Novorenesanční budova někdejšího Okresního úřadu ve Slaném stojící na nároží ulic Edvarda Beneše a Šultysovy patří sice mezi perly města Slaného, přesto je roky opomíjená. Svého času zde sídlilo i hejtmanství. Úžasná stavba, která je už zdáli dobře viditelná, nejlépe z Wilsonovy ulice, patří k těm, které se zaručeně vždy objeví na pohlednicích či v kalendářích.
Díky rozhodnutí zastupitelů a velké inciativě uvolněného člena rady města Pavla Bartoníčka (OMS), se konečně po letech daly věci do pohybu, aby se do budovy mohl jednou vrátit život. Zda bude v prostorách sídlit knihovna, muzeum, či zde zavládne čilý spolkový ruch, je předmětem řady jednání.
Vzhledem k tomu, že město Slaný se spojilo s ČVUT v Praze a konkrétně s buštěhradských Univerzitním centrem pro výzkum energeticky efektivních budov (UCEEB), byla již zahájena analýza možného využití okresáku, do které se postupně zapojují zástupci místní samosprávy, institucí, spolků i veřejnost. Počáteční setkání se uskutečnila v uplynulých dnech.
První proběhlo s pracovnicemi slánské knihovny. To další, se zástupci slánských spolků, se konalo v Městském centrum Grand, kde jednotlivci předkládali své první návrhy, které budou do analýzy zahrnuty.
Další setkání na sebe nenechá dlouho čekat. Tentokrát se do diskuze zapojí i ostatní občané. Veřejné projednávání se uskuteční v Grandu v pondělí 23. dubna v 18. 30 hodin. Výsledná studie poslouží městu pro rozhodnutí o dalším osudu budovy a v případě potřeby také jako podklad pro architektonickou soutěž. V budově může být vytvořen takový prostor, který zatím ve městě schází, nebo není dostatečný. Občané, kteří mají zájem se zapojit do diskuse o využití Okresního domu, mohou vyplnit i krátký dotazník. Elektronicky nebo v písemné podobě v podatelně městského úřadu.
„Po obou prvních setkání se zdá, že většina přítomných uvažuje o multifunkčním využití budovy, zastřešené knihovnou, která sama svými aktivitami překračuje služby knihovny, jak je známe z našich dětských let. Ukázalo se, že mnozí z těch, kteří nebyli plně naladěni na myšlenku přestěhovat do Okresního domu knihovnu, neměli představu o širokém spektru aktivit naší knihovny,“ informuje Pavel Bartoníček, účastník obou setkání. „Samozřejmě zatím nejde o žádný konečný závěr, jen o určité dílčí shrnutí při hledání nejlepšího využití budovy. Další skutečností, která v rámci diskuze zazněla, a která stále některým není zřejmá, je fakt, že přestěhováním knihovny do větších prostor nejen, že může dojít k nárůstu služeb a činností knihovny, ale rozšíří se prostor - celé jedno patro budovy - pro potřeby muzea. A obě instituce by to pro svůj další rozvoj rozhodně potřebovaly.“
Konečně se podařilo dostat problematiku Okresního domu do veřejné diskuze. Jaký osud této budově, která by mohla být chloubou města, budoucnost přinese, budeme průběžně informovat.