Krajinný svéráz

Václav HAVEL /2009/
Naše země vzkvétá, ale občas dost divně. Všimněme si jen její viditelné tváře. Velké kusy naší krajiny podléhají jakémusi zvrácenému stavebnímu běsnění, které v rozsévá po zemi nové a nové přízemní velkosklady, ohromná parkoviště, nákupní haly, průmyslové zóny, skládky, zábavní zóny, hypermarkety. Kolik krajiny zanecháme svým potomkům? A kde se berou tak báječné vztahy mezi globálními firmami a zvolenými zastupiteli, kteří schvalují územní plány?

redaktorka
Vracíme se k záměru výstavby TRUCK centra u obce Petrovice v Krušných horách. Firma APB Plzeň tu plánuje postavit vysoké haly a zázemí pro 150 kamionů. Díky četným protestům se zdálo, že kontroverzní záměr bude v začátku zastaven. Ministerstvo životního prostředí ale nedávno možnost zástavby svým souhlasem posvětilo. Jde o 16 hektarů horské mokřadní louky.

Ing. arch. MgA. Martina KÁROVÁ, architektka
Což je pro představu 32 fotbalových hřišť. To je obrovská plocha, kdy dojde k nenávratný devastaci území, kde se nachází mokřad, pramenný mokřad, samotná potřeba parkování kamionů je na tomhle místě trochu sporná, protože je, se jedná o místo, který má nejextremnější klimatický podmínky po celé délce dálnic D8 a zároveň i celková plocha TRUCK centra je z většiny zaplněna logistickýma halama, který absolutně s jakoukoli potřebou parkování nesouvisej.

Mgr. Václav BERAN, biolog /Nedej se, 2016/
Jsou to opravdu cenné biotopy tady nahoře, jsou to podmáčené louky, vrcholovištní stanoviště a přímo na, na místě toho záměru žije velmi mnoho zvláště chráněných druhů. Takže z tohodle toho pohledu je to opravdu velmi špatné místo.

redaktorka
Přímo v ploše plánovaného areálu jsou pramenné vývěry, niva potoka Slatina, jsou zde tři rybníky, v blízkém okolí je pět přírodních rezervací, dvě ptačí oblasti, území je součástí nadregionálního biokoridoru Božidarská rašeliniště a tak dál. Posouzení vlivu stavby na životní prostředí, které předložil investor, dopady záměru hodnotilo jako únosné a doporučilo souhlasné stanovisko EIA. To napadly profesní organizace a žádaly odebrání autorizace znalcům, kteří posouzení vypracovali. Pod tlakem veřejnosti nakonec ministerstvo dalo vypracovat jinému přírodovědci jiné oponentní biologické hodnocení.

Mgr. Václav BERAN, biolog
Měli jsme takové naděje, že to dopadne dobře, bohužel to dopadlo úplně obráceně, pro nás tedy velmi překvapivě, protože to oponentní biologické hodnocení jasně říká, že tam je řada negativních vlivů a přesto ministerstvo rozhodlo vydat souhlasné stanovisko s EIOU.

Ing. Jana MORAVCOVÁ, bývalá ředitelka OI ČIŽP Ústí nad Labem
Mě z pohledu bývalého letitého úředníka to stanovisko ministerstva životního prostředí, respektive jeho závěr překvapil také, protože ministerstvo na jednu stranu opakovaně konstatuje, že se ve svém stanovisku přiklání k tomu opulentnímu biologickému hodnocení, které naprosto jasně konstatuje, že ten vliv na, na přírodu toho záměru je významně negativní a dokonce tam celkem jasně říká, že některé ty vlivy nejde ani mírnit, ani kompenzovat. Takže ministerstvo říká, ano, my se s tím ztotožňujeme, nicméně to vlastní stanovisko je souhlasné, to znamená, úplně prostě v rozporu se závěry toho oponentního biologického hodnocení a i s tím vnitřkem toho stanoviska a v rozporu s vlastním tvrzením toho ministerstva.

Mgr. Václav BERAN, biolog
Při normálních řízeních to znamená STOP stav. Jakmile tam máte minus dvojku, významný negativní vliv, tak to prostě znamená, že opravdu ta stavba je významný problém a tím pádem by se neměla realizovat. U rostlin je to kostnatec májový, kde by realizací záměru vlastně došlo ke zničení biotopu a nikde v okolí se nevyskytuje. Z ptáků je to třeba jeřáb popelavý, bekasína otavní, chřástal polní, křepelka. U nich u všech bylo vyhodnoceno, že dojde k významnému negativnímu vlivu. Je tam řada dalších zvláště chráněných druhů, kde by došlo jenom k negativnímu vlivu a i přes toto zjištění vlastně se ministerstvo neztotožnilo vlastně s těmito závěry a vydalo souhlasné stanovisko a de facto si nad tím umylo ruce a přehodilo odpovědnost na krajský úřad, který teď bude muset řešit vydání druhových výjimek. Pokud projde takováto stavba, tak de facto je to symbol pro investory, že můžou téměř kdekoli postavit cokoli.

Mgr. Vendula FREMLOVÁ, Petrovice
Ministerstvo životního prostředí v téhle té věci zklamalo. Proč to celé dělalo, když se ve finále kloní vlastně k těm problematickým posudkům a vyhovuje vlastně investorovi.

redaktorka
Ministerstvo životního prostředí nám k tomu rozhovor neposkytlo. V písemné odpovědi uvádí, že oponentní biologické hodnocení si ministerstvo nechalo zpracovat, aby získalo detailní informace o možných vlivech záměru. Oponentní biologické hodnocení sice dospělo ke striktnějšímu závěru, ale možné vlivy lze zmírnit a kompenzovat, sděluje tisková mluvčí. Dále upozorňuje, že stanovisko EIA není povolením k výstavbě. Investor musí ještě od krajského úřadu získat výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny a docílit změny územního plánu obce.

Ing. Jana MORAVCOVÁ, bývalá ředitelka OI ČIŽP Ústí nad Labem
Proto říze ní o výjimkách je už to stanovisko EIOVý ministerstva jedním z důležitejch podkladů. Tady se konstatuje, i když je to v rozporu s tím biologickým hodnocením, že ten vliv na zvláště chráněné druhy, chráněné naší legislativou, je vlastně únosné, to znamená, že, že pro ten krajský úřad, který potom bude v pozici toho, kdo má ty výjimky povolit nebo zamítnout, tak je tam nějaká váha na těch miskách vah vložená sem. Mně to stanovisko ministerstva přijde, dá se říct, takové alibistické. Oni prostě konstatují v průběhu celého toho velmi rozsáhlého 80stránkového stanoviska, jak je ten záměr problematický, ten vliv je negativní, ale vlastně říkají, zakažte to někdo jinej.

Mgr. Vendula FREMLOVÁ, Petrovice
Vlastně kladné stanovisko v procesu EIA je potom pro investora jako takový štít, jako takový argument, kterým on prorazí vlastně veškeré ty následující řízení.

redaktorka
Podle profesních organizací jde o nebezpečný precedens. Ani organizační a zmírňující opatření nemohou ospravedlnit souhlas s výstavbou v takovém místě.

Mgr. Václav BERAN, biolog
Samozřejmě ty podmínky mohou vylepšit ten negativní dopad, ale podle nás tam jde hlavně, nebo nejenom, ale i o princip, vlastně, když se pes Krušné hory stavěla dálnice, tak to byla stavba velmi velkého veřejného zájmu. Ochránci přírody ustoupili úplně jednoznačně a dohoda, jak jsem se bavil s lidmi z Agentury ochrany přírody a krajiny byla jasná. Povolíme zde dálnici, okolo ní se v tomto území nebude nic dalšího stavět. Samozřejmě se to nezaneslo do patřičné dokumentace, dneska všichni zodpovědní na toto zapomněli a realizaci při, vlastně v té dokumentaci se hlavně argumentuje tím, že už jsou tam negativní vlivy, právě z té dálnice, rušení, hluk, vlastně světelné znečištění a výstavba tohodle toho sice má negativní vliv tím, že zabere ty pozemky, ale vlastně už nijak zvlášť nenásobí ty negativní vlivy, které působí dálnice. A teď tam postavíme tohlen to a přijde další investor a o 300 metrů vedle bude chtít podobný záměr a bude argumentovat tím, že, podívejte se, tady je rušení dálnice, tady ten záměr jste povolili, proč by to nešlo u nás?

prof. Ing. arch. Jan JEHLÍK, ČVUT, Ústav urbanismu
Ono obecně platí v urbanismu, venku se staví, až když nemůžu uvnitř. To je všecko. To je úplně opačnej způsob přemejšlení, jo. Tam je na ... první je to, jestli to může v uzavřeným a jestli to tam jde udělat a povolit a ne, jestli to může být venku a lze to zakázat. To je opačnej způsob přemýšlení a ten je chybnej. Ten je v podstatě chybnej. Ti, co posuzujou EIU, tak posuzujou, jakoby ta věc tam už byla, akorát má nějaké chyby a ty chyby já musím najít jako odborník nějakej a místo, aby řekl, principiálně to tam nemá bejt, tečka. Principiálně v otevřené krajině nestavím, protože není žádný důvod. Já si myslím, že to je vlastně lumpárna, když to řeknu jednoduše, člověk to nesmí dělat, jo, dokavad se nezeptám, jestli to nemůžu udělat v rámci už nějakýho území zastavěnýho, tak nesmím dál pokračovat a takhle se mají chovat i ty obce podle mě. Já nejsem žádnej naivka a vím, že prostě mnoho věcí vzniká jako kompromis, není nic ..., všecko není krásný, ale tohle mně připadá jako drzost.

redaktorka
Úsek dálnice, která tudy vede, byl nákladný právě proto, aby okolní přírodu narušil co nejméně. Záměr je navíc v rozporu s územním plánem. Požádali jsme proto o vyjádření APB Plzeň, zda neuvažují o realizaci na vhodnější lokalitě. Firma rozhovor odmítla.

Mgr. Václav BERAN, biolog
Proto jsou tam ty tunely, proto je tam ten, ten velký most vlastně na Pilotech, vlastně před tunely, aby nedošlo k fragmentaci významné a to se opravdu povedlo. Ta dálnice si myslím, že samozřejmě má negativní vliv, ale je udělaná citlivě, ale právě teď všechny tyhle ty peníze přijdou nazmar, pokud se budou realizovat záměry, které jsou v plánu, nejenom tady nahoře to TRUCK centrum, ale i dole okolo Chlumce, Žďárku, všude tam, i v těch místech, kde vlastně dálnice je pilotech a umožňuje volný průchod, všude tam jsou naplánovány haly, skladové prostory a nedaří se to zastavit právě na základě nějakých systematických vyšších dokumentů nebo prostě toho krajinného konceptu, ale všechno se to točí na druhových výjimkách, že prostě všechny tyhle ty stavby padají nebo jsou povolovány jenom na základě druhových výjimek, což podle nás je zásadně špatně. Na krajinný ráz nejde nic uhrát, prostě nejde na koncepční věci nic uhrát, prostě migrační koridory a podobně a takhle by to fungovat nemělo, protože potom vznikají ty opravdu silné střety, vyhrocené situace a padají termíny jako ekoteroristé a podobně. Bohužel ministerstvo tímhle tím svým přístupem tenhle ten trend jakoby legitimizuje.

redaktorka
Pár minut jízdy od plánovaného záměru je podle místních řada vhodnějších lokalit.

Mgr. Václav BERAN, biolog
Budou to prostě podle mě desítky, možná stovky hektarů, které jsou tady jako nevyužité v podobě brownfieldů, kde ten potenciál je obrovský a ty se nevyužívají, masivně se zastavuje, staví na zelené louce a v minulosti to bylo špatné, nyní je to hrozné a ty záměry jsou opravdu ještě horší, ten, ten boom je opravdu silný a už i ti zpracovatelé biologických hodnocení říkají, že tohle to nikdy nečekali, že ten tlak bude takový, takže, takže je to opravdu děsivý. Možná za 20 let to tady bude vypadat úplně jinak.

redaktorka
Krajinný ráz Podkrušnohoří je halamy a sklady již výrazně narušený, říká profesor Jehlík, bývalý architekt města Ústí nad Labem. Před lety se tu s kolegy snažil prosadit koncepci revitalizovaných měst prostoupených jedinečnou krajinou. To se mu bohužel nepodařilo.

prof. Ing. arch. Jan JEHLÍK, ČVUT, Ústav urbanismu
Jestli je něco hodnotný tady v tom území, tak je to opravdu ta mocná krajina. To je hrozně zajímavý, jak úžasnou sílu má tamní krajina a ta je dána hodně třeba měřítky. Ona je ..., jsou to relativně veliký měřítka. Zrovna třeba na Ústecku je hrozně zajímavý, že se setkávají jak ta uhelná pánev, tak Český středohoří, tak Krušný hory a současně tam tím jde, prochází to Labský údolí. To znamená, tam je tak obrovský jako napětí takovejhle sil, který nikde jinde, já si myslím, že nikde jinde v Český republice vlastně není. Tady ta kvalita toho střetávání a já bych ještě řekl, těch velkých měřítek, že vlastně máte krušnohorské pláně, kde, kde neuvidíte horizonty. De facto by šlo říct, že jsou to obce v mohutné krajině, ale oni se tak nechovají. Oni vlastně využívaj ty volný plochy k tomu rozlézání.

Mgr. Martin KRSEK, historik
Tady samozřejmě bylo pole, tady se obdělávalo a teďko prostě tady vyrostlo něco takovýhleho. Já si myslím, že tohle to není normální a měli by všichni pochopit, že tohle to není normální. Jestli nastavíme ten režim takhle, tak ta naše krajině bude odporná.

redaktorka
Přímo naproti pomníku slavné napoleonské bitvy u Chlumce vyrostly tovární haly. Stavět právě zde bylo po staletí tabu.

Mgr. Martin KRSEK, historik
Tady mluvíme tedy o významném, historicky velmi významném místě, to je jedna z nejvýznamnějších bitev našich dějin vůbec, která se tady odehrála a zároveň jsme prostě v úžasné krajině, kde se jaksi snoubí Krušné hory s Českým středohořím a kde by měl být respektován i ten krajinný ráz. Kousek od toho pomníku máme zároveň největší masový hrob v České republice vůbec a je tedy smutné, že tu pietu teďka, 200 let od té bitvy začínáme takto brutálně narušovat.

prof. Ing. arch. Jan JEHLÍK, ČVUT, Ústav urbanismu
N a na tom Ústecku to bylo kousíček po kousíčku - změny územních plánů, nový územní plány, paradoxně potom to vypadá tak v celý Český republice, že některá obec má menší plochu, tu, kterou obývají lidi, než, než tu, která je nějak exploatovaná nějakou činností, která tý obci nic moc nepřináší, vlastně vůbec často nic. To jsou ty sliby. Nezapomínejme, a proto říkám, že v tom musí hrát roli kraj nebo silnější hráči, že to, tohle jsou stonásobně větší frajeři, než jsou reprezentace těch malejch obcí. Ty to setsakramentsky uměj s těma, celou tu hru vlastně zahrát tak, že to je strašně dobré pro tu, že přinášejí dobro. To je prostě jak indiánům korálky, jo a je to totální vytěžení exploatace a navíc se ukazuje, že mnoho hal už je opuštěných.

Mgr. Martin KRSEK, historik
Tady jsme v památkové zóně. Tady takhle ta cesta, která vede od Nakléřova do Teplic, bývala kdysi takovou vstupní bránou do Čech, tudy se přirozeně jezdilo do těch světoznámých lázní, tady byl vlastně přirozený prostup Krušnými horami, takže proto i ty pomníky vyrostly u téhle cesty, protože každý, kdo přijel touhle cestou, tak ten cizinec měl být ohromen. Jste v Čechách a my tady takhle ctíme hrdiny napoleonské bitvy, takhle velkolepě. Teď, když touhle tou cestou někdo pojede, tak si řekne, kam se jsem to přijel? Do jaké země? Jako, jaký civilizační úpadek tahle země prostě prodělala, že je schopná tuhle tu velkolepou stopu minulosti takhle popřít?

Mgr. Vendula FREMLOVÁ, Petrovice
Teď se objevují články o tom, že Česko začíná být právě zemí skladů a hal, že to může připomínat až takovou plíseň, která prostě se rozlézá všude po Krajině a já bych nebyla ráda, aby to dolezlo až na hřeben Krušných hor.