Budoucí možní dárci kostní dřeně se registrovali v aule ČVUT v rámci akce nazvané "Zapište se někomu do života". Zdaleka ne každý, kdo se zaregistruje, bude k dárcovství vyzván. Přesto ale každý zaregistrovaný dává určitou naději tomu, kdo třeba právě na jeho kostní dřeň čeká a nutně ji potřebuje.
Organizátorkou registrace studentů do Českého národního registru dárců dřeně, tentokrát v prostorách dejvického ČVUT, se stala už počtvrté Alžběta Vachlová.
"Moje asi hlavní motivace byla ta, že jsem se sama setkala s leukémií u kamaráda z tábora. Už jsem se s ním léta nevídala, ale pak jsem zjistila, že bohužel zemřel, ačkoli tu kostní dřeň získal," řekla Alžběta Vachlová, organizátorka akce.
Dárce kostní dřeně musí splňovat věkové rozpětí od 18 do 35 let a musí být zdravý, tedy netrpět žádným chronickým onemocněním a neužívat trvale žádné léky.
"Při tom vlastním vstupu jen vyplní přihlášku, tzv. anamnestický dotazník, podle kterého zjistíme, jestli splňují ty zdravotní předpoklady, a své kontaktní údaje, a nabere se jim malý vzorek krve, jen 2 mililitry," řekla Jana Navrátilová, koordinační centrum Českého národního registru dárců dřeně.
Rozbor DNA je také možný sběrem slin, protože někomu se při odběru krve dělá nevolno.
"Tím vstupují do registru, kde jsou pod anonymním kódem zadáni do databáze. Potom v případě, že kdokoliv na světě onemocní, kdo má stejné transplantační znaky, tak jsou vyzváni k vlastnímu odběru," řekla Jana Navrátilová.
V Českém národním registru dárců dřeně je více než 78 tisíc evidovaných lidí, ale přibližně jen 1% z nich skutečně darovalo krvetvorné buňky. Do Českého národního registru dárců dřeně se v aule ČVUT v Dejvicích přihlásilo více než 150 studentů. Možná se některý z nich v budoucnu skutečně stane dárcem a zachrání tak lidský život.