Jak vyzrát na chlad i horko

Pokud se dnes někdo pouští do přeměny vytápění nebo do stavby nového bydlení, měl by vytápění (včetně ohřevu vody), chlazení a energie řešit jako jeden celek, protože je to efektivnější. Potřeba chlazení se navíc v posledních letech stále zvyšuje a z hlediska nákladů už letní chlazení rychle dohání zimní vytápění. Takové sladění ovšem vyžaduje spolupráci. "Jeden člověk může řešit topení a chlazení, ale těžko do detailu obsáhne i problematiku elektřiny. Je však nezbytné, aby tito lidé mezi sebou komunikovali a hlavní architekt vše koordinoval. A platí to pro velké projekty i pro rodinné domy," zdůrazňuje architekt Miroslav Ščudla, který se specializuje na energeticky úsporné domy.
Zároveň platí, že od roku 2020 se budou moci u nás stavět pouze domy s téměř nulovou spotřebou energie. "Neznamená to, že dům nebude potřebovat teplo ani elektrickou energii, ale že celková roční spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů se bude blížit nule," vysvětluje Karel Kabele, vedoucí katedry technických zařízení budov Stavební fakulty ČVUT a dodává, že aby budova naplnila tyto požadavky, musí mít dobře tepelně izolovanou obálku, účinné technické systémy – vytápění, ohřev vody, větrání, klimatizace i osvětlení – a měla by využívat obnovitelných zdrojů. Proto jsou dnes velkým trendem kompaktní hybridní zařízení, třeba kombinace tepelného čerpadla a plynového kotle.

Topit tím, co je výhodnější

Hybridní zdroj tepla vzniká kombinací více různých zdrojů, nejčastěji tepelného čerpadla a nějakého "tradičního" zařízení - plynového kondenzačního kotle, kotle na lehké topné oleje či třeba elektrických topných rohoží, do jedné jednotky se společným řízením. Zařízení musí poskytovat výhody jednotlivých zdrojů a zároveň potlačovat jejich nevýhody. Velmi zjednodušeně lze říci, že by se vždy mělo bez lidského zásahu topit tím, co je v daném okamžiku výhodnější. Nejen finančně, ale i z hlediska funkčnosti, protože třeba čerpadlo vzduch-voda, které je dnes vzhledem k nižším vstupním nákladům nejoblíbenější a nejčastěji používané, ne vždy zvládne vytápění při silných mrazech. I tak ale obvykle zajistí minimálně 60 % roční potřeby tepla. Topné médium, tedy vzduch, je navíc zdarma. "Čerpadlo vzduch-voda si energii ze vzduchu bere nejenom v teplých dnech, ale i v těch chladnějších. Sluneční energii nashromážděnou ve vzduchu dokáže efektivně využít i při -20 °C," připomíná Václav Kahoun ze společnosti Veskom.
Mimochodem – čerpadla si dnes dokážou poradit i s chlazením. Veskom sestrojil chladicí modul Veskom CM jako příslušenství k dodávaným tepelným čerpadlům země-voda. "Umožňuje vyrábět chladicí vodu o teplotě až 6 °C nezávisle na tom, zda potřebujete zároveň vyrábět i topnou vodu a to za jedny provozní náklady. V případě chlazení části domu se teplo může použít k vytápění jiné části či k ohřevu bazénové vody," říká Pavel Libora, projektant Veskom Group.