Stavby, kterých se Praha nedočkala

David BOREK, moderátor
Nová kniha o pražské architektuře, ale nikoliv té, kterou obdivují turisté v ulicích, ale té, kterou nikdo v reálu neuvidí, neuskutečněné, často velkolepé projekty představuje publikace historičky architektury Kláry Brůhové.

Lucie KORCOVÁ, redaktorka
V 19. století se Prahou prohnalo několik ničivých povodní, a to byl taky hlavní důvod, proč se přistoupilo k regulaci Vltavy. Postavily se vysoké nábřežní zdi a koryto řeky se zúžilo o několik desítek metrů. Vznikly tak plochy pro novou výstavbu.

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury
Teď jsme na Palackého náměstí, níže se nachází Zídkovy sady. To znamená, že stojíme pod Emauzským klášterem. A dnes tady stojí tedy spolu s námi zároveň dvě ministerské budovy.

Lucie KORCOVÁ, redaktorka
Ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí navrhl architekt Bohumil Hypšman ve dvacátých letech 20. století. Projekty pro toto území ale vznikaly už od konce století devatenáctého.

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury
Tady na té, na té stránce vidíme projekt Richarda Nováka z roku 1907. On si vlastně představoval, že Palackého náměstí by zůstalo tak, jak ho známe nyní, ale v tom prostoru právě těch Zídkových sadů, že by vyrostla velká budova knihovny v takovém secesním stylu.

osoba /28. 10. 1918/
Nadšení neznalo mezí. Národní výbor vydal provolání - Lide československý, tvůj odvěký sen stal se skutkem.

Lucie KORCOVÁ, redaktorka
O dalších výrazných změnách se začalo uvažovat po vzniku Československa. Zatímco prezident si za svoje sídlo zvolil Pražský hrad, tak parlament se měl nastěhovat do nového komplexu budov sem na Letenskou pláň.

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury
Nová stavba parlamentu byla, měla být velmi jakoby reprezentativním počinem první republiky. Ten nový parlament měl tvořit jakýsi pandan k Pražskému hradu a jeho nového souseda v pražském panoramatu.

Lucie KORCOVÁ, redaktorka
Samotní politici se pak ale proti návrhu postavili. Nelíbilo se jim, že je Letná tak daleko od centra. Poslanecká sněmovna Národního shromáždění se tak po celé období První republiky scházela tady v Rudolfinu. Lucie Korcová, Česká televize.

David BOREK, moderátor
A autorka oné zmíněné knihy Klára Brůhová je teď hostem Událostí, komentářů. Hezký večer do Českých Budějovic.

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury, FA ČVUT
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor
Nejprve taková otázka, která jde trochu proti duchu toho vzpomínání na to, co by bývalo bylo, kdyby se něco krásného postavilo. Je tam nějaký projekt, u kterého jste ráda, že se to nepostavilo, že to bylo odporné nebo naprosto nepřiměřené?

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury, FA ČVUT
Tak já bych neřekla o něčem asi, že to bylo odporné. Nicméně musím konstatovat, že u většiny těch projektů, které v té knize zmiňuji, tak si myslím, že historie nakonec rozhodla veskrze dobře, že vlastně ty projekty nevznikly. Ony byly často možná až nadmíru megalomanské a vlastně si myslím, že je docela dobře, že se nám Praha zachovala v těch svých určitých místech, tak jak ji, tak jak ji známe a ty velkolepé stavby tedy nebyly realizovány. Je to například případ té Letné, která je velkou devizou v Praze, to velké zelené prostranství blízko centra. Takže si myslím, že je docela dobře, že tam vlastně nic velkého nevzniklo.

David BOREK, moderátor
Tak pojďme se podívat na Letnou. Máme tady několik ukázek z vaší knihy. Doufejme, že to i vy v Českých Budějovicích uvidíte, abyste to mohla okomentovat. Toto je Letná. Chápu to správně, že vidíme tedy v levé dolní části průkop od mostu Svatopluka Čecha.

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury, FA ČVUT
Je to přesně tak.

David BOREK, moderátor
Ten monumentální je osa a směřující až na vrchol Letenské pláně. Co to mělo být? To mělo být to vládní městečko?

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury, FA ČVUT
Tady konkrétně jde o projekt Antonína Balšánka z roku 1915. On se tedy Letnou zabýval dlouhodobě. Tak tady to je jeden z těch mnoha jeho projektů. A v tomto případě jde konkrétně o město technické nebo on tomu říkal město technické, to znamená, že v tomto konkrétním případě on na Letnou plánoval umístit technickou univerzitu a další přidružené budovy.

David BOREK, moderátor
Letná ještě jednou. Pojďme dál. Těch plánů tam bylo víc. Opět tedy vidíme, tentokrát je to opět další průkop skrz Letnou vrcholící...

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury, FA ČVUT
Je to tak.

David BOREK, moderátor
Čím?

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury, FA ČVUT
Ten průkop byl velkým tématem. Tady to je konkrétně projekt architekta Antonína Engla. On se Letnou zabýval už na svých studiích u Otto Wagnera na vídeňské akademii. A tady to je jeho návrh z roku 1909 a můžete si všimnout, že ten průkop je poměrně megalomanský, takže zase by proměnil naprosto tvář Letné, tvář Prahy. A končí takovou velmi monumentální budovou, tuším, že v tomto případě mělo jít o operu, ovšem on tam později, když se tím projektem zabýval po roce 1918, tak dokonce vsazoval právě parlament.

David BOREK, moderátor
Takže když to řeknu pro sparťanské fanoušky chmurně, místo stadionu Sparty by tam byl parlament nebo opera.

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury, FA ČVUT
Je to tak.

David BOREK, moderátor
Ještě k té Letné jako takové. Už za Karla IV., když se zvažovalo Nové Město Pražské, tak ta Letenská pláň byla jedním z možných prostorů pro umístění nové zástavby. Není to vlastně škoda, že ta Letná, byť je tam tedy hezké asi pro někoho jezdit na kolečkových bruslích, že je vlastně v tak exponovaném místě v podstatě prázdnou plochou, nedokončenou možná?

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury, FA ČVUT
Je pravda, že ta Letná velmi láká. Ale jak jsem říkala v úvodu, tak já jsem toho názoru, že mít velkou zelenou plochu poblíž centra Prahy je vlastně ohromná deviza a že to vlastně můžeme docenit dneska, a to že ty projekty tam byly, tak ono je to poměrně logické, ale opravdu si myslím, že velká parková plocha v centru Prahy je něco skvělého.

David BOREK, moderátor
Pak je tam tedy ještě ten efekt, o kterém se často v Praze mluví, že každý pražský most s malými výjimkami buďto začíná nebo končí nikde, tedy v nějaké stráni, v nějakém kopci, což myslím, že Svatopluk, most Svatopluka Čecha je klasickou ukázkou. Tam opravdu to vypadá, že od počátku i tou niveletou byl vlastně projektován tak, že má pokračovat na Letnou nějakým průkopem. Je to tak.

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury, FA ČVUT
Tak ty vize, že by měl most Svatopluka Čecha pokračovat, tak pochopitelně se objevovaly už od té pražské asanace devatenáctého století. Je pravda, že ta Pařížská dnešní třída a pak most Svatopluka Čecha tak opravdu tak nějak jako končí ve svahu. Nicméně nakonec se ukázalo, že kdyby tam vlastně byl realizován nějaký ten velký průkop nebo tunel, o kterém se také uvažovalo, tak by to znamenalo, že celá dopravní frekvence z toho severu Prahy, z Dejvic, Letné, Bubenče by se vlastně svedla do tady toho komunikačního tunelu nebo průkopu a tou Pařížskou ulicí by pak pokračovala na Staroměstské náměstí, takže už za První republiky se vlastně tady ta myšlenka opustila...

David BOREK, moderátor
Zatímco, ano.

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury, FA ČVUT
...ve prospěch nějakých spíše okružních komunikací.

David BOREK, moderátor
Když už se bavíte tedy o okružních komunikacích, častou takovou trvalkou v těch projektech byla petřínská silnice nebo komunikace, která by vlastně v trase nebo v mírně pozměněné trase dnešního Strahovského tunelu propojovala levobřežní části Prahy. Pojďme se podívat na některé projekty na Petříně. Vlastně tady vidíme, je to tak, jakousi tedy urbanizaci petřínského svahu?

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury, FA ČVUT
Je to tak. Tady je jedna z variant té petřínské komunikace. Vlastně mělo jít v tomto případě o takovou serpentinu, která jak je vidět z toho zákresu do fotografie, tak by poměrně velmi výrazně ovlivnila podobu Petřína, vlastně zasáhla do těch petřínských sadů. A jak jste říkal, tak byla to zase velmi diskutovaná komunikace, velmi diskutovaný projekt. A nakonec nebyl uskutečněn právě i z toho důvodu, že se ukázalo, že ta petřínská zeleň je zase poměrně velkou kvalitou v rámci městského prostoru a není radno ho ji ničit.

David BOREK, moderátor
Ještě možná k té celkové, k celkovému dojmu z té vaší knížky. My tady občas slyšíme, když se bavíme o urbanismu, o architektuře v českých městech, že česká města nejsou odvážná. Z hlediska toho, co se naprojektuje a co se potom realizuje. Bylo to tehdy stejné za První republiky nebo byste mohla porovnat míru odvahy městských architektů tehdy a dnes?

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury, FA ČVUT
Tak já asi nedovolím posuzovat míru odvahy architektů dnes. Ale protože neznám všechny ty projekty. Ale z toho, co sem tak nějak vyčetla a z toho, z té mé knihy, když jsem se tím tématem té První republiky a konce devatenáctého století zabývala poměrně hlouběji, tak si dovolím říct, že tehdy opravdu řada těch návrhů byla poměrně razantních a odvážných, takže si myslím, že minimálně ta První republika co do odvážnosti projektů, tak byla odvážná.

David BOREK, moderátor
Klára Brůhová, děkujeme za účast v našem pořadu. Na shledanou.

Klára BRŮHOVÁ, historička architektury, FA ČVUT
Na shledanou. Děkuju.

David BOREK, moderátor
Děkujeme za to, že jste se dívali. Události, komentáře končí. Hezký večer.