PROSTÝ ŽIVOT NA KOLEJI

VĚTŠINA ČESKÝCH VYSOKOŠKOLSKÝCH UBYTOVEN VYROSTLA V 50. NEBO 60. LETECH. OD TÉ DOBY PROŠLA VĚTŠÍMI OPRAVAMI JEN MALÁ ČÁST. STUDENTI ČASTO UKLÁDAJÍ ŠATY DO SKŘÍNÍ, KAM JE DÁVALI JEJICH RODIČE, A BYDLÍ NA POKOJI PO DVOU. CHYSTAJÍ SE ALE ZMĚNY.

Ve sklepní místnosti je zatemněno, na policích leží krabice se špičkovými kamerami a mikrofony. "Právě střihám video z výstavy koček," obrací se od monitoru drobná dívka. "To je ale jenom taková zábava. Jinak děláme třeba záznamy nebo streamy konferencí, spolupracujeme i s TEDx," popisuje usměvavá hnědovláska, která si říká IT – nejen kvůli lásce k technice, ale i pro své jméno Iveta Terezie. Na pražském ČVUT studuje jadernou chemii a tady na strahovských kolejích bydlí. Stejně jako další asi čtyři tisíce mladých lidí, hlavně studentů pražské techniky.
Hned vedle střižny, v níž tráví mladá chemička hodně času, si zřídili malé nahrávací studio. Ačkoliv to zvenku tak nevypadá, uvnitř zdejších ubytoven mají studenti také posilovny, fitcentrum se soláriem a masérnou, elektromechanickou dílnu, fotokomoru, 3D tiskárnu nebo hernu s počítačovými konzolemi. Při procházce útrobami strahovských kolejí je zřejmé, že od dob, kdy zdejší bloky obývala generace rodičů dnešních studentů, se mnohé změnilo – hlavně přičiněním samotných obyvatel. Před pětadvaceti lety rozvedli po kolejních budovách internet a začali vybírat příspěvky za připojení k síti a za členství v kolejním klubu Silicon Hill. Z nich pak vedení klubu nakupuje zdejší komunitě techniku nebo různé vybavení pro zpříjemnění kolejního života. Jen loni mohl klub hospodařit s osmi miliony korun.
Řada věcí ale zůstává po desetiletí neměnná. Široké chodby, úzké pokojíky minimálně pro dva, koupelny a kuchyňky sdílené obyvateli celého patra, staré skříně. Strahovské koleje vyrostly na pražském Petříně v šedesátých letech původně pro potřeby spartakiády a pokoje sloužily cvičencům coby šatny. Nepočítalo se s tím, že by se v budovách dlouhodobě bydlelo.
"Jestli máme říct, co nás tady na Strahově nejvíce pálí, je to stav koupelen. Kdysi dávno někdo rozhodl, že ve sprchách budou plastové vaničky. Kvůli tomu na mnoha místech zatéká," posteskl si při setkání v kanceláři správy kolejí ředitel Správy účelových zařízení ČVUT Jiří Boháček. Při procházce po budovách to potvrzují i studenti. V "serverovně" – místnosti v suterénu, kde vrčí bedny počítačových serverů vyskládané do vysokých sloupů – ukazuje šéf klubu Silicon Hill Václav Pužman nad hlavu: "Tady jsme třeba museli nainstalovat stříšku." Stropem prosakuje voda a kape na plastovou desku nad přístroji.

Šest miliard pro koleje

Přestože zvenčí prošla díky dotacím z programu Zelená úsporám většina budov v posledních pěti letech zateplením a výměnou oken, dva bloky na nový plášť a okna stále čekají. "Ubytování tady sice není luxusní, ale je levné a zamiloval jsem si zdejší komunitu a kolejní život. To bych někde na privátě neměl," říká student informatiky a zároveň místopředseda klubu Silicon Hill Jakub Rubáš.
Nevadí mu ani sdílet koupelnu a kuchyň s obyvateli celého patra, byť chápe studenty, kteří by ocenili větší pohodlí. A jak si všímají lidé ze správy kolejí, přibývá jich. "Primárně jde dnes studentům o to, aby bydleli na pokoji sami," říká šéfka zdejšího odboru ubytovacích služeb Ilona Dvořáková. Potvrzují to i správci kolejí dalších vysokých škol po republice. "Kvalitu se snažíme zajistit, ale jsme omezeni finančními prostředky," říká mluvčí Vysoké školy ekonomické Martina Mlynářová.
Pokud totiž chtěli správci kolejí v posledních letech investovat, museli sáhnout do svých zdrojů. Většinu výdělku z kolejného přitom spolkne provoz budov, hlavně poplatky za energie. Z části zisku se také dotují menzy. Na investice pak zbudou nižší desítky milionů ročně.
Nyní se ale nejen na Strahově chystají změny. Poprvé od revoluce by měly české vysokoškolské koleje dostat na opravy větší finanční injekci od státu. Pokud vláda vše schválí, na následujících pět let to bude šest miliard korun. Na projektech se ale budou muset z asi 40 procent podílet vysoké školy.
Jen ČVUT by na opravy svých budov potřebovalo podle propočtů více než 5,9 miliardy. Od státu by podle nového investičního plánu, který vznikl na ministerstvu školství, zřejmě mohli dostat kolem 800 milionů, z toho by asi dvě třetiny padly na opravy kolejí a menz.
"Stát si uvědomil technickou zanedbanost budov kolejí. Je potřeba s tím něco rychle dělat," míní ředitel Správy účelových zařízení ČVUT Jiří Boháček. Například v dejvickém kampusu už dlouho čeká na stoprocentní rekonstrukci Bubenečská kolej, která se teď nachází v havarijním stavu. Oprava už má projektovou dokumentaci i stavební povolení.
Podobně je na tom také nejstarší vysoká škola v Česku. Karlova univerzita, která na svých kolejích zvládne ubytovat více než deset tisíc lidí, je připravena na generální rekonstrukci Švehlovy koleje za čtvrt miliardy korun. Ta sídlí v historické a památkově chráněné budově z 20. let minulého století. "Za první republiky byl v přízemí bazén, ještě pamatuji, že tam byl klub," zavzpomínal rektor UK Tomáš Zima. Kromě menších oprav nebylo až doteď možné budovu zvelebovat – je památkově chráněná. Až díky příslibu příspěvku na opravy od státu se Karlova univerzita s památkáři dohodla a přistoupila na jejich požadavky.

Studenti chtějí buňky

Podle ředitele Správy kolejí a menz UK Jiřího Macouna bude budově i po rekonstrukci ponechán historický vzhled. "Schodiště i chodby musí vypadat stále stejně. Volnou ruku máme u pokojů, které chceme předělat na buňkový systém," osvětlil Macoun. V plánu je také vnitřní rekonstrukce koleje Kajetánka. "Budeme potřebovat generální rekonstrukci u přibližně tří kolejí, a kdybychom to sečetli, může to být reálně 600 až 800 milionů korun," odhadl rektor UK. Aby se však všechny koleje dostaly ihned na běžný standard, potřebovala by univerzita více než dvě miliardy korun. Karlova univerzita spravuje v současné době 17 kolejí, které se snaží průběžně opravovat, aby se úrovní co nejvíce přiblížily dnešním standardům. Příkladem mohou být koleje Hvězda na Petřinách, ve kterých sídlí Správa kolejí a menz UK. Zvenku se bloky kolejí příliš neodlišují od těch na Strahově či dalších účelových budov postavených za minulého režimu. Do jara 2019 by však podle Macouna měla být Hvězda špičkovým areálem. "Budou zrekonstruované všechny vnitřní prostory. Chtěli bychom mít vybudované hřiště a zpevněné všechny plochy," dodal.
Součástí areálu je také mateřská škola či manželská kolej. Většina pokojů je buňkových, avšak v jednom bloku se najdou i pokoje hotelového typu. "Je to nově vybavený byt 1+1. Studenti si mohou zaplatit i úklidové služby," vysvětlil Macoun s tím, že takových pokojů je v současné době na Hvězdě patnáct a všechny jsou obsazené. Kolejné se zde pohybuje okolo sedmi tisíc, za ubytování v běžném dvoulůžkovém pokoji studenti zaplatí zhruba tři tisíce měsíčně.
Na Strahově je také v plánu postupné přebudování bloků na takzvaný buňkový systém, kdy se o kuchyňku a koupelnu dělí jen dva pokoje. Pověstné široké chodby se tak zúží. Funguje to tak již v jedné z budov, kde bydlí hlavně zahraniční studenti. "Předělat jeden blok na tento systém bude stát padesát milionů korun, nejprve si to chceme ověřit na bloku číslo 12, který je jen třípodlažní," popisuje šéf správy Boháček.
Podle něj je teď nejlepší čas na větší opravy. "Vždycky se musí kvůli rekonstrukcím ubrat ubytovací kapacita. A protože bude letos ze středních škol vycházet nejslabší ročník, musíme té příležitosti využít," říká.
I přes všechny nedostatky láká život na kolejích v poslední době čím dál více lidí – celková kapacita kolejí ČVUT, která činí osm tisíc lůžek, je teď z 93 procent zaplněná. Zájem o bydlení stoupá mimo jiné proto, že roste množství zahraničních studentů.
Nejen komunita a večírky studenty táhnou na koleje. V Praze jsou pro ně záchranou před rostoucími cenami nájmů. Odráží se to i na obsazenosti kolejí Karlovy univerzity, která v současné době činí 92–93 procent, přičemž ještě před dvěma lety se pohybovala okolo 75 procent. Na Strahově dnes studenta stojí bydlení na kolejích měsíčně rovněž kolem tří tisíc korun, v soukromém bytě by mohl zaplatit i dvakrát tolik. To ovšem neplatí například o Brně, kde se ceny kolejí a "privátů" téměř rovnají. "Doba, kdy koleje byly jedinou možností ubytování pro přespolní a v září nebylo uspokojeno dva tisíce žadatelů, je nenávratně pryč," upozorňuje šéf Správy kolejí a menz Masarykovy univerzity Zdeněk Čížek. Ta nabízí studentům čtyři tisíce lůžek a nabídka se v posledních letech téměř rovná poptávce.

Vstup soukromého sektoru

Zda a jak po opravách vyskočí i cena kolejného, se ještě neví. Správa kolejí ČVUT si ale chce k vyššímu zisku "dopomoci" soukromým sektorem. Nejde o to, že by firmám odprodala některé bloky, aby si ubytovávaly studenty samy, tomu zdejší správa příliš nefandí. "Dokončujeme projekt, kdy nám cizí subjekt zainvestuje lepší kotelny a další zařízení na snížení spotřeby energií. My se s ním pak po deset let budeme dělit o zisk," popisuje šéf technicko-provozních služeb Petr Procházka.
Jeho kolegyně Ilona Dvořáková na Strahově dřív bydlela v zaměstnaneckém bytě a kolejní život poznala zblízka. Trochu se podle ní změnil. "Sice tady máme kolejní kluby, které jsou poměrně aktivní, ale pamatuji si, že dřív se lidé víc setkávali venku, mezi bloky. Seděli v trávě, dělali pikniky, hráli na kytary. To teď moc nevidíte. Možná je to tím, že mnoho studentů začalo při škole pracovat a nestíhají nic jiného než práci a školu," říká. Z poslanecké lavice chce pro své vrstevníky vyjednávat lepší bydlení na kolejích také jeden z nejmladších zákonodárců Dominik Feri (TOP 09). "Někdo třeba říká: Špatný stav kolejí může vyřešit soukromý sektor. Ano, ten jeví zájem o převzetí kolejí, ale nikdy nebude schopen zajistit ubytování za takové kolejné, jaké je v současné době. A jestli je veřejný zájem, aby to, zda si někdo může dovolit studovat na vysoké škole, nezáleželo tolik na finanční situaci rodiny, měli bychom podporovat kvalitní studentské bydlení," říká Feri, který chce zformovat spolek prosazující zájmy zástupců kolejí a menz.
Přestože by například brněnská Masarykova univerzita ocenila více peněz na opravy, ideálně trojnásobek zisku, s nímž pracuje nyní, ani ona nechce jít cestou zdražení kolejného. "Pro nový akademický rok počítáme se zvýšením kolejného pouze o jednu korunu na den a lůžko, a to především kvůli nárůstu tarifních mezd zaměstnanců univerzity o deset procent. A tedy i pracovníků na kolejích," vysvětluje šéf Správy kolejí a menz Zdeněk Čížek. V Brně například postupně procházejí modernizací bloky kolejí na Vinařské.
Těm, kteří si mohou připlatit za kvalitní bydlení, se už nyní nabízejí soukromé koleje, jichž v Česku přibývá. Například developer Karlín Group a německá společnost International Campus nedávno oznámili, že postaví v pražských Holešovicích koleje pro více než 600 lidí. Firma chce v Praze provozovat 2500 lůžek v nově postavených budovách. V Brně zase nedávno vyrostlo ubytování zvané Domeq. Developer CTP v něm nabízí možnost ubytování studentům i mladým lidem po škole. V podobných zařízeních sice funguje například recepce, prádelna nebo ostraha, lidé si ale připlatí – nájem v apartmánech většinou přijde měsíčně zhruba na 10 tisíc korun.