Kurz time managementu, podnikatelský workshop nebo výběrové řízení nanečisto.
Vysoké školy v Česku stále častěji nabízejí svým studentům aktivity, které jim pomáhají úspěšně zvládnout studium a najít si práci po jeho ukončení.
Zřizují proto kariérní centra a portály, jejichž služby mohou využít nejen studenti, ale i absolventi.
Na českých vysokých školách zažívají v posledních letech boom kariérní centra, která studentům pomáhají připravit se na vstup na trh práce. Umožňují jim vyzkoušet si nanečisto výběrové řízení, otestovat své silné a slabé stránky nebo se zdokonalit v sebeprezentaci. Zároveň je propojují s firmami a ulehčují jim tak hledání brigády, stáže či práce. Jejich služby ovšem stále využívá jen zlomek studentů, a to i přesto, že jsou obvykle zdarma.
Trend kariérních center se do Česka přenesl z univerzit ve Spojených státech a v západní Evropě a na tuzemských školách se rozvíjí především posledních 10 let. Takzvaná "kácéčka" vznikají jak v rámci celých vysokých škol, tak jednotlivých fakult. Své služby většinou nabízejí nejen studentům, ale i čerstvým absolventům.
Kurz byznysu i trénink sebeprezentace
Jednou z hlavních aktivit kariérních center jsou přednášky, kurzy či workshopy věnované osobnímu a profesnímu rozvoji. Studenti se v rámci nich mohou například naučit, jak efektivně organizovat čas, zvládat stres, rozvíjet svou paměť nebo třeba jak se správně sebeprezentovat a vyjednávat. Oblíbené jsou především kurzy, které připravují studenty na vstup na trh práce. Nabízí je například Univerzita Hradec Králové, Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) nebo Univerzita Pardubice.
"Absolvováním kurzu získají studenti potřebné informace o požadavcích zaměstnavatelů a projdou tréninkovou přípravou pro vstup na trh práce. Naučí se, jak správně napsat životopis a motivační dopis i jak si počínat při pracovním pohovoru. Zároveň se seznámí se základy pracovního práva a finanční gramotnosti," přibližuje Iva Svobodová, vedoucí Kariérního centra Univerzity Pardubice.
V rámci kurzu si studenti také mohou nanečisto vyzkoušet assessment centrum, což je jeden z typů výběrového řízení, kdy firma pozve skupinu nadějných kandidátů a pozoruje, jak zvládají modelové situace. "Na závěr studenti dostanou zpětnou vazbu od přítomných personalistů, kteří jim v přátelské atmosféře sdělí, na jakou pozici by se podle nich hodili i na čem by měli ještě zapracovat," líčí Svobodová. Modelová výběrová řízení nabízí i další školy, například České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) či Masarykova univerzita v Brně.
Pro studenty, kteří uvažují o tom, že by se po dokončení studia vrhli na vlastní byznys, organizují školy různé podnikatelské kurzy a workshopy. Vypisuje je třeba Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Pardubice nebo ČVUT. Studenti se tak dozvědí, co všechno obnáší založení firmy či živnosti i jak sestavit podnikatelský plán. Zároveň se seznámí se základy projektového řízení, marketingu, daní, účetnictví či práva.
Některé školy pořádají také tréninky sebeprezentace, při nichž lektoři využívají video. Studenti vystupují před kamerou a při následném rozboru záznamu získávají zpětnou vazbu od lektora i dalších účastníků. Postupným cvičením se jejich projev stává přesvědčivějším, což jim může pomoci při pracovních pohovorech i při výkonu budoucího zaměstnání. Podobnou možnost nabízí třeba Univerzita Pardubice nebo Univerzita Hradec Králové.
Pomáhají kouči i mentoři
Studenti mají v rámci kariérních center také možnost využít individuální konzultace, jež jim mohou pomoci například s volbou budoucího povolání. Některé školy jim dokonce nabízejí osobnostní testování. "Mohou absolvovat dva druhy testů, které následně vyhodnocuje psycholog. Odhalí jim jejich osobnostní nastavení, přístup k práci, pracovní chování, i jak zvládají stres," popisuje mluvčí Vysoké školy báňské − Technické univerzity Ostrava (VŠB − TUO) Petra Halíková. Seznámit se se svými silnými a slabými stránkami mohou studenti také na Českém vysokém učení technickém v Praze nebo na Masarykově univerzitě v Brně.
"Hojně využívaná je možnost koučování, které slouží jako nástroj pro osobní rozvoj a pomáhá studentům objevit jejich potenciál. Pro řadu z nich to může být běžně finančně nedostupné, u nás jsou tyto služby zcela zdarma," uvádí Jana Podlipná z Poradenského centra Univerzity Hradec Králové.
Vedle koučinku nabízí vysoké školy často také mentoring. Ten zájemcům umožňuje najít si mentora v oblasti, která je pro ně zajímavá, a získat tak cenné zkušenosti z praxe už při studiu. "V průběhu studia na ČVUT jsem měl možnost využít celou škálu služeb nabízených tamějším kariérním centrem. Koučink mi poskytl nadhled nad poměrně složitou životní situací, pomohl mi s ujasněním priorit a úspěšným dopsáním bakalářky. Kariérní poradna mi dodala jistotu, že má profesní dráha, na niž bych se rád vydal, dává smysl. Osobnostní testování mi odkrylo jednak moje silné stránky, ale i prostory pro zlepšení. Mentoring byl skvělou příležitostí alespoň jednou měsíčně se sejít s odborníkem z mého oboru a mluvit s ním o aktuálních odborných tématech, jeho zkušenostech a obohatit tak svůj rozhled," říká student Českého vysokého učení technického v Praze Zbyněk Novotný.
Firmy se zapojují přes kurzy či veletrhy
Vysoké školy také pořádají různá setkání se zaměstnavateli, od přednášek přes kulaté stoly až po veletrhy pracovních příležitostí. "Ve spolupráci s firmami pořádáme workshopy, jejichž cílem je představit studentům taje daného odvětví i jednotlivých profesí. Díky tomu se seznámí s přijímacím řízením, firemní kulturou nebo třeba benefity, které zaměstnavatel nabízí. V poslední době se snažíme, aby tato setkání byla co nejvíce interaktivní a studenti si mohli na vlastní kůži otestovat, s čím se mohou na dané pozici setkat," přibližuje mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Tereza Fojtová.
Například na setkání se zástupci bankovní a pojišťovací skupiny KBS a jejího Testing hubu si studenti mohli vyzkoušet, co obnáší práce testerů, a společnost Kiwi pro ně zase připravila workshop o práci s daty. Studenti Masarykovy univerzity si také oblíbili akci Industry ShowCase, kde se představuje vždy pět firem z konkrétního odvětví. Součástí je kromě moderovaných firemních prezentací i panelová diskuse se zástupci firem nebo neformální networking.
Na České zemědělské univerzitě v Praze je zase oblíbený dvoudenní workshop Pitch Bootcamp, v rámci něhož se studenti mohou setkat se zkušenými profesionály z nejrůznějších společností a získat od nich cennou zpětnou vazbu. "Často jde o naše absolventy, kteří se na univerzitu rádi vracejí a předávají své zážitky a zkušenosti současné generaci studentů," podotýká vedoucí Kariérního centra ČZU Přemysl Gubáni.
V řadě škol se také konají veletrhy pracovních příležitostí, které hostí vystavovatele z nejrůznějších odvětví. Pravidelně je pořádá například ČZU, Vysoká škola báňská − Technická univerzita Ostrava, Vysoká škola ekonomická v Praze nebo Univerzita Pardubice. Tři brněnské školy (Masarykova univerzita, Mendelova univerzita a Vysoké učení technické) dokonce připravují veletrh společně, a to pod názvem JobChallenge.
Portály ulehčují hledání práce
Velká část kariérních center také na svých stránkách nebo sociálních sítích zveřejňuje nabídku pracovních pozic, stáží, trainee programů či brigád. Některé školy dokonce provozují kariérní portály, jež přímo propojují studenty a čerstvé absolventy se zaměstnavateli. Příkladem je Masarykova univerzita v Brně a její portál JobCheckIN, porovnávající preference a zkušenosti uživatelů a doporučující nejvhodnější pracovní pozice a zaměstnavatele.
"Od starších kamarádů vím, jak je těžké hned po studiu najít práci bez předchozí praxe. Proto mě zaujalo, že portál JobCheckIN nabízí i brigády, stáže a práce na poloviční úvazek. Jsem studentka oboru překladatelství ruštiny a díky portálu jsem si našla placenou překladatelskou praxi," pochvaluje si Vladimíra Salášková.
Práci přes JobCheckIN našel i Peter Tirala, který studuje fakultu informatiky. "Podařilo se mi to do týdne od založení účtu na portálu. Oslovila mě sama společnost inQool. Protože jsem ze začátku neměl žádné zkušenosti a praxi, dostal jsem nejprve nabídku placené stáže a nyní pracuji na zkrácený úvazek na pozici juniorního Java vývojáře," líčí Tirala.
Služby využívají spíše aktivní studenti
Podle velikosti školy projdou programy kariérních center ročně stovky až tisíce lidí. Většinou jde ale jen o zlomek všech studentů. "Služby našeho kariérního centra využívají zejména aktivní studenti, kteří chtějí být o krok před ostatními a vědí, že navázat dobrou spolupráci se zaměstnavateli je vhodné už při studiu. Z absolventů jsou to většinou ti, kteří právě dokončili studium a hledají práci," uvádí mluvčí Vysoké školy báňské − Technické univerzity Ostrava Petra Halíková.
O tom, že samy univerzity hrají s ohledem na uplatnění svých studentů velkou roli, svědčí i čísla, která vyplývají z dotazování mezi absolventy Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE). "V roce 2016 pomohla naše škola najít práci 34 procentům čerstvých absolventů a pomocí našeho pracovního veletrhu Šance získalo zaměstnání 10 procent dotazovaných," říká Jiří Knap, ředitel Rozvojového a poradenského centra VŠE.
Většina služeb kariérních center je pro studenty a absolventy zdarma. Výjimkou je třeba dvoudenní workshop Pitch Bootcamp České zemědělské univerzity v Praze, za nějž návštěvníci platí 350 až 500 korun, nebo psychodiagnostika, kterou nabízí Masarykova univerzita a jež je zpoplatněna částkou 1000 korun.
Vysoké školy kariérní centra obvykle financují ze svého rozpočtu, vedlejší hospodářské činnosti nebo z evropských fondů. V řadě případů získávají prostředky rovněž od firem, které jsou buď partnery kariérních center či portálů, nebo platí školám za služby jako inzerce pracovních pozic.