Zelené certifikace LEED či BREEAM se u nás už zabydlely a především u administrativních budov, ať už nových či rekonstruovaných, jsou víc než samozřejmostí. Zvláště nadnárodní firmy si snad už ani nemohou dovolit mít kanceláře v budově bez certifikace. Nyní se ale začíná prosazovat i certifikace WELL, která posuzuje vnitřní prostředí budov.
WELL Building Standard™ vznikl jako doplňující certifikace k LEED, od kterého se liší především v tom, že je zaměřený na uživatele. Řeší základní ukazatele kvality vnitřního prostředí a jejich vliv na člověka," popisuje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy, s tím, že tento americký certifikační systém je na světě teprve krátce - existuje od roku 2015. Podobně jako LEED má tři stupně - silver, gold a platinum. V České republice jsou zatím tři certifikované budovy, aktuálně na zisk stupně silver aspiruje projekt Visionary, který u stanice metra Nádraží Holešovice v těchto dnech dokončuje společnost Skanska.
"WELL Building Standard™ je metodika, která má posoudit prostředí v budově z pohledu tepelné pohody, kvality vzduchu, osvětlení, akustické pohody, kvality vody a dalších. Prostředkem je posouzení jak měřitelných parametrů - třeba koncentrace škodlivin ve vzduchu, tak i subjektivního hodnocení provozu budovy," vysvětluje Daniel Adamovský, zástupce vedoucího oddělení Kvalita vnitřního prostředí Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. Kritérií hodnocení je sedm - ovzduší, voda, světlo, strava, tělesná kondice, duševní zdraví a pohodlí lidí, kteří v budově pracují nebo v ní žijí. "WELL certifikaci zastřešuje International WELL Building Institute. Oni ustanovují nezávislého hodnotitele, který provádí analýzu podkladů od žadatele a najímá další osoby na odborná měření," dodává Adamovský.
Největší problém? Hluk
Nejméně problematická je u nás voda, protože její kvalita a dodávky jsou zde na vysoké úrovni. "Co se týče kvality vzduchu, bavíme se o koncentraci CO2, vlhkosti, teplotě, prašnosti a toxicitě. Existuje řada studií, které dokazují, jak ty faktory ovlivňují lidské schopnosti. Máte-li v kanceláři vydýcháno a sucho, tak se výkyvy ve výkonnosti mohou pohybovat až kolem deseti procent," říká Simona Kalvoda a dodává, že i tady je řešení relativně jednoduché: "Je to řízené větrání s rekuperací tepla, které bude propojeno s příslušnými čidly, kontrolujícími kupříkladu hladinu oxidu uhličitého. Vzduchotechnika ale musí být správně nastavena a měla by být opatřena nezbytnými filtry a také přídavným zvlhčováním."
Daleko problematičtější je podle ní světlo. "Přístup k dennímu světlu ovlivňuje naše biorytmy, včetně kvality spánku. Když ho není dostatek, klesá i naše kreativita. Člověk je nastavený na denní světlo, které je ráno modré a večer červené, ale televize, obrazovky počítačů či mobilů vyzařují světlo modré, tedy to ranní, a to pro nás není dobré především ve večerních a nočních hodinách. To byste si měli raději zapálit svíčku a chvilku hledět do jejího plamene," radí Simona Kalvoda.
Docílit rovnoměrného osvětlení je ve velkých kanceláří typu open-space složité už jen proto, že úroveň osvětlení se liší podle toho, jak jsou jednotlivé stoly vzdálené od okna. "Existují světla, která za pomoci čidel umí reflektovat denní sluneční cyklus," uvádí Simona Kalvoda a připomíná, že neméně důležité je ale také stínění.
Nejvíce lidem při práci vadí hluk. Jeho hladina je snadno měřitelná, a tak víme, že hlukové limity jsou v kanceláří často velmi výrazně překračovány. Nicméně i akustika se dá relativně jednoduše řešit pomocí nejrůznějších akustických prvků pohlcujících zvuky, která mají navíc i estetickou hodnotu. Mohou totiž být nejrůznějších tvarů a barev.
Strava, tělesná kondice, duševní pohoda
Že vám tato kritéria připadají v hodnocení pracovních prostředí poněkud nepatřičná? Naopak. Dnes už je totiž známo, že spokojený zaměstnanec = výkonný zaměstnanec. "Náklady na budovy se u firem obvykle pohybují kolem deseti procent, zbytek jsou investice do lidských zdrojů. Investice do kvalitního vnitřního prostředí se vyplatí právě kvůli uspořeným nákladům spojeným s lidskými zdroji. Investice do energetických úspor jsou v pořádku, ale nesmí být na úkor kvality prostředí," míní Simona Kalvoda. Kritérium zaměřené na duševní a tělesnou kondici tak zkoumá kupříkladu sezení. Samozřejmostí by měly být opravdu kvalitní kancelářské židle, výškově nastavitelné stoly a i květiny, které nejenomže oživí prostor, ale pomohou i s čištěním vzduchu.
"Začíná to ale už designem samotné budovy - třeba výtah by měl stát až za schody, aby lidé do nižších pater chodili raději pěšky," popisuje Simona Kalvoda. Patří sem i nejrůznější sportoviště či místa pro odreagování se přímo v kancelářích. Už není výjimkou, že tu najdete stolní fotbal či kulečníkový stůl, jinde mají na střeše běžeckou dráhu anebo wellness místnost, do níž pravidelně dochází masér.
Důležitá je také estetika prostředí - důraz by měl být kladen na přírodní materiály, k nimž patří dřevo či kámen, stěny by měla zdobit umělecká díla, budovy by měly mít dostatek zeleně uvnitř i vně. Podle Simony Kalvody by mělo celkově jít o nenásilné směřování člověka ke zdravému životnímu stylu, což zahrnuje i stravování a pitný režim.
Podle Adamovského toho lze docílit vyváženým přístupem k návrhu budovy a všech jejích systémů - od vytápění přes větrání, chlazení, distribuce studené a přípravu teplé vody a osvětlení až po vybudování kantýny či prostorů pro relaxaci. "Základem je komplexní a vyvážený architektonický návrh samotné budovy, což není v České republice úplně standardní a klade to více požadavků na spolupráci všech osob podílejících se na realizaci a provozu budovy - počínaje investorem, architektem, přes dodavatelské firmy, až po budoucího provozovatele budovy," uzavírá Adamovský.