Kampus v Dejvicích navštívila trojice univerzitních expertů z USA, kteří se věnují moderním technologiím a jejich využití v dopravě. Chtějí pokročit ke konkrétním projektům.
Rýsuje se i možnost studentské výměny. O spolupráci s ČVUT nově usiluje i University of Notre Dame.
Americké univerzity se hlouběji věnují nejen technickým aspektům, které jsou spojeny s vývojem autonomních aut, ale i dopady na společnost.
Experti z americké University of Nevada chtějí využít výzkumu ČVUT v oblasti samořiditelných aut, umělé inteligence a inteligentní dopravy a přenést je z laboratoří do "opravdového světa". Teoretické poznatky ČVUT tak plánují otestovat v praxi. Výměnou pražským odborníkům a studentům mohou nabídnout i poznatky ze zkoumání socioekonomických aspektů, jež jsou spojeny s využitím moderních technologií a jejich vlivem na společnost.
Zástupci vysoké školy z Rena na severu Nevady už Prahu navštívili loni, nyní chtějí pokročit ke konkrétním projektům. Možnosti spolupráce sonduje také University of Notre Dame z Indiany.
Minulý týden navštívila kampus v Dejvicích trojice univerzitních expertů z USA, kteří se věnují moderním technologiím a jejich využití v dopravě. A také odborník ze společnosti Nvidia, což je přední výrobce grafických karet a počítačových čipů. Cestu zorganizoval Generální konzulát ČR v Los Angeles a CzechInvest.
"Chceme upevnit naše vztahy a přinést hmatatelné výsledky. Jednali jsme o výměně studentů, se kterými bychom mohli v Renu spolupracovat na společných projektech počítačových systémů pro autonomní auta nebo při jejich sestrojování," uvedl pro HN Carlos Cardillo, ředitel centra pro aplikovaný výzkum z University of Nevada.
Mridul Gautam, profesor a viceprezident pro výzkum a inovace ze stejné univerzity, doplňuje, že informace a poznatky z Prahy by se mohly přenést do "opravdových aut, opravdových autobusů a opravdové infrastruktury", a využít tak teoretických znalostí v praxi.
O spolupráci s ČVUT nově usiluje i University of Notre Dame. "Udělali jsme první kroky. Nejprve si vyměníme studie a analýzy a uvidíme. V budoucnu možná budou i výměny studentů," říká profesor Peter H. Bauer z Noterdamské univerzity.
"Se společností Nvidia pak spolupracujeme na vývoji spolehlivých algoritmů pro autonomní řízení elektromobilů. Nejde pouze pro to, aby byl výsledek algoritmu správný, ale aby byl k dispozici včas za všech okolností," říká Zdeněk Hanzálek z ČVUT.
A nejen to. Americké univerzity se hlouběji nevěnují jen technickým aspektům, které jsou spojeny s vývojem autonomních aut, ale i dopadům na společnost. Z nástupu těchto aut mají obavy třeba řidiči nebo taxikáři, kteří se domnívají, že kvůli nim přijdou o práci. "I když budete mít nejlepší technologii na světě, tak to bude k ničemu, když to lidé nepřijmou," vysvětluje Gautam. Dodává, že například před dvěma lety Michiganská univerzita vypracovala studii, ze které vyplývalo, že velká část lidí vnímá samořiditelná auta negativně. Důvodem byla i skutečnost, že nikdo "pořádně nevěděl, co to vlastně je," upřesňuje Gautam. To se sice od té doby změnilo a lidé mají více informací, obavy u některých skupin ale přetrvávají.
"Pokoušíme se proto zahrnout socioekonomický dopad, který využití moderních technologií společnosti přinese. Nemůžete totiž jen tak s něčím přijít a doufat, že to společnost akceptuje. Proto pořádáme diskuse, vedeme různé rozhovory a pokoušíme se zasáhnout ty části společnosti, kterých se to bude týkat," doplňuje Cardillo. Dodává, že na univerzitě už řešili otázky jedné z firem, která se ptala na budoucnost řidičů u samořídících autobusů. "Řidič bude i nadále v autobuse, nebude se ale věnovat samotnému řízení, nýbrž pasažérům, bude pomáhat třeba handicapovaným lidem a dohlížet na jízdu. V blízké budoucnosti se ani autonomní autobusy neobejdou bez lidí," říká.
S budoucím využitím samořiditelných aut jsou spojeny i další, hlavně pak právní aspekty, kterým se univerzity v USA rovněž věnují. "Je jednoduché vyřešit otázku, jak se bude třeba vybírat mýtné, ale kdo bude například obviněn, když se něco stane?" dodává Gautam.