Pražští studenti pořádají další náborovou akci pro zájemce o darování kostní dřeně. Lidé se už počtvrté mohou na půdě Českého vysokého učení technického v Praze zapsat do registru dárců mimo zdravotnické zařízení. Akce se koná ve středu od půl desáté do tří hodin odpoledne v atriu stavební fakulty.
Organizátorka náborové akce Alžběta Vachelová pro Radiožurnál přibližuje, že cílem je usnadnit zájemcům zápis do registru.
„Nemusí dojet do nemocnice, ale mohou se zapsat přímo na půdě školy. Může přijít kdokoliv – student, zaměstnanec školy nebo i kdokoli z veřejnosti. Na místě se pak může nechat zapsat do registru,“ vysvětluje.
Během předchozích akcí se zapsalo do registru 588 studentů stavebních oborů, očekává se proto šestistý student, který se do registru zapíše.
Zájemci se nemusí předem hlásit, na místě vyplní pouze krátký dotazník. A jaká vyšetření dál nové potenciální dárce čekají? „Buď si nechají provést stěr z dutiny ústní, nebo odebrat malý vzorek krve,“ doplňuje Vachelová.
Nábory dárců kostní dřeně na vysokých školách začaly v roce 2015. Konaly se v řadě českých měst, například v Pardubicích, Plzni nebo Olomouci. V rámci akce se do registru zapsalo zhruba 1800 studentů.
Najít správného dárce není snadné
Registry se stále snaží hledat nové potenciální dárce. Ve dvou hlavních tuzemských registrech je celkem na 100 tisíc dárců. Celosvětově je v registrech přes 31 milionů lidí. Dárcovství kostní dřeně je dobrovolné a bezplatné.
Najít pro příjemce toho nejsprávnějšího dárce ale není snadné. Shoda se hodnotí v deseti znacích, ideální je deset z deseti. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent.
Až pro 60 procent Čechů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně, existuje nejvhodnější dárce v zahraničí. Nejčastěji je to v Německu, případně v Polsku a někdy i v USA. Znaky, ve kterých se musí dárce s příjemcem shodovat, jsou z velké části dědičné a závisí i na místě, odkud pacient pochází.
V kostní dřeni sídlí krvetvorné kmenové buňky. Člověk jí má mezi 2,5 a čtyřmi kilogramy. Obsažená je v dlouhých kostech. Využívá se při léčbě leukémie nebo jiných poruch krvetvorby. Ročně v Česku některým typem leukémie onemocní kolem stovky lidí, u dalších zhruba 1000 lidí se objeví porucha krvetvorby.