Únorové události roku 1948, nástup komunistického režimu k moci i jeho oběti si o víkendu připomněli účastníci na pietních akcích a shromážděních. Varovali před omezováním demokracie a svobody, plíživým návratem totality, umělým rozdělováním společnosti i před přebíráním moci jednou stranou. Mnozí také za nynější vývoj v Česku kritizovali prezidenta Miloše Zemana a lídra hnutí ANO, premiéra v demisi Andreje Babiše.
Komunisté převzali v tehdejším Československu moc před 70 lety 25. února poté, co prezident Edvard Beneš přijal jejich požadavky i demisi ministrů. Mnozí účastníci pietních akcí mluvili o komunistickém převratu a puči, neslavném a smutném výročí či tragických únorových událostech.
Na Václavském náměstí se v neděli odpoledne sešly stovky lidí na demonstraci za svobodu, demokracii a svobodné podnikání. Účastníci měli s sebou transparenty s protikomunistickými hesly i s nápisy s kritikou Babiše. Většina řečníků pak upozorňovala na možný opětovný nástup komunistů k moci, kritizovala prezidenta Miloše Zemana a působení Babišovy vlády v demisi. Podle nich je vládou jedné strany bez jakékoliv důvěry.
Zhruba tři desítky lidí v neděli na Václavském náměstí uctily památku studenta Jana Zajíce, který se před 49 lety upálil s úmyslem vyburcovat veřejnost k odporu proti postupující normalizaci. Poblíž místa, kde se Zajíc po vzoru Jana Palacha zapálil, umístili organizátoři akce dočasnou pamětní tabuli.
Dopoledne se v neděli v Nerudově ulici v Praze sešli studenti, akademici i politici, aby si připomněli potlačený studentský pochod. Od budovy Českého vysokého učení technického 25. února 1948 vyrazilo na 7000 mladých lidí na Hrad. Chtěli požádat prezidenta Beneše, aby komunistům neustupoval. V horní části Nerudovy ulice je brutálně zastavila bezpečnost a lidové milice, jeden student byl postřelen. Událost připomíná pamětní deska, k níž účastníci položili věnce a kytice. Symbolicky pak pochod po 70 letech dokončili a došli k Hradu.
Podle rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka studenti dokázali před 70 lety překonat tlak doby a šli proti proudu událostí. Předseda studentské komory Rady vysokých škol Michal Zima věří, že ve vyhrocených historických situacích by se studenti opět stali strážci demokracie.
Před Hradem v neděli protestovali také aktivisté ze skupiny Kaputin. Své akci dali název Dost bylo vítězných únorů. Vadí jim plíživé omezování demokracie. Při střídání hradní stráže rozvinuli před Matyášovou bránou transparent s výzvou, aby lidé ve volbách přemýšleli, komu dávají svůj hlas.
Komunistická strana zvítězila v roce 1946 ve volbách, v českých zemích získala přes dvě pětiny hlasů. Převzetí moci dokončila právě v únoru 1948. „Noví uzurpátoři moci jako tehdy vycházejí ze svého volebního vítězství, které hodlají přeměnit v trvalou změnu uspořádání státu,“ uvedli aktivisté. Podle nich se stejně jako před 70 lety moc kumuluje u jedné skupiny a ignorují se ústavní principy. Příští volby by tak už mohly být jen formalita, varovali aktivisté.
V sobotu si lidé v Praze připomínali hlavně oběti komunistického režimu. Odpoledne se sešly desítky účastníků na Staroměstském náměstí nedaleko balkonu, z něhož komunistický předák Klement Gottwald převzetí moci před 70 lety ohlásil. Účastníci zapálili svíčky za vězněné, popravené i za děti, které zemřely matkám v komunistickém vězení. Podle Petra Marka z pořádající platformy Bez komunistů.cz je nepředstavitelné, že zločiny komunismu nebyly dosud vyšetřeny a potrestány. Pokud by se hned po listopadu 1989 česká společnost s totalitní érou dokázala vyrovnat, minulé pořádky by se dnes nezlehčovaly a také nevracely, míní Marek.
Na oběti se vzpomínalo v sobotu ráno i večer také na pražském Újezdě. Ty, kteří kvůli svým názorům skončili ve vězení či přišli o život, tam od nynějška připomíná Alej obětí totality. Tento název nese stromořadí u památníku obětí komunistického režimu. Jednou z obětí byl i farář Josef Toufar, který zemřel 25. února 1950 na následky mučení komunistickou tajnou policií. Toufarovu památku připomněla dnešní bohoslužba v Číhošti na Havlíčkobrodsku. Mši přihlíželo přes sto poutníků. Jeho památku si v neděli připomněli i lidé u zchátralé budovy někdejšího Borůvkova sanatoria v Praze, kde Toufar zemřel, stejně jako o 19 let později na následky popálenin Jan Palach.
Účastníci demonstrací upozorňovali na to, že komunisté sice minulý rok v říjnových volbách dosáhli svého nejhoršího výsledku, přesto hrají po listopadu 1989 svou nejvýznamnější roli a mají vliv na budoucí vládu. Účastníci mnoha akcí kritizovali za legitimizování komunistické strany a spolupráci s ní prezidenta Zemana a lídra ANO Babiše.
S odmítáním komunistů nesouhlasí místopředseda ANO a šéf české diplomacie v demisi Martin Stropnický. „Víte, mně tento laciný antikomunismus 29 let po listopadu od lidí, kteří kolikrát nemají Ahnung, co normalizace byla, ... nic neříká,“ řekl Stropnický v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle filozofa Václava Bělohradského opakem komunismu není antikomunismus, ale demokracie. „Ta musí někdy zahrnovat i debatu, z níž se nám někdy zvedá morální žaludek,“ řekl Bělohradský.
Do programu víkendových akcí se dostalo také udílení čestných titulů Dáma, Rytíř a Mecenáš kultury. Dostávají je tvůrci, jejichž uměleckou cestu násilně přerušila totalitní moc a byli za své postoje perzekvováni.