Kolem solární energetiky existuje celá řada mýtů, mezi které patří například představa, že fotovoltaické panely jsou nebezpečným odpadem a po skončení životnosti zůstanou ležet ladem.
Opak je totiž pravdou – recyklace solárních panelů, které v následujících desetiletích doslouží, se zaplatí z prodeje surovin „vytěžených“ ze zpracování vyřazených modulů.
Omyl č. 1: Solární panel nelze recyklovat
V Česku instalované solární elektrárny jsou z 98 % tvořeny křemíkovými panely. Největší podíl na hmotnosti krystalických panelů připadá na sklo (až 70 %) a hliníkový rám (přibližně 20 %).
U tenkovrstvých panelů je podíl skla a hliníku přes 95 %. Zbývající podíl hmotnosti připadá především na plasty.
Pro sklo platí, že recyklací lze získat až 95 % skleněného materiálu s čistotou 99,99 %. Pro hliník tato hodnota dosahuje téměř 100 % a opětovné využití hliníku uspoří až 70 % energie nutné pro výrobu nového hliníku z čerstvé suroviny.
Omyl č. 2: Solární panely jsou nebezpečné k životnímu prostředí
Většinu instalovaných panelů u nás tvoří běžné polykrystalické a monokrystalické panely, které se skládají především ze skla, hliníku, plastů, křemíku. Nepatrné množství hmotnosti panelů připadá na vzácné kovy, jakým je například stříbro.
Jen zanedbatelnou hmotnostní složku tvoří těžké kovy, které jsou však především v amorfních panelech. Těch je na českém trhu zanedbatelný podíl.
V porovnání s jadernou energetikou po ukončení životnosti solární elektrárny nezůstává žádný nebezpečný odpad, který by se nedal zpracovat.
Solární elektrárny nepotřebují vybudování žádného skladu pro uložení vyhořelého jaderného paliva za desítky miliard korun. S recyklací fotovoltaických modulů si umíme poradit již se současnými technologiemi.
Omyl č. 3: Recyklace solárních panelů se nezaplatí
Recyklací krystalických a tenkovrstvých solárních modulů získáme mnoho materiálu pro následné zpracování a opětovné použití při výrobě fotovoltaických modulů nebo jiných výrobků.
Mezi tyto materiály patří hliník, měď, sklo, plasty, křemík a vzácné kovy, jako je například stříbro. Mimo přímého zpracování solárních panelů lze recyklovat materiály ze střídačů, kabeláře nebo kovových konstrukcí.
Ekonomickou výhodnost zpracování vysloužilých solárních panelů potvrzuje studie ČVUT, ve které experti spočítali, že se náklady na recyklaci běžných křemíkových solárních modulů zaplatí již z rozebrání panelů a získání hliníku, mědi nebo stříbra a řady dalších využitelných vzácných kovů, které tyto panely obsahují.
Omyl č. 4: Solární panely zůstanou ležet na polích
Aktuálně v Česku instalované solární elektrárny jsou fungující fotovoltaické instalace, jejichž životnost je minimálně 25, ale spíše přes 30 let. Současné solární elektrárny tedy budou dodávat elektřinu šetrnou k životnímu prostředí minimálně do roku 2030.
Během této doby dojde jen k nepatrnému poklesu výkonu fotovoltaických panelů, takže kvalitní solární elektrárny mohou produkovat elektřinu i v roce 2040.
Rozhodně však nehrozí, že by fotovoltaické panely zůstaly po skončení své životnosti ležet ladem.
Motivací pro jejich opětovné zpravování je výše uvedené získaní cenných kovů nebo znovu využitelného skla a hliníku. Majitelé fotovoltaických instalací mají současně zákonnou povinnost zajistit jejich recyklaci.
Omyl č. 5: Nemáme firmy, které by se o recyklaci solárních panelů postaraly
Nepatrné procento instalovaných solárních panelů se recykluje již dnes. Jde například o mechanicky poškozené panely. Recyklace dosahuje velmi dobrých výsledků přes 90 %.
Na postupné zpracování vysloužilých solárních panelů se připravuje již od roku 2013 na českém trhu působící kolektivní systém REsolar, který zajišťuje plnění zákonných povinností pro 23 výrobců a dovozců solárních panelů a více než 2,5 tisíce provozovatelů solárních elektráren.
Celkový instalovaný výkon klientů sdružených v REsolar představuje 646 MW, což činí REsolar s tržním podílem 32 % největším kolektivním systémem na recyklaci solárních panelů.
Mezi jeho zakladatele patří Radek Brychta, který působí v REsolar na pozici předsedy dozorčí rady a v minulém roce získal ocenění Manažera roku v kategorii obnovitelných zdrojů.
„REsolar zaručuje maximální transparentnost hospodaření, nízké administrativní náklady a efektivitu v nakládání s vybranými recyklačním příspěvky na ekologickou likvidaci vyřazených modulů,“ říká Radek Brychta.