Projekt CAMARO – D, na jehož řešení se podílejí vědci z Fakulty stavební ČVUT, poprvé v historii mapuje využití povodí Dunaje a jeho dopady na povodně a kvalitu vody jako celek. Výsledky mají pomoci k trvale udržitelnému rozvoji a využití tohoto území.
Na setkání pracovní skupiny složené z expertů na hospodaření s vodou v krajině a ochranu životního prostředí z devíti zemí zainteresovaných v projektu, které se uskuteční 28. února až 1. března 2018 v kongresovém sálu Masarykovy koleje v Praze, představí odborníci z Fakulty stavební ČVUT výsledky svojí etapy řešení projektu. Jejich cílem bylo pomocí výzkumných metod vypracovat přehled problémů a ochranných metod používaných v jednotlivých zemích povodí Dunaje v oblastech zemědělství, lesnictví, krajinného plánování a ochrany vodních zdrojů. Projekt, který vzniká v rámci programu Interreg-Danube, jenž cílí na ochranu krajiny v povodí Dunaje, by měl za přispění odborníků pomoci využít a rozvíjet toto území.
Na schůzce v Praze se setká na 50 expertů z Rakouska, Slovinska, Bulharska, Chorvatska, České republiky, Německa, Maďarska, Rumunska a Srbska. „Jde o odborníky z oblasti lesnictví, zemědělství, územního plánování i zásobování vodou. Budou zde také specialisté na meteorologii i geologii. Jedná se o zástupce státních složek, univerzit a výzkumných institucí i správců povodí,“ vysvětluje Ing. Miroslav Bauer z katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT, který patří mezi řešitele projektu.
Úkolem Fakulty stavební ČVUT bylo koordinovat a zpracovat první ze tří plánovaných fází řešení projektu, a to průzkum aktuálního stavu problematiky i přístupu jednotlivých zemí. „Museli jsme vytvořit přehled prakticky používaných technologií i národní legislativy v jednotlivých zemích a v každé zemi identifikovat nejvýznamnější problémy. V rámci ,průzkumné´ fáze šlo o cílený přehled problémů a ochranných metod používaných v jednotlivých zemích v oblastech zemědělství, lesnictví i krajinného plánování, protože každá země má trochu jiné problémy, jiné metody ochrany, legislativu ale často také odlišnou úspěšnost vymáhání práva. Velmi přínosné byly přímé rozhovory s uživateli půdy, kteří pomohli odhalit reálné a často přehlížené problémy,“ popisuje práci odborníků z katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Ing. Bauer.
Tým Fakulty stavební ČVUT byl pro tento projekt vybrán jako zástupce za ČR pro svoji odbornost v oblasti vztahů srážek a následně vzniklého odtoku, problematiky eroze půdy a následného transportu půdy do toků a vodních nádrží. „Naší specializací je znečištění vody pocházející z eroze zemědělských pozemků, ať už se jedná o splavenou půdu, nebo vázané znečišťující látky, například fosfor,“ uvádí doc. Tomáš Dostál, hlavní řešitel projektu CAMARO – D za katedru hydromeliorací a krajinného inženýrství. „Na základě námi vypracovaných výsledků se dále určí, kam má projekt směřovat, s jakými problémy je nutno se vypořádat, v čem se přístupy jednotlivých zemí podobají či liší,“ dodává doc. Dostál. Na výzkumu v ČR Fakulta stavební spolupracovala s Povodím Moravy s. p., které je správcem vodních toků na území České republiky, jež do povodí Dunaje spadají.
Po vyhodnocení této úvodní části projektu se přistoupí k dalším dvěma fázím, a to uplatnění konkrétních metod a opatření na pilotních povodích v každé partnerské zemi a následně k vývoji nadnárodních pokynů a „Doporučení pro udržitelné krajinné plánování“ a tvorbu „Plánu rozvoje a využití území povodí Dunaje“. Mělo by přitom jít o souhrn nejlepších postupů pro řešení jednotlivých dílčích problémů v oblasti ochrany kvality vody, které se v současné době v jednotlivých zemích používají.
Projekt CAMARO – D vede Federální ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství Rakouska, začal v lednu 2017 a ukončen bude v polovině roku 2019. Financován je z evropských prostředků ERDF pro regionální rozvoj členských zemí a IPA zaměřený na spolupráci s nečlenskými zeměmi.