Datum zveřejnění: 
16. 3. 2018

Zcela nové technologie vyvíjené v areálu bývalých šroubáren v Libčicích nad Vltavou mohou zlevnit a urychlit opravy ranvejí letišť, českých silnic a dálnic, ale zároveň i znovu vybudovat rozbombardovaná města na Středním východě. Všechno, co k tomu zdejší odborníci potřebují, je stavební odpad, který by jinak skončil nevyužitý na skládce. Technologii tzv. aktivního kamenného prachu vyvinula středočeská firma Lavaris spolu s akademiky. "S vědci z ČVUT jsme začali spolupracovat na recyklaci stavebního odpadu. Přinesli nám tehdy vzorky z dálnice D1 a z ranvejí letišť a my jsme zjišťovali, jak z odpadu demolic udělat zpět stavební materiál. Povedlo se. Vyvinuli jsme společně celý systém zpracování. Jde o vysokorychlostní mlýny, které odpad dokáží s nízkými náklady určitým způsobem rozemlít až na mikrony blížící se velikosti nanočástic, kam samozřejmě dalším vývojem směřujeme. Do systému patří i vědci z ČVUT navržené receptury, jak aktivní prach dále využít, jak z něj třeba dělat cihly, přidávat do cementu a tak dále," říká 51letý majitel malé úspěšné společnosti původem z Palestiny George Karra´a.

Nemají konkurenci

Technologie nemá ve světě konkurenci, proto se o ni zajímá řada zemí světa a středočeští odborníci dokonce získali podporu Rozvojového programu OSN.
"Děláme výzkum na obnovu katastrofami či válkou poničených zástaveb, například v Pásmu Gazy, Sýrii nebo Iráku. Tam je důležité, aby měli dostupný a levný materiál, a my, protože máme i mobilní technologie, jsme schopni přímo v terénu měnit demolice na stavební materiál. Právě jednáme s tamními firmami a máme ohlasy i z Řecka, Kypru, Jordánska či Kuvajtu," prozradil jednatel Lavarisu.
George Karra´a přišel z Betléma do Čech v roce 1985, aby tu vystudoval strojírenství. Založil tu rodinu a začal podnikat. Jeho firma o deseti zaměstnancích Lavaris zdokonaluje společným výzkumem s vědci technologie zpracování recyklovatelného materiálu téměř deset let. Za tu dobu má na svém kontě skoro dvě desítky užitných vzorů a několik patentovaných postupů.
Aktivní kamenný prach, který mezi ně patří, se od běžně rozemletého stavebního odpadu liší především zvláštní jemností, ta s sebou nese unikátní vlastnosti. "Povrch částic má lepší pojivé vlastnosti, dokáže lépe reagovat s dalšími materiály, a tím jim přidává na hodnotě. Proto se dá využít nejen ve stavebnictví, ale například i jako plnivo v gumárenství, plastikářství, v případě čistého materiálu i v potravinářství nebo farmacii," vysvětluje jednatel Lavarisu a přidává příklady: "Třeba zubní pasty jsou plné uhličitanu vápenatého, stejně tak se přidává k účinným látkám do léků, aby měly objem a podobně. Po přidání našeho prachu do cementu mu jeho vlastnosti umožňují lépe fungovat, dokáže být až z více než poloviny i náhražkou nového cementu do betonu, dají se z něj vyrábět cihly, lepidlo, štuk, spárovačka. To vše ve stavebnictví znamená enormní úsporu nákladů."

Cenná druhotná surovina

Po pětiletém výzkumu dokáží odborníci z Libčic svými vysokorychlostními mlýny zpracovat i opotřebené pneumatiky, respektive gumový granulát. "To je nová věc, naše perla spolupráce s VŠCHT a stavební fakultou ČVUT. Výsledkem je cenná druhotná surovina, které se říká aktivní gumový prach, má vynikající mechanické a chemické vlastnosti. Dá se přidávat do asfaltu i nových pneumatik, vyrábět z něj koberečky, těsnění a tak dále. Máme už zájemce z řad gumárenských podniků, i když český gumárenský průmysl je, musím říci, velice konzervativní k vyzkoušení novinek," podotkl George Karra´a.
George je aktivní muž, kromě toho všeho si ještě na České zemědělské univerzitě v Praze momentálně dodělává doktorát v oboru udržitelných technologií. I tam už díky dotaci Středočeského inovačního centra spustil další experiment – ověřuje možnost použití svých vysokorychlostních mlýnů pro mletí rostlinných materiálů. Vyvíjí zařízení, které dokáže vlhké dřevo drtit a vznikající teplo zároveň štěpku dosušovat. "Hodinový příkon nového stroje bude okolo 60 kilowatt, kdežto u obvyklé sušárny dřeva je to desetkrát více," představil novinku Karra´a.       

Autor: 
EVA HAVELKOVÁ
Zdroj: 
5plus2