Paneláky tu s námi ještě nějaký čas vydrží. To je na beton

 Panelové domy masově budované v někdejším socialistickém Československu dosahují v řadě případů už téměř 70 až 75 procent předpokládané fyzické životnosti. Také na Kutnohorsku v nich stále žijí tisíce lidí. Téma týdne Přežijí nás paneláky?

Panelák sice nemá kola, ale přece to srovnání sedí: když vedoucí kutnohorského stavebního úřadu Rostislav Jukl mluví o životnosti panelových domů, přirovnává jejich údržbu k péči o automobilového veterána. "Je mu třeba osmdesát let, ale pořád jezdí dobře, protože se o něj někdo stará," vysvětluje. Podle Jukla je tak omezená životnost paneláků jen prázdným pojmem. Pravda. Na rozdíl třeba od mosteckého sídliště Chanov, kde předloni nechali z bezpečnostních důvodů zbourat dva vybydlené domy, čtyřpatrový a sedmipatrový, "jezdí" paneláky na Kutnohorsku dobře. Mnohdy jsou sice veterány postavenými počátkem šedesátých let – kdy jim už jejich projektanti předvídali životnost pouze kolem půl století, a tedy by dnes měly pomalu dosluhovat – ale péče o ně se zdá příkladná.
Třeba v Čáslavi. "U nás jsou všechny panelové domy po rekonstrukci – mají nová okna, balkóny, zateplení i střešní krytinu," říká Zdeňka Nezbedová z tamního městského úřadu.
Čáslav ale není typickým panelovým městem. Paneláků tam stojí pouhých devět, dohromady se 36 vchody, a první z nich byl postaven teprve v roce 1981. Takže je skoro ještě mladík.
Zato další dvě města na okrese pamatují panelákovou prehistorii šedesátých let, kdy beton začal zalívat česká města. V Kutné Hoře už počátkem šesté dekády a první zručský panelák byl postaven roku 1968 na Slunném vrchu. Dostal číslo popisné 784.
Na to, že by v obou městech nebyl stav některých paneláků dobrý, nikdo nepoukazuje.
Většina panelových domů ve Zruči byla zcela nebo alespoň částečně zateplena, což by mělo prodloužit jejich životnost, potvrzuje zručský zastupitel Pavel Vrzáček. "Nevím o tom, že by si někteří obyvatelé stěžovali na nějaké poruchy, například praskliny ve zdi, které by signalizovaly, že je tu statický problém," říká.
Přesto je podle něho potřeba se nad budoucností paneláků zamyslet a na možnost, že jednou doslouží, se začít připravovat už nyní – dřív než nastane krizová situace.
A podobného názoru je také Jan Vališ, předseda komise pro městská sídliště v Kutné Hoře. Podle jeho slov bude užitečné aby už za deset či dvacet let města nebo stát nějaké strategické řešení rekonstrukce panelových domů nastolily. Stát už se tím zabývat začal. S asi nejodbornějším hodnocením stavu českých panelových domů přišel před dvěma lety početný kolektiv specialistů vedený profesorem Jiřím Witzanym z Katedry konstrukcí pozemních staveb na Stavební fakultě ČVUT v Praze.
V Česku stojí paneláky staré zhruba od 25 do 60 let. "To znamená, že v řadě případů dosahují panelové domy téměř 70 až 75 procent předpokládané fyzické životnosti," píše se v obsáhlé metodice určené ministerstvu pro místní rozvoj a doporučené majitelům panelových domů, státní správě či radnicím.
Metodika navrhuje, jak budovy opravovat. A popisuje také závady, které na nich způsobil čas. Připojená fotodokumentace detailů poškozených prvků stárnoucích paneláků připomíná odstrašující snímky nemocných lidských orgánů z cigaretových krabiček.

ABY NÁM DŮM NESPADL NA HLAVU

Co na Kutnohorsku zachraňuje panelové domy, kterým už měl pomalu docházet dech, lze pojmenovat jedním slovem: privatizace. "Vezměme to logicky. Vlastníci domů, potažmo bytů, nemají nejmenší zájem na tom, aby jim byt spadl na hlavu," odpovídá šéfka kutnohorské správy majetku Alena Šorčíková na otázku, že někdy statiku panelových domů – na což ostatně upozorňuje i metodika kolektivu profesora Witzanyho – mohou ohrozit stavební úpravy v bytech. Například neodborné bourání otvorů pro nové dveře či průchody nebo odstraňování příček mezi místnostmi.
Alena Šorčíková ale upozorňuje, že na úpravy v bytě musejí mít obyvatelé povolení vydané na základě vypracovaného projekt. "Lidí, kteří načerno v bytě provádějí úpravy, je podle mého názoru minimum," uvedla.
Navíc existuje stavební zákon. "Ten vlastníkům určuje takzvanou zodpovědnost," upřesňuje vedoucí stavebního odboru Jukl. A zodpovědnost zavazuje obyvatele také v případě, že v bytě provádí pouze udržovací práce. Úpravy navíc musí schválit bytové družstvo.
"Zejména starší nájemníci povinnost hlásit úpravy v bytě bezvýhradně respektují. Mezi těmi mladšími se občas najde někdo, kdo v bytě buduje načerno. Jenže v panelovém domě si toho vždycky lidé všimnou, takže nebezpečí, že by někdo zboural třeba nosnou příčku, prakticky neexistuje," vyjadřuje svou zkušenost dlouholetý člen bytového družstva v Kolíně, který si nepřál zveřejnit jméno.
Pod kontrolou je také zateplování domů, aby nehrozilo, že izolace jen zakryje případné konstrukční vady, k nimž jsou paneláky náchylné především v místech dotyku panelů. Tam časem a vlivem povětří korodují kovové spojovací armatury. "U těchto akcí je každý den přítomen stavební dozor," potvrzuje vedoucí stavebního úřadu Jukl. I zde se vypracovává projekt na základě statického posudku, který zohledňuje také možnosti havárie. Takže "přešlapy" jsou spíš problémem konkrétních špatných projektů, nikoliv oprav panelových domů samotných.

PANELÁKOVÉ BYTY JSOU ZATÍM V KURZU

Převážná většina paneláků v regionu je už v rukou soukromých vlastníků. A tomu také stav domů odpovídá – většinou jsou dobře udržované.
Například v Kutné Hoře začala privatizece bytů v devadesátých letech a skončila přibližně před pěti roky. A aktuální cenová nabídka sídlištních bytů na místním trhu s nemovitostmi dokládá, že paneláky zatím nejsou domy na odstřel. Kdo by si jinak kupoval třeba 3 plus 1 v paneláku za téměř dva miliony korun?

"Vezměme to logicky. Vlastníci domů, potažmo bytů, nemají nejmenší zájem na tom, aby jim byt spadl na hlavu.Zejména starší nájemníci povinnost hlásit úpravy v bytě bezvýhradně respektují. Mezi těmi mladšími se občas najde někdo, kdo v bytě buduje načerno."

Stručná historie paneláků v Čechách

PŘED ROKEM 1940

Počet obyvatel měst stoupá a je třeba je někde ubytovat. Ideálně levně a rychle. Rodí se myšlenka panelových domů.

1941

Ve Zlíně rostou první vícepodlažní domy. Stavebníci používají betonové tvárnice. V následujících dekádách se má tento typ domů rozšířit po celé republice.

1960

Země východního bloku budují panelové domy ve velkém. Vytlačují cihlové domy. Ten pravý boom ale má začít až za deset let.

1970

Masivní výstavba panelových domů po celé republice. Pokud žijete v paneláku, je velmi pravděpodobné, že byl postaven v 70. nebo 80. letech.

1990

Stavba panelových domů v České republice až na výjimky končí.

1940

Firma Baťa staví dům z litého betonu. Tento pokus byl zásadním milníkem pro stavbu sídlišť, jak je známe dnes.

1953

Vývoj celopanelového domu, tzv. G40, dokončil Ústav montovaných staveb, který přesídlil z tehdejšího Gottwaldova do Prahy. V pozdějšich letech vznikaly modely G55, 57 a 58. Zatímco G40 znamenalo 40 bytů, další modely označovaly rok.

1980

Vzniká typ panelového tomu P1.11, který se v České republice staví v 80. letech. Dnes v Česku stojí před 62 tisíc různých bytových panelových domů.

PO ROCE 1990

Panelové domy procházejí postupně rekonstrukcemi. Dostává se jim údržby, zateplení, šedá sídliště se tak časem mění na barevná.

ZDROJ: WIKIPEDIE

FAKTA

Kutná Hora – Hlouška

Starší ze dvou kutnohorských panelových sídlišť stojí v Hloušce. Začalo se budovat v polovině šedesátých let, významně se rozrostlo na počátku sedmdesátých let a poslední domy přibyly v roce 2000. Podle informací předsedy komise pro městská sídliště zde žije asi 3500 obyvatel.

Kutná Hora – Šipší

Na kutnohorském sídlišti v Šipší, kterému se říká Na Studních, žije téměř 5000 obyvatel. Je mladší než sídliště v Hloušce. Budováno bylo od počátku sedmdesátých let a poslední domy byly dokončeny v roce 2002.

Čáslav

V Čáslavi stojí devět panelových domů – každý z nich s více vchody. Dohromady je to 36 čísel popisných. První panelový dům byl v Čáslavi vystavěn roku 1981.

Zruč nad Sázavou

V panelových domech ve Zruči nad Sázavou je hlášeno 2046 obyvatel. První panelák tu byl postaven v roce 1968 na Slunném Vrchu. Ve městě stojí 14 panelových budov, přičemž některé mají dva vchody.

Česká republika

Panelové domy se v České republice stavěly v letech 1957 až 1992. S největší intenzitou pak v 70. a 80. Podle ministerstva pro místní rozvoj stojí v Česku 62 456 bytových panelových domů, což představuje 1,165 milionů bytů, tedy 32 procent trvale obydleného bytového fondu. Paneláky byly budovány v devíti až 14 základních stavebních soustavách a v asi 67 tzv. krajských materiálových variantách. Stáří panelových domů se pohybuje od více než 20 let do více něž 50 let. To znamená, že domy dosahují zhruba 25 až 70 procent předpokládané "účetní" životnosti.