Stav mostů a lávek v Česku

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
23 mostů v Praze je ve velmi špatném stavu. Klíčový Libeňský most uzavřený. Už zítra bude o situaci mimořádně jednat výbor pro dopravu pražského zastupitelstva. A o stavu mostů nejen v Praze budeme mluvit s hlavními hosty dnešní Devadesátky Ladislavem Hrdouškem a Pavlem Ryjáčkem z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického. Pánové, přeju hezký večer. Vítejte.

Pavel RYJÁČEK, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Pěkný večer.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pád lávky v Tróji, Libeňský most v havarijním stavu, špatný stav ocelové lávky v Chebu, pouze namátkou a další excesy. Jsou to, pánové, pouze individuální případy, individuální excesy nebo to svědčí o nějaké systémové chybě, která se týká celého Česka. Pane docente?

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Systémová chyba. Stavíme hodně mostů a málo o ně pečujeme a málo je udržujeme. Čím máme na starost víc mostů, tak tím se musíme také věnovat údržbě, prohlídkám a z těch prohlídek dělat určité závěry a z těch závěrů potom zadávat práce tak, abychom ty mosty udrželi v kondici.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Mimochodem Česká asociace konzultačních inženýrů je ještě možná přísnější, ostřejší. Podle ní ta zanedbanost českých mostů sahá až do roku 1948, od té doby jsou prý české mosty systematicky zanedbávány, vidíte to podobně?

Pavel RYJÁČEK, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Myslím si, že ten stav mostů od těch let čtyřicátých osmých, řekněme, se rozhodně nezlepšuje. Dá se vypozorovat, řekněme, v posledním období nějakých deseti let určitý trend pozitivní, který se týká primárně teda mostů na prvních třídách, kde přeci jen dochází k nárůstu toho, toho počtu mostů ve velmi dobrém nebo výborném stavu. Na druhou stranu, pokud se podíváme na mosty druhých a nebo třetích třídách, to znamená ty krajské, krajské komunikace, tak tam naopak je ten stav většinou horší, méně se staví a ty mosty chátrají, rychleji, než se daří je tedy obnovovat a pečovat o ně.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Celková bilance, když to dáme dohromady, první třídy, druhé třídy, jednoduše veškeré mosty a lávky, ta je spíše zhoršující se, pokud chápu správně, ten počet mostů v kategorii 5, 6, 7, těch je čím dál víc?

Pavel RYJÁČEK, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Ano, tady například na druhých a třetích třídách v roce 2017 bylo 102 mostů ve stavu havarijní, přitom v roce 2002 jich bylo 58, takže ten nárůst je pomalý, ale je tam. A nevíme v podstatě mnoho o tom, jaký je stav u menších správců, vesnic, malých obcí, kde neexistuje žádná centrální evidence, tam to může být ještě horší.

Pavel RYJÁČEK, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Diváka Stanislava zajímá: "Jak je možné, že v Česku padají mosty bez varování, proč se dělají kontroly, až když někde most spadne? Kdo je má kontrolovat, jak často a jak se tyto kontroly ve skutečnosti provádějí? Kdo je povinen provádět jejich údržbu? Zlepší se to a nebo budou padat dál?" Já bych to s dovolením, pane docente, zestručnil, protože to je celý komplex pro dnešní pořad. Jak je možné, že v Česku padají mosty i bez varování, když to vezmeme na lávku v Troji a zlepší se to nebo budou padat dál, pojďme to takto zestručnit.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Jak je možné. Záleží na tom, co se poškodí. Pokud se poškodí rozhodující detail, tak tam může dojít ke kolapsu té konstrukce, stejně tak jako u té lávky, pokud se poškodí na jiné konstrukci některá jiná zásadní část, která přenáší určitou rozhodující sílu, má rozhodující namáhání, tak dochází ke kolapsu konstrukcí, ale to jsou spíš výjimečné záležitosti. Ta konstrukce většinou varuje dopředu a od toho jsou prohlídky mostů. A máme možnost se těm mostům věnovat a sledovat je a takovým signálem jsou trhliny a nebo průhyby.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Vy jste to vzal technicky, je to koneckonců váš obor. A ta příčina toho, že dojde ke stavu, kdy na mostu vznikne trhlina. Kdy to dojde až tak daleko? Těsně před ten kolaps? Budeme o tom mluvit velmi obšírně, jednu kdybyste měl zmínit, je to nedostatek financí na péči o mosty nebo to je jednoduše to, že mosty nejsou v centru zájmu?

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
To záleží na tom, jaká ta trhlina je. Když vezmete železobetonovou konstrukci, tak to je vlastnost železobetonové konstrukce, že je tam trhlina. Protože beton v tahu nepůsobí, máme tam betonářskou výztuž a až do roku 50 přibližně předpjatý beton u nás nebyl, takže se všechny konstrukce dělaly železobetonové, no, a tam je beton v tahu, má malou pevnost a objevují si to, objevují se trhliny, ale ty trhliny musejí mít určitá pravidla, dnes, v dnešní době říkáme 0,3 milimetru pro železobeton nejsou nebezpečné trhliny nebo to je hranice.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A potom jde o to, do jaké míry ty trhliny někdo intenzivně nebo málo intenzivně, řádně nebo ne řádně kontroluje, rozumím tomu správně.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Ano, ano.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Www.hydeparkct24.cz, internetové stránky, na kterých se můžete dotazovat našich hostů, na kterých, na které jim můžete posílat své dotazy.