Společnost A.W.A.L zabývající se stavební fyzikou a stavebními izolacemi pořádala již 19. ročník konference, tentokrát na téma Provozní střešní pláště a další problematika plochých střech. Do tématu se kromě klasické patologie zahrnují i poruchy plochých střešních plášťů, včetně ukázek pozitivních příkladů technických řešení a jejich použití v konstrukční praxi.
Letošní hlavní téma konference s názvem Izolace vhodně navázalo na předešlý ročník, který se zabýval plochými střešními plášti, a dále posunulo debatu k novým možnostem řešení pro projektanty, stavební inženýry a architekty. Jeden z hlavních doprovodných programů únorových letňanských stavebních veletrhů se opět ocitl na vrcholu zájmu návštěvníků z řad odborné i laické veřejnosti. Sál konferenčního centra byl zcela zaplněn. „Téma provozní střechy ze všech možných hledisek, od klasické patologie, poruch plochých střešních plášťů až po pozitivní příklady technických řešení a jejich použití v konstrukční praxi, je téma, které se snad nikdy nevyčerpá,“ vysvětlil na úvod jeden z hlavních činovníků, odborný garant konference, Ing. Marek Novotný, Ph. D., a zahájil akci po vojensku hlasem polní trubky.
Do boje, nikoli na ústup
Marek Novotný je znám svými precizními rozbory patologických jevů ve stavebnictví. Na fakultě architektury ČVUT, Ústavu stavitelství, kde učí, měl dlouhou dobu na dveřích cedulku „hlavní patolog“. Konference by byla bez jeho angažmá neúplná. Po úvodní přednášce profesora Jozefa Oláha, čestného předsedy Cechu strechárov Slovenska, který zhodnotil vývoj v oboru, Marek Novotný plynně navázal a dále se věnoval struktuře a významu střešních plášťů. Nabídl strukturovaný přehled provozních střešních plášťů, základní technické informace a vazby technického řešení na jejich spolehlivost a dlouhodobou funkčnost. „Provozní střešní pláště patří mezi stavební konstrukce, které jsou mimořádně namáhány životním prostředím, ale též provozem. Jejich dominantní konstrukční vrstvy, tepelné a vodotěsné izolace jsou kryty dalšími vrstvami, které je nejen chrání, ale též komplikují identifikaci vad a poruch,“ uvedl a pokusil se dále specifikovat hlavní problémy, které je nutné stále a stále opakovat, aby se alespoň někdo poučil. Ukázal také dron, který používají ve firmě kromě jiného i k impedanční defektoskopii, která je primárně určena ke stanovení vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo pod povrchovými vrstvami, protože je schopna identifikovat vlhkost do hloubky a poskytuje i celou řadu dalších informací. „Drony mohou nést kromě kamer i další nástavby, jež mohou pomoci při některých specializovaných defektoskopických postupech – například termovize. Nejvíce zkušeností máme v oblasti obalových konstrukcí stavebních objektů, kde hledáme vady a nedodělky v místech, která jsou jinak velmi těžko nebo nebezpečně přístupná, nebo pro místa, kde chceme mít celkový přehled, jak dotčený objekt vypadá,“ uvedl Marek Novotný a odkázal na své publikace na portálu TZB info.