátní strategii společnosti ČEZ ESCO, která se staví do pozice roli energetického manažera pro firmy, byla také jedním z hlavních sponzorů podporujících Smart Mobility Hackathon 2018. Se startupy má Martin Řezáč velké zkušenosti, protože s nimi strávil dva roky. Ve své prezentaci se věnoval trochu historii. Zmínil, že nerostou jen technologie a přirovnal růst populace k Mooreovu zákonu (Gordon Moore, jeden ze spoluzakladatelů společnosti Intel: počet tranzistorů v čipech-procesorech se každé dva roky zdvojnásobuje; dnes už Mooreův zákon pomalu přestává z důvodu fyzikálních zákonů platit, protože se fyzické rozměry tranzistorů už přibližují velikosti atomární). Zmínil, že zhruba 30 procent dnešních technologií nebude brzy zapotřebí. Vzrůstá také propast mezi předpokladem a použitelností. Zdůraznil, že je třeba zachovat jednoduchost, zachytit trendy a promítnout je do nových požadavků.
Ukázal na příkladech, jak lze z takového kvasu dobrého vyrůst k velkým – Google, RedBull apod. Pro ČEZ znamená zachycení trendů a sledování požadavků hlavně snížení emisí, mobilitu a digitalizaci. Proto je důležité přijímat nové technologie, jakými jsou SmartGrid nebo IoT a porozumět kontextu. Například před 100 lety žil ve městech každý pátý člověk (tj. 20 procent populace), dnes je to polovina. Z toho vznikají příležitosti jako SmartCity, Smart (doplňte si…).
Jedním z východisek je zvyšovat podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů; vyžádají si to i elektromobily, ale i mezinárodní dohody. Snížení vlivu a dopadu výroby elektřiny na klima do roku 2030 minimálně na 40 % v porovnání s rokem 1990 už schválily členské státy.
Martin Řezáč ukázal na příkladu poskytovatele dopravní obsluhy Arriva Třinec jednu z prvních vlaštovek, a sice městskou hromadnou dopravu, která produkuje 0 % lokálních emisí. ČEZ ESCO jim totiž pomohli se zavedením elektroautobusů, kterých mají deset, a to včetně kompletní sítě nabíjecích stanic, optimalizace tarifů a řízení flexibility, s regulací čtvrthodinového maxima a DTS operačním servisem.
Výše popsané skutečnosti byly také hlavními důvody podpory ČEZ ESCO pro Smart Mobility Hackathon 2018.
EY dala návod na budoucnost mobility v digitálním světě
Markéta Vlčková z konzultační firmy Ernst & Young, dalšího hlavního podporovatele Smart Mobility hackathon 2018 se zabývala… mobilitou. Zdůraznila, že pokrok v dopravě je v historii obrovský – od splavných řek a vynálezu kola až po leteckou dopravu dneška… a elektromobily. Dnešními trendy jsou samozřejmě digitalizace, propojenost všeho se vším, jednoduchost, a v tomto kontextu i sdílená doprava. To je však pouze začátek – smart mobility přichází a postupuje. Trochu také dala návod soutěžícím, protože nadhodila následující otázku: „Co je důležité při návrhu smart mobility?“ Odpovědí je podle ní pojmenovat nápad, specifikovat problém, specifikovat řešení, vysvětlit, jak se dá monetizovat a identifikovat uživatelské skupiny. Přitom je třeba mít na paměti nákladovou strukturu a vytváření zisku.
Výkřik povzbuzení od CEEhacks
Tomáš Studeník z CEEhacks, který Smart Mobility Hackathon uváděl a moderoval, v krátké přestávce, kdy představoval dalšího partnera hackathonu, povzbuzoval soutěžící: „Vytvořte něco fantastického!“
Eurowag se zeptal
Tony Nesterov ze společnosti Eurowag, která poskytuje integrovaných mobilních služeb, „od benzinu přes mýtné a daně až po téměř cokoliv“, položil soutěžícím jednoduchou otázku, která se mj. také přímo i nepřímo objevuje v několika soutěžních úkolech: „Můžete zlepšit život řidičů pomocí smart technology?“ Zmínil přitom také, že velká část vozidel na dnešních silnicích nejsou soukromá, nýbrž komerční a firemní, a že je potřeba, aby byla monitorována a obsluhována.
ČEZ ESCO – elektromobilita a život po životě (baterií)
Petř Štulc z ČEZ ESCO se věnoval tématu elektromobility. Ta už dnes propojuje různé průmyslové obory. Elektromobily je totiž třeba nabíjet, sbírat z nich data a dodávat baterie. Ty svůj život po skončení v pohonné jednotce zdaleka nemají za sebou. Lze je totiž využít v jejich „druhém životě“, a sice jako úschovnu energie. Pro řízení celé takové energetické sítě je opět zapotřebí velkého množství dat. Zkušenosti zde moc nepomohou, je třeba se dívat s otevřenýma očima dopředu. Elektromobily jsou ve svém výsledku levnější než konvenční automobily se spalovacím motorem. Je však třeba si vše spočítat a optimalizovat proces elektrifikace, včetně nabíjení, protože počáteční cena elektromobilu je stále ještě o 50 až 100 procent vyšší, než cena dnešního „čuďáku“. Dalším tématem jsou elektrobusy. I zde je třeba spočítat pořizovací a operační náklady a náklady na nabíjecí infrastrukturu. Také je třeba zvolit technologicko-ekologický model, zvolit normální nebo rychlonabíječky a optimalizovat trasy elektrobusů. Společnost ČEZ ESCO brala podporu pro Smart Mobility Hackathon 2018, a hlavně možnost čerpání nápadů, velmi vážně, proto poskytla účastníkům soutěže šestičlenný tým, který jim byl k dispozici.
Škoda Auto jako poskytovatel služeb mobility
Andre Wehner, Chief Digital Officer Škoda Auto, vystoupil na závěr prezentací před samotným hackathonem a společně se zástupci společnosti HappyGo ohlásili její převzetí. Škoda Auto se tak staví i do role poskytovatel služeb mobility. „Za několik příštích let se svět dopravy podstatně změní,“ sdělil k tomu Andre Wehner. Škoda Auto se proto už teď hodlá opírat o tři základní pilíře – koncepty mobility, konektivitu a korporátní digitalizaci. „Je pro nás důležitý i ‚trend scouting‘,“ prohlásil Andre Wehner, a dodal: „Proto se také Škoda Auto aktivně účastní tohoto hackathonu, protože hledáme nápady pro nové mobilní služby, nové obchodní modely a způsob, jak poskytovat mobilitu jako službu.“
Škoda Auto DigiLab přitom byla založena jako nezávislá entita, aby byla pružnější. Jako startup se sice nemohla opírat o běžné korporátní vymoženosti, avšak díky svojí nezávislosti na korporaci a jejím rozhodování a procesech šlo vše ve výsledku rychleji. Tento přístup měl přinést vytváření nápadů, digitální prototypy a nové obchodní modely, což se také stalo. HappyGo znamená jednoduchý způsob, jak si půjčit auto, aplikaci bude možno stáhnout jak pro Android, tak pro iOS.
Soutěžní úkoly
Prvním úkolem bylo nabídnout dobrý nápad a řešení pro alternativní mobilitu, jako je sdílení aut (car-sharing, car-pooling, micro transit, ride-hailing, bike-sharing, pobídková schémata, komunitní schémata, finanční dostupnost dopravy, celkové náklady na vlastnictví dopravního prostředku, spojení odlehlých oblastí měst s centrem, vnitřní navigace ve stanicích, internet ve veřejných dopravních prostředcích, rozpoznání obličeje, dynamické užití dedikovaných jízdních pruhů jako pozitivní motivace pro účast ve sdílené ekonomice, či aplikace blockchainu.
Druhým úkolem byla navigace a inovativní využití dat o dopravním provozu. Sem patřily aplikace big data, pokročilé plánování cest, vytěžení dat z taxislužby a dopravních GPS souřadnic, inovativní aplikace pro veřejnou dopravu a řidiče, řízení dopravních toků v reálném čase, (opět) dynamické využití dedikovaných jízdních pruhů, určení druhu mobility a transportu, když už je uživatel na cestě – zda řídí auto, kolo, využívá veřejnou dopravu, motorku, nebo jde pěšky.
České Radiokomunikace
Třetím úkolem bylo navrhnout využití platformy LoRa IoT – senzory ve vozech, plánování a využití nabíjecí infrastruktury, návod na lepší (smart) parkování, to samé ohledně využití veřejného prostoru, nebo komunikace infrastruktury s vozidlem.
Zde se uplatnila nabídka partnera soutěže ČRA, který síť LoRa od roku 2016 provozuje a od roku 2017 má pokrytí na většině České republiky. Výhodami a klíčovými vlastnostmi sítě LoRa jsou přenosy na velké vzdálenosti, nízká spotřeba energie čidel (baterka v nich typicky vydrží dva až deset let), oboustranná komunikace (umožňuje i upgrade firmwaru čidel), zabezpečené přenosy, monitorovací systém, lokalizace v síti a komunikace pohybujících se předmětů. IoT síť ČRA může přijímat a přenášet data z různých sítí, hostovat aplikace, auditovat přístup a všechna data jsou uložena v České republice.
Čtvrtým oříškem byla samotná elektrická vozidla – ekonomické a „zelené“ řízení, dekarbonizace městské mobility, mobilita s nulovými emisemi na předměstích, snížení emisí a dopravních zácp, plánování cest s minimalizací znečištění a nákladů, dodávky v městech s nulovými emisemi, aplikace pro rezervaci nabíjecích stanic – návrh aplikace nabíjecích služeb která zahrnuje mapy, kalendáře a online platební systém pro snadné a vhodné nabíjení, vytěžení zákaznických dat z nabíjení jejich vozidel – návrh aplikace s využitím učících se algoritmů zpracovávajících data o zákaznících a nabíjení jejich vozidel za účelem zlepšení budoucích služeb a produktů e-mobility.
Pátý úkol se týkal firemního parku vozidel, protože pod mobilitou si sice ihned představíme vlastní dopravní prostředek, avšak velké množství aut na dnešních silnicích je využíváno komerčně a firmami. Vzniká potřeba tato vozidla sledovat včetně jejich tras, provádět na nich servis, také potřebují palivo, musí se za ně platit mýtné ve více zemích kudy projíždějí, reportovat ujeté kilometry a podle toho zpoplatňovat jejich uživatele – zaměstnance, reportovat do firmy o stavu vozidla, cestovních nákladech apod. Lze navrhnout a využít smart technology pro vytvoření řešení, které zjednodušuje život řidičů a současně každodenně pomáhá podnikům? Nebo nástroje, které pomáhají uživatelům rozhodnout se, zda využít elektromobil a kde to nedává ekonomický důvod ve srovnání s klasickým vozidlem se spalovacím motorem, inovativní řešení pro optimální využití vozového parku, systémy strojového učení pro prediktivní údržbu, konsolidaci dodávek zboží do měst, optimální nabíjení, optimální plánování pracovníků, aplikace simulaci vozidla na elektrický pohon pro konvenční vozidlo se spalovacím motorem, optimalizaci vozového parku elektromobilů, aplikaci pro rezervaci vozidel pro uživatele založenou na stavu vozidla, tj. například jeho nabití a předpokládaného dojezdu, inovativní řešení pro optimální využití vozového parku, systémy strojového učení pro prediktivní správu vozového parku veřejných dopravních prostředků, kontrolu zda jsou nákladní vozy skutečně plně naloženy, optimální nabíjení a optimální využití pracovníků.
Šestým úkolem byly elektroautobusy ve veřejné dopravě – vyvinout nástroj pro vyhodnocení provozu konvenčních autobusů se spalovacím motorem za účelem jejich nahrazení elektrickými vozy, plánování sítě nabíjecích stanic a její optimalizace, či dopad na životní prostředí.
IBM Cloud a jeho PaaS k dispozici
Martin Stýblo z IBM vystupoval na hackathonu jako jeden z mentorů (IBM zde také měla celý tým). IBM nabízela výpočetní sílu v IBM Cloudu, tj. generické služby jako servery včetně karet GPU (Graphic Processing Unit) pro hrubou výpočetní sílu pro strojové učení a umělou inteligenci, databáze, vývojové prostředí, runtimy, kognitivní služby IBM Watson, data od Weather Company, platformu IoT, prostě PaaS – platformu jako službu.
Sedmý úkol představovala autonomní vozidla. Kdo si jej vybral, pro toho přišla ke slovu umělá inteligence, senzory, komunikace mezi vozidly, prevence nehod a bezpečnost dat.
Osmý se nazýval Smart Tourist Mobility, kdy bylo úkolem vyřešit propojení jízd ve městech a na venkově s turistikou a historií.
Devátý úkol patřil logistice v městech – optimální plánování skladů, efektivní využití skladovacího prostoru a infrastruktury pro dodávky, alternativní kurýrní služby, sdílení kurýrů na způsob služby Uber, chytré řešení výdejních míst, integrace více služeb na poslední míli a monetizace vráceného zboží v reálném čase.
Desátý úkol se týkal obsahu – zábava pro cesty bez řidičů, inovativní využití volantu, sedadel, oken a dalších částí interiéru vozidla, rozšířená realita, hry na cesty, osobní psychologická a zdravotní diagnostika.
Jedenáctý měl zjistit stav vozidla – detekci životního cyklu částí vozidla, jako například filtrů, pneumatik, katalyzátoru a jejich automatickou výměnu, komunikaci vozidla s infrastrukturou ohledně nárazů do děr ve vozovce, poruchu světel, kluzkou vozovku apod., skenování stáří vozidla nebo jeho poškození, detekci podvodu, počítačové vidění, senzory, a také umělá inteligence.
Dvanáctý úkol se nazýval Smart and Happy Children – nové způsoby, jak zabavit děti při cestování vozidlem.
Smart Railways byl posledním, třináctým úkolem – jak mohou data, umělá inteligence a technologie vytvořit lepší zákaznickou zkušenost ve vlacích, navrhnout cenově efektivní online způsob jinak nákladného počítání cestujících pasažérů, dopad počasí na predikci poptávky – poskytnout precizní informace a rychlou reakci, inovativní e-ticketing – něco lepšího než smartphony, efektivní online marketingovou kampaň – jak ji zacílit?, efektivní plánování kapacity a kompozice vlaku – očekávání vs. realita, nasazení inovací na otevřeném trhu – nejnovější využití startupů v železničním sektoru, inovativní modelování dopravních toků, zvýšení atraktivity služeb ve vlaku a nejnovější věci, které by měly být efektivní v naplnění přání zákazníků.
Po bitvě
Soutěž CEEhacks Smart Mobility Hackathon skončila v neděli 8. 4. 2018 ve 14.00, proběhlo vyhlášení vítězů:
Umístění
Student dreamers (digitální zastávky)
Code breakers (chytrý náramek napojeny na záchranný systém pro prevenci nehod)
AIC (aplikace pro okamžitou mobilitu - nový typ městské spolujízdy bez vyplňování přihlašovacích formulářů Eglaf (aplikace pro firemní cyklo flotily), What the hill (chatbot - zautomatizovaná komunikace na messengeru)
Code breakers , Feathers (představení zajímavých míst kolem auta, aby se děti nenudily)
HERE Technologies - Eglaf
Eurowag - Redcute (prasátko FeFa, které vyhodnotí firmám, jestli je pro ně výhodnější elektromobil nebo běžný vůz)
EY - Blue star (audio senzory ve městě, které zajistí rychlý průjezd sanitky), Student dreamers
ČEZ ESCO - Code breakers
Škoda autoDigiLab - ToporAuto (systém sběru dat o dírách na silnici)