Město se do budoucna změní a s ním i lidé

Nové technologie a přístupy mění a do budoucna výrazně změní život velkoměsta. Nejinak tomu bude v Praze, říká architekt Michal Postránecký, který se na ČVUT zabývá konceptem "chytrého" města (Smart City).

- Jak jste se k této tematice dostal?

Bylo mi nabídnuto, abych na institutu informatiky, robotiky a kybernetiky vybudoval centrum města budoucnosti, jakési "digitální dvojče" nad urbanizovanou krajinou a městem, jehož základem je koncept Smart Cities. Věřím, že se tento záměr podaří zrealizovat a napojit na další centra ve světě. Říkám, že chceme být nejlepší, ale myslím to pokorně.

- Směřujeme s konceptem měst propojovaných s informačními technologiemi k urbanistické revoluci?

Nemyslím, že směřujeme přímo k revoluci, i když to zní lákavě. Spíše k výrazným zásahům do historicky se vyvíjejících urbanistických struktur a zažitých procesů. Jako již dnes můžete v domácnosti ovládat telefonem nebo jiným "chytrým" zařízením celou řadu technologií a doručení služeb, tak to samé se stane ve vztahu k částem a celému městu. V dopravě směřujeme k autonomním systémům, které jsou a budou nejvíc vidět. Směřujeme k robotizaci ulehčující práci a zvýšující nabídku služeb. Město budoucnosti, tak jak se jím zabýváme, bude muset být řešeno nově urbanisticky, budou do něho vloženy nové technologické systémy. Budeme si také muset zvyknout na to, že bude i jinak řízeno. Že se změní i chování jeho obyvatel.

- Bude obtížné změnit dnes zažitý náhled na město?

Město dnes nejvíce chápeme jako fyzickou strukturu, ve které různými způsoby žijeme a fungujeme. V roce 2035 se díky technologickému rozvoji i změnám v sociálních návycích společnosti velká část našich aktivit, obchodu, služeb a uspokojování našich potřeb přenese do paralelního virtuálního světa existujícího nad touto fyzickou realitou. Budou se v našich životech přirozeným způsobem prolínat, aniž bychom to byli schopni vnímat. Dění v jednom světě bude stále více ovlivňovat naši existenci v tom druhém.

- Jak změnit Prahu v chytré město? Půjde to?

Praha svou cestu hledá, stejně jako jiná města v Evropě i jiných zemích. Ta změna probíhá v několika směrech, úrovních a měřítkách. Za prvé přirozenou cestou, kdy spontánním zařazováním a užíváním nových technologií se celá řada věcí mění. Za druhé půjde o to, jak moc budeme jako experti schopni našim politikům vysvětlit a předat zadání pro jejich politické vize a rozhodování. Půjde tu současně i o významnou změnu přístupu lidí k novým věcem a v jejich návycích a chování. Měli bychom o těchto nových zkušenostech, jako je například umělá inteligence, přemýšlet pozitivně, nebát se jich. Měli bychom nicméně zůstat i obezřetní.

- Takže projektování chytrého města je i politická záležitost?

Je to podle mě téma, které může být zpolitizováno. To proto, že se kolem toho točí velké peníze, ale i zájmy velkých nadnárodních společností. A tlaky jsou obrovské. Je to možnost, jak do stávajícího urbanistického celku zakomponovat velké množství nových technologií, což zákonitě stojí hodně peněz, ale je to nezbytně nutné. Na druhou stranu právě i díky nevyhnutelné implementaci těchto technologií nabývá diskuse o Smart Cities a podobě města budoucnosti na rychlosti a důležitosti. Osobně chápu urbanismus jako komplexní vědu, která propojuje znalost a odborníky napříč všemi obory. Od sociologa po experty na dopravu, ale i doktora, finančníka a zástupce nekonečné řady dalších. Urbanista by všechnu tuto znalost rozličných profesí měl, zjednodušeně řečeno, integrovat do jednoho funkčního prostorového modelu s návodem, jak ho realizovat. Na politicích závisí, jak tato vize bude realizovaná. A na objemu reálně dostupných finančních prostředků a nalezení nových byznys modelů bude realizace těchto projektů stát, nebo padat.

- V jakých finančních objemech se při budování vašeho města budoucnosti roku 2035 pohybujeme?

Do roku 2035 ve stamiliardách korun.

- Váš životopis se jeví jako uskutečněný americký sen. Jaké byly vaše začátky v USA?

Ve Spojených státech jsem začínal ve 40 letech úplně od nuly, na gauči a počítači u svého bratra. Přijel jsem do Las Vegas, jak se říká, na blind s tím, že po 20 letech praxe bude přece jednoduché zde práci sehnat. Ale bylo to jinak. Za prvé jsem "zapomněl", že neumím skoro ani slovo anglicky. Tedy těch pár slovíček, která jsem znal, rozhodně nestačilo. Za druhé jsem zjistil, že abych se dostal k někomu kompetentnímu, bylo třeba překonat nejdříve paní na recepci. A to mi trvalo skoro rok. Pro Američany, i proto, že jsem ne uměl pořádně anglicky, moje znalosti nic moc neznamenaly. Vše bylo zcela jiné, než na co jsem byl do té doby zvyklý. Představte si, že máte přečíst bibli, která je ale napsaná v čínštině. Příběh v základech znáte, ale to je tak všechno. A musíte si s tím prostě poradit.

- Tak jak jste se uchytil?

První pracovní nabídka nebyla úspěšná. Po týdnu spolupráce s jednou firmou mně sdělili, že mě rádi přijmou, ale mohou mi zaplatit až za šest měsíců, protože zrovna teď nemají kvótu na cizince. Pochopil jsem, že musím být pokorný. Začít od píky, doslova od vaření kávy, abych poznal, jak vše v projekční kanceláři funguje. Pak jsem založil firmu, koupil počítače, dům. A v ten okamžik přišla nabídka projekční kanceláře Morris Architects a investora Davida A. Siegla, zda se nechci podílet jako hlavní designér na stavbě Planet Hollywood Westgate. To jsem pochopitelně bez rozmýšlení přijal.

- Zakladatelem Las Vegas byl mafi án Bugsy Siegl. Jde o příbuzenský vztah s investorem Sieglem?

Jde jen o shodu jmen, byť zajímavou. My jsme proto vymysleli takovou věc, že jsme do hotelové lobby dali červenou pohovku. Podobnou té, na které Bugsy Siegla rozstříleli. No a další zajímavá věc je, že slavnostního otevření stavby se ujal starosta Oskar Goodman, bývalý právník místních mafiánů. Takže investor Siegl se setkal s právníkem zločinecké organizace na pohovce-artefaktu zastřeleného mafiána Siegla.

Michal Postránecký Je český architekt a urbanista žijící od roku 2000 v USA, kde navrhl řadu projektů včetně stavby hotelového komplexu Planet Hollywood Westgate v Las Vegas za miliardu dolarů. Současně vede Centrum města budoucnosti v rámci Oddělení inteligentních systémů CIIRC (Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky) ČVUT v Praze a také zde založil a vede architektonické studio GEN61. Postránecký se zaměřuje na tzv. chytré a k životnímu prostředí ohleduplné projekty. Je zakladatelem globální platformy SynopCity.com, orientované na sdílení informací a koncept Smart Cities čili chytrých měst. Na toto téma sepsal řadu článků a je také spoluautorem knihy Město budoucnosti. Ve spolupráci s Operátorem ICT se rovněž podílí na přípravě virtuálního modelu Prahy.