První český tokamak GOLEM, který vychovává budoucí odborníky pro tokamaky COMPASS a ITER, oslavil kulaté výročí své reinstalace z Akademie věd ČR do univerzitního prostředí.
Jelikož lze GOLEMA ovládat na dálku, mohou pražský tokamak, který mnoho let sloužil v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, používat k výzkumům studenti z celého světa – a dokonce k tomu nepotřebují ani bájný šém, postačí chytrý mobilní telefon.
Tokamak GOLEM, původně označovaný jen TM-1, má dlouhý rodokmen. Zhotoven byl na konci padesátých let minulého století v Ústavu atomové energie I. V. Kurčatova v Moskvě. Šlo tehdy o vůbec první funkční experimentální zařízení určené primárně pro výzkum ohřevu plazmatu pomocí magnetické komprese v nádobách typu tokamak. Později, až do roku 1974, se na něm testoval mikrovlnný ohřev plazmatu. Ústav fyziky plazmatu AV ČR jej převzal na základě smlouvy o spolupráci a dělbě práce v oblasti vysokofrekvenčního ohřevu plazmatu uzavřené mezi ústavy v roce 1974. Pokřtěn byl jako TM-1-MH (MH značí Microwave Heating).
Tokamak byl instalován v hale Ústavu fyziky plazmatu AV ČR a do provozu uveden v září 1977. Po rekonstrukci v roce 1985 byl opět přejmenován – tentokrát CASTOR (Czech Academy of Sciences TORus) a vědci na něm získali mnoho významných výsledků. V roce 2007 tokamak převzala Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze a během roku 2008 se pod novým jménem GOLEM uváděl do provozu. Od roku 2009 slouží tento v podstatě nejstarší funkční tokamak na světě studentům jako výukové a experimentální zařízení v oblasti termojaderné fúze. Studenti jej využívají pro práci na bakalářských a magisterských prací.
Pomocí moderních informačních a řídicích technologií se podařilo tokamak GOLEM repasovat do podoby zařízení, které lze ovládat přes webové rozhraní. Tato unikátní možnost provádět experimenty vzdáleně z mobilního telefonu či počítače otevírá dveře zájemcům o termojadernou fúzi prakticky z celého světa.
Na tokamaku GOLEM se dále uskutečňuje mnoho typů praktických cvičení, workshopů a letních či zimních škol fyziky plazmatu na objednávku evropských i světových univerzit a výzkumných ústavů. Vedle toho se badatelé a starší studenti věnují také problematice aplikací vysokoteplotních supravodičů v reálném tokamakovém provozu či zkoumání doby udržení radiofrekvenčního plazmatu vybuzeného elektromagnetickou vlnou v magnetickém poli a mapují poloidální asymetrie toku plazmatu měřeného polem Machových sond.
Unikátní konfigurace silových cívek a železného jádra tokamaku GOLEM se využívá pro vývoj a testování 3D modelu ferromagnetika za účelem charakterizace změny rozložení vnějšího magnetického pole v blízkosti nenasycených (nebo částečně nasycených) ferromagnetických materiálů. Tyto zkušenosti mohou následně uplatnit například na tokamaku COMPASS, který v současnosti provozuje Ústav fyziky plazmatu AV ČR, nebo i na budoucím největším světovém tokamaku ITER, jenž se staví ve Francii.