Soumrak paneláků nenastal, spíš šťastné zítřky v jejich zdech

Panelové domy masově budované v někdejším socialistickém Československu dosahují v řadě případů už téměř 70 až 75 procent předpokládané fyzické životnosti. Také v Benešově, Vlašimi či Sázavě v nich stále žijí tisíce lidí.

Stovka obyvatel jednoho z panelových domů na sázavském sídlišti má obavu, kam se uchýlí. Někteří tu žijí od dětství, jenže dům dosluhuje. Vystavěn byl v sedmdesátých letech pro jednu až dvě generace. Tehdy se po celé zemi řešil nedostatek bytů hromadnou, unifikovanou, někdy technologicky nekvalitní výstavbou paneláků. Ještě dnes v nich po celé zemi žije třetina Čechů.
Teď se sázavský panelák začal naklánět, jeho zdi praskají. Železobetonová konstrukce nevydržela. Do spár mezi betonovými bloky dlouho zatékalo. Kovové spoje panelů zkorodovaly. Město nemá připravený plán, kam obyvatele přestěhovat.
Podobné apokalyptické vize se ale v Sázavě ani jinde na Benešovsku nikdo neobává. Naplnila by se jen tehdy, kdyby se o panelové domy jejich správci nestarali. Ti přesto netuší, kdy panelákům skončí životnost.
Odhady se různí: od desítek až po sto a více roků.
"Když se paneláky postavily, říkalo se, že mají životnost zhruba dvacet let," míní technik benešovského stavebního a bytového družstva Michal Budlovský.
Jenže dvacet let uplynulo a domy stojí dál. Některé už více než půl století. Ona dvě desetiletí, která má Michal Budlovský na mysli, byla doba, během níž nabyvatelé domů spláceli půjčky - dnes bychom řekli hypotéky -nutné k okamžitému stavění.
"Předpokládalo se, že po těch dvaceti letech, po doplacení dluhů, se budou do obnovy objektů investovat další prostředky, aby se životnost alespoň o dalších dvacet let prodloužila," vysvětluje stavební technik.
S asi nejodbornějším hodnocením stavu českých panelových domů přišel před dvěma lety početný kolektiv specialistů vedený profesorem Jiřím Witzanym z Katedry konstrukcí pozemních staveb na Stavební fakultě ČVUT v Praze. V Česku stojí paneláky staré zhruba od 25 do 60 let. "To znamená, že v řadě případů dosahují panelové domy téměř 70 až 75 procent předpokládané fyzické životnosti," píše se v obsáhlé metodice určené ministerstvu pro místní rozvoj a doporučené majitelům panelových domů, státní správě či radnicím.
Metodika navrhuje, jak budovy opravovat. A popisuje závady, které na nich způsobil čas. Připojená fotodokumentace detailů poškozených prvků stárnoucích paneláků připomíná odstrašující snímky nemocných lidských orgánů z cigaretových krabiček.
Obyvatelé paneláků na Benešovsku se ale nebojí, že by jim jednou domy spadly na hlavu.
Životností paneláků se nezabývají, potvrzuje většina oslovených obyvatel panelových sídlišť v regionu. "Jak náš barák, tak i ostatní ve městě se stále rekonstruují," říká jeden z nich, Tomáš Vondráček z Vlašimi.
A v tom obyvatelé souzní se samosprávou měst. "Nemyslím si, že by byly panelové domy v Sázavě v havarijním stavu. Postaveny byly podle mého velmi poctivě. Kdyby byly v havarijním stavu, tak by se na to přišlo při zateplování," potvrzuje starosta Sázavy Petr Šibrava, ačkoliv město, v jehož čele stojí, má ve správě jen domy z cihel a kamene. Podobně jako Votice. Tam stojí jediný panelák v obecní správě.

PRODLUŽOVÁNÍ ŽIVOTA

Ve Vlašimi je to jiné, kdysi zde vyrostl "panelákový ráj". Vlašimské stavební bytové družstvo se stará o 1836 bytů -včetně těch v Domašíně, Trhovém Štěpánově a Načeradci.
"Od roku 2003 procházejí domy celkovou revitalizací," říká Martina Hýnová z bytového družstva a vypočítávat seznam oprav: od rekonstrukce střech či balkónů, přes výměnu oken a zastřešení vchodů až po sanaci panelových spojů a rekonstrukci fasád včetně jejich zateplení.
Podobně prodlužují život panelových domů také v Benešově, kde v 52 panelácích v majetku města žijí tři tisícovky lidí. Radnice důrazně odmítá, že by pod zateplenými fasádami paneláků zůstávaly skryté konstrukční vady. Tisková mluvčí benešovské radnice Veronika Kondrátová říká, že před překrytím zateplovacími deskami jsou objekty odborně zkontrolovány. "V uvolněných bytech pak probíhá i celková rekonstrukce," připomíná. A kdyby prý přece jen došlo k mimořádné události a některý z domů se stal neobyvatelným, má město připraven evakuační plán a nouzové náhradní ubytování. "Na území Benešova je vytipováno několik evakuačních středisek," dodává mluvčí. Město Benešov vlastní i s těmi panelákovými 1864 bytů. Další desítky bytových domů včetně paneláků v Benešově patří stavebnímu bytovému družstvu. Paneláky spravuje družstvo také v některých dalších sídlech Benešovska: v Bystřici, Sedlci či Voticích. Jejich historie sahá až do přelomu šedesátých a sedmdesátých let, ale podle stavebního technika Michala Budlovského jsou ve velice dobrém stavu. Přispívají k tomu prakticky okamžité opravy, jakmile obyvatelé nahlásí závadu. "Třeba když se na balkonech odloupne kus betonu a objeví se armatura," vysvětluje Budlovský.

ZANIKNOU DRUŽSTVA?

Na Západě, kde také stavěli paneláky, ale podle něho jejich renovaci řeší jinak. Dům na zenitu životnosti vystěhují, prázdný objekt zrekonstruují, a pak do něj nastěhují další obyvatele. "Tak to u nás kvůli zákonům nejde," tvrdí Michal Budlovský. A tak právě tato pravidla prý budou mít za následek zánik velkých a silných bytových družstev. "Pak už nepůjde centrálně z velkého bytového družstva naplánovat opravu," prorokuje a dodává: "Každý už si hraje jen na svém písečku a s údržbou objektů jsou pak velké problémy." Že by pak paneláky spadly?

---

"Když se paneláky postavily, říkalo se, že mají životnost zhruba dvacet let. Jenže dvacet let uplynulo a domy stojí dál." Michal Budlovský Ze 2133 benešovských domů je podle údajů Českého statistického úřadu 213 panelových a žije v nich 7473 lidí, což se blíží polovině obyvatel šestnáctiapůltisícového města. Ve městě je obydlených 6437 bytů, téměř polovina z nich (3164) se nachází v panelácích.

Stručná historie paneláků v Čechách

· PŘED ROKEM 1940 Počet obyvatel měst stoupá a je třeba je někde ubytovat. Ideálně levně a rychle. Rodí se myšlenka panelových domů. · 1941 Ve Zlíně rostou první vícepodlažní domy. Stavebníci používají betonové tvárnice. V následujících dekádách se má tento typ domů rozšířit po celé republice. · 1960 Země východního bloku budují panelové domy ve velkém. Vytlačují cihlové domy. Ten pravý boom ale má začít až za deset let. · 1970 Masivní výstavba panelových domů po celé republice. Pokud žijete v paneláku, je velmi pravděpodobné, že byl postaven v 70. nebo 80. letech. · 1990 Stavba panelových domů v České republice až na výjimky končí.
· 1940 Firma Baťa staví dům z litého betonu. Tento pokus byl zásadním milníkem pro stavbu sídlišť, jak je známe dnes. · 1953 Vývoj celopanelového domu, tzv. G40, dokončil Ústav montovaných staveb, který přesídlil z tehdejšího Gottwaldova do Prahy. V pozdějšich letech vznikaly modely G55, 57 a 58. Zatímco G40 znamenalo 40 bytů, další modely označovaly rok. · 1980 Vzniká typ panelového tomu P1.11, který se v České republice staví v 80. letech. Dnes v Česku stojí před 62 tisíc různých bytových panelových domů. · PO ROCE 1990 Panelové domy procházejí postupně rekonstrukcemi. Dostává se jim údržby, zateplení, šedá sídliště se tak časem mění na barevná.