Uhelné elektrárny výrazně znečišťují ovzduší, silný vliv mají i na klima, uvedli včera zástupci ekologických organizací na semináři o ovzduší v Poslanecké sněmovně. Reagovali tak na stanovisko ministerstva životního prostředí (MŽP), že na ovzduší mají největší vliv kotle v domácnostech, doprava a průmysl. Podle ochránců přírody jsou vlivy uhelných elektráren na znečištění i na zdraví lidí nezanedbatelné.
Víme, reklamy jsou otravné. A respektujeme, že je máte vypnuté :-) Budeme rádi, když nás podpoříte jinak.
Prosíme, zvolte výši svého daru. Děkujeme
Částka Kč
Doba trvání daru
měsíc
čtvrtletí
rok
Váš e-mail
Pro skrytí reklam se prosím přihlašte
Pro skrytí reklam se prosím přihlašte
Uživatelský e-mail
Heslo
Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.
"Velké zdroje spalující uhlí zůstávají nadále velmi podstatným zdrojem znečištění v ČR. Dává to smysl, protože spálí zhruba 80 procent uhlí. Přestože ve srovnání s lokálními topeništi mají úměrné emise menší, tak při tom obrovském objemu se to na ovzduší velmi významně projevuje," řekl expert na energetiku a klima z Greenpeace Jan Rovenský.
Kromě oxidů síry a dusíku, jejichž množství budou muset znečišťovatelé snížit v roce 2021, jsou podle ochránců přírody elektrárny odpovědné i za ultrajemné částice polétavého prachu. "Primární prašnost elektráren je nízká, filtry prach skutečně zachytí, ale elektrárny vypustí velké množství oxidů síry a oxidů dusíku. Ty se v ovzduší mění na jemný polétavý prach, který dokáže doletět na velké vzdálenosti," řekl Rovenský. Podle Evy Rychlíkové ze Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem se ultrajemné částice dostávají až do plicních sklípků, pronikají jimi do krevního řečiště a roznášejí se po celém těle. Škodlivé jsou už při malém množství.
S nutností výrazně snížit závislost na fosilních zdrojích souhlasí i někteří významní vědci včetně členů Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. V nedávné výzvě adresované poslancům uvedli, že na následky špatného ovzduší zemře v Česku ročně 11.000 lidí. "V rámci srovnání evropských zemí je na tom Česká republika velice špatně," řekl ekolog a geochemik z Univerzity Karlovy Bedřich Moldan. Omezit spalování uhlí je podle něj potřeba nejen kvůli znečištění, ale také pro ochranu klimatu.
Uhelné elektrárny vypouštějí velké množství oxidu uhličitého. "Uhelné elektrárny jsou zdaleka největším zdrojem skleníkových plynů, odpovídají za 50 procent emisí," řekl Rovenský. To, že jsou emise znečišťujících látek a skleníkových plynů řešeny každá jinou legislativou, považuje za nešťastné.
Omezení pro uhelné elektrárny po roce 2021 navrhla poslankyně Dana Balcarová do zákona o ovzduší. Chce zakázat výjimky z limitů znečištění. Její návrh podporují někteří poslanci za KDU-ČSL, TOP 09, dále ekologické organizace a někteří vědci. Naopak například odborník na energetiku z Českého vysokého učení technického František Hrdlička je proti zákazu výjimek, některé limity podle něj nejsou technicky dosažitelné.
Ministerstvo životního prostředí se k návrhu Balcarové postavilo neutrálně. Podle náměstkyně Bereniky Peštové návrhu chybí analýza, jaké dopady by měl na skutečné imisní hodnoty. O návrhu budou rozhodovat poslanci