Ekonomie se často mýlí. Neselhává

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

Ekonomie je podobně jako medicína praktickou disciplínou. Měla by mít schopnost rozpoznat, co je v ekonomice špatně, a navrhnout, jak to napravit. Komentátor Financial Times Martin Wolf se nedávno rozepsal o jejích selháních. Co soudíte o stavu makroekonomie? Jak se osvědčila v krizi?

Autor je předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost

Michal Skořepa: Osvědčené vodítko

Zlobit se, že makroekonomie nepředpověděla velkou finanční krizi, je jako rozčilovat se, že náš dům nevydržel náraz meteoritu. Užitečnost domů posuzujeme hlavně podle toho, jak dobře nám slouží coby každodenní ochrana proti běžným problémům, například rozmarům počasí, zvědavým pohledům sousedů nebo pokusům zlodějů nám něco ukrást. Podobně bychom užitečnost makroekonomie měli posuzovat především podle toho, jak dobře nám slouží jako každodenní vodítko ve snaze porozumět tomu, co se s ekonomikou děje a kam zhruba směřuje. A z tohoto pohledu se už dávno osvědčila: opírají se o ni měnověpolitické výbory centrálních bank, mnohá ministerstva financí při posuzování dopadů změn v daních nebo třeba bankovní domy při odhadování vývoje poptávky po jejich službách.

MICHAL SKOŘEPA

analytik, Česká spořitelna

Lubomír Lízal: Živý organismus

Použijeme-li analogii s medicínou, musíme rozlišit dva aspekty. První vytýká lékaři, že nedokáže předpovědět, kdy pacient onemocní. Druhý přístup pak oceňuje, že ví, jak postupovat při propuknutí nemoci, její diagnostice a volbě vhodné léčby.
S (makro)ekonomií je to stejné. Za přesně kontrolovaných vnějších podmínek se živý organismus chová, jak ho napadne. Dost dobře pak nemůžeme chtít po ekonomii, aby předpověděla krize. Rizikové faktory sice často známe. Ovšem jako je těžké omezit (zne)užívání alkoholu a tabáku či spotřebu cukrů, tak je stejně politicky nepopulární až sebevražedné "zaříznout" ekonomický růst – když krize je pouze rizikem (navíc jen podle akademických mudrlantů), nikoli jistotou.

LUBOMÍR LÍZAL

Fakulta elektrotechnická ČVUT a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT

Dušan Tříska: Otázky bez odpovědí

Ekonomie je exaktní vědou, a to ve stejném slova smyslu jako teoretická fyzika. Problémem není její neexaktnost, ale nerealističnost úkolů, na jejichž řešení má být aplikována, včetně odhalování příčin a řešení globálních krizí. Ekonomové by měli vrátit své vědě důvěryhodnost, a to zejména tím, že aplikační limity svého oboru jasně vymezí a veřejně přiznají.

DUŠAN TŘÍSKA

Národohospodářská fakulta VŠE

Pavel Kohout: Jako medicína před objevem krevního oběhu

Ukazuje se, že makroekonomové nejvíce zanedbávali to, co je krví ekonomiky: peníze a úvěr. Růst či pokles objemu likvidních peněz a poskytnutých úvěrů determinuje vývoj reálné ekonomiky i finančních trhů. Dále se ukazuje, že historie je pro ekonomii důležitější než diferenciální rovnice, protože (1) prakticky vše se už nejméně jednou stalo; (2) diferenciální rovnice se nehodí pro popis ekonomických systémů.
Nynější ekonomie je zhruba ve stavu poznání jako medicína před objevem krevního oběhu.

PAVEL KOHOUT

Partners Debata je redakčně krácena. Dále do ní přispěli Edvard Outrata a Dominik Stroukal.