Datum zveřejnění: 
22. 1. 2018

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
No a teď pojďme zpátky k našemu hlavnímu tématu. Stav mostů v Česku, stav mostů ve světě. Teď pohled na několik výjimečných a zajímavých mostů. Začněme těmi nejdelšími. Primát drží most, který spojuje čínská města Tan-jang a Kchun-šan. Měří 167 kilometrů a denně po něm projede 30 tisíc automobilů. Vede po něm taky trasa rychlovlaku, který na mostě dosahuje rychlosti až 300 kilometrů za hodinu. V Evropě patří k unikátním most přes průliv Öresund mezi dánskou Kodaní a švédským městem Malmö. Měří bezmála 8 kilometrů a je nejdelším mostem na světě, který spojuje 2 státy. V Česku se stal nejdelším Radotínský most, který byl otevřený v roce 2010. Připomínám, že se klene nad údolím Berounky a Vltavy a spojuje dálnice D1 s plzeňskou D5. Měří 2 kilometry a 300 metrů. A teď mosty považované za nejmodernější. Unikátem se stal v roce 2016 skleněný most v čínské provincii Chu-nan. Dlouhý je skoro 500 metrů a najednou unese 800 návštěvníků, kteří si musí nejdříve nazout speciální návleky. No a odměnou je pro ně pohled do 300metrové hloubky horského kaňonu. Nejvyšší zavěšený most na světě se ale nachází v Evropě. Je to dálniční viadukt Milau ve Francii. Dosahuje výšky 340 metrů. No a v Česku je nejvyšším mostem Žďákovský most nad Orlickou přehradou. Vypíná se 50 metrů nad vodní hladinu a má ještě jedno prvenství. Je největším jednoobloukovým mostem bez táhla na světě. Nakonec mosty nejstarší. Bereme v úvahu ty, které se dochovaly do současnosti. Víc než 2000 let má tento most Pons Fabricius v Římě. Vede přes řeku Tiberu. Unikátní mostní konstrukcí se chlubí taky švýcarské město Luzern. Kapličkový most pochází sice až ze 14. století, ale jako typ zastřešeného mostu je nejstarším v Evropě. V Česku je považován za nejstarší Kamenný most v Písku nad řekou Otavou. Postavený na konci 13. století. A o Kamenném mostu v Písku podrobněji. Přestál několik ničivých povodní, tu poslední v roce 2002 taky proto, že jen o několik let dříve prošel generální rekonstrukcí. Podrobnosti kolega Radim Bártů:

Radim BÁRTŮ, redaktor
Historický Kamenný most v Písku pochopitelně za těch více než 700 let své existence zažil rekonstrukcí mnoho. My si ale připomeneme ty z relativně nedávné doby, a to s konzervátorem Státní památkové péče Jiřím Hladkým. Dobrý den.

Jiří HLADKÝ, konzervátor, zastupitel Písku
Dobrý den.

Radim BÁRTŮ, redaktor
Určitě bych začal generální rekonstrukcí z druhé poloviny 90. let. Co všechno zahrnovala?

Jiří HLADKÝ, konzervátor, zastupitel Písku
No, my jsme v roce zhruba 94, 95 zjistili, že ten most není ve stavu, který teda je dobrý, tak se rozhodlo, že se udělají nejdřív průzkumný práce a že se most bude rekonstruovat, opravovat. Zjistili jsme, že ta, ty poruchy jsou větší, než jsme předpokládali, protože některými těmi pilíři už dokonce protékala voda a bylo potřeba vlastně to všechno zpevnit, dát dohromady a udělat tak, aby ten most vydržel pokud možno co možná nejvíc. No a vlastně se to dělalo všechno za pochodu. Ta firma, která to začala dělat, nikdy takovouhle opravu ... Ono mezi námi nejstarší most v Čechách asi už jinej není, takže neměli s tím zkušenosti, ale za pochodu se našly technologie, který se pak nesmírně osvědčily, a bylo to moc fajn.

Radim BÁRTŮ, redaktor
Jak jste k tomu přistupovali nebo jak se tehdy k té rekonstrukci přistupovalo z hlediska potřeb občanů města? Protože tady se nejedná jenom o architektonickou skvostnou památku, ale i o velmi důležitou komunikaci důležitou pro život ve městě.

Jiří HLADKÝ, konzervátor, zastupitel Písku
Vyloženě, vyloženě životní tepna, takže jsme si nechtěli nechat vynadat, takže jsme v podstatě neustále měli polovinu toho mostu otevřenou, protože vlastně k lávce daleko, na nový most daleko a ten střed města by byl vlastně bez komunikace. Takže vlastně za pochodu se dá říct, no.

Radim BÁRTŮ, redaktor
V roce 2002 potom přišla ničivá povodeň. Ta otázka bude spekulativní, ale lze říct, jaké by byly její následky, nebýt právě této generální rekonstrukce?

Jiří HLADKÝ, konzervátor, zastupitel Písku
No, statici nám řekli, že bychom s největší pravděpodobností přišli o jeden, možná i o dva pravobřežní oblouky mostu.

Radim BÁRTŮ, redaktor
Ta povodeň nicméně přesto škodila i tak. Co bylo třeba opravit v tom roce 2002 a v letech následujících?

Jiří HLADKÝ, konzervátor, zastupitel Písku
Takže v podstatě spadlo veškeré zábradlí, odešla veškerá dlažba, odešla veškerá izolace a zůstala vlastně holá mostovka. Naštěstí všechny, všechny sochy až na jednoho anděla vod Nepomuka, no a v podstatě se tahle ta věc začala pomalu vyndavat, kvádry z vody, který byly po proudu, čistit a vracet zpátky na místo, až jsme došli k tomu, že nám jich kus chybí, a vlastně začali jsme shánět i nový kvádry.

Radim BÁRTŮ, redaktor
Dá se říct, že dnes i po té zkušenosti z povodně je písecký Kamenný most proti živelní pohromě tohoto typu chráněn lépe? Je na ni připraven lépe než před těmi 16 roky?

Jiří HLADKÝ, konzervátor, zastupitel Písku
No vo tom vůbec ... Takhle, dneska si myslím, a já se toho nechci dožít, i když se chystám žít dlouho, protože ta hrůza ... Představte si, jak stojíme, tak jsme pod vodou. A ten most skutečně byl perfektně stavěný, ale myslím si, že ty naše zásahy do něj, hlavně to vlastně přišroubování nebo připevnění těch jednotlivých pilířů k základům skály, na který stojí, bylo velice záslužný a myslím si, že kdyby to nebylo, tak ten most dopad daleko, daleko hůř, než dopad.

Radim BÁRTŮ, redaktor
Pokud zhodnotíte dnešní stav Kamenného mostu a podíváte se trošku do budoucnosti, je tady ještě nějaká rezerva nebo je něco, co by se třeba v dohledné době tady udělat mělo?

Jiří HLADKÝ, konzervátor, zastupitel Písku
Podle mě ne. Podle mě už jenom ta údržba, která je naplánovaná, to znamená jednou za 15 let očistit most tlakovou vodou od mechu, lišejníků, napustit nátěrem, který tomu trochu zabrání, a sledovat neustále takovým tím systémem kamenický huti, že jo, tamhle třeba je kamen možná vyměnit, možná, že někde, ale to už jsou vyloženě jenom detaily. A myslím, že ten most je zabezpečenej. Proti tomu, co jsem tu zažil, tak rozhodně ano.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A připomínám, že hlavními hosty dnešní 90 jsou Vladislav Hrdoušek a Pavel Ryjáček z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Pánové, jaké jsou vlastně moderní trendy při stavění mostů? Pane docente?

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
To záleží na tom, jaké máme, jaké máme požadavky. Já bych se vrátil trochu k tomu mostu Libeňskému. Je potřeba rozhodnutí. Tam pořád jsou dohady, jestli most širší, kolik má unést. Jednou by měl někdo říct bude to takto a tak se začne dělat. Mně není jasný to, proč ten časový rozdíl mezi opravou a prodlevou, když to bude národní památka. A k té vaší otázce, jaké mosty se dneska staví. Staví se mosty zejména z předpjatého betonu, ocelové mosty a pak kombinace těchhle těch dvou materiálů. Pro lávky, protože to je taková zvláštní konstrukce a tam si mohou projektanti, statici i architekti vymýšlet, no tak jsou ty lávky atraktivní. Já jsem tady přines takový, takové dvě ukázky lávek, které se postavily u nás. Tohle to je ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ukážeme je divákům.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Přes dálnici D8. Říká se tomu kočičí voči. A pak například tahle ta druhá konstrukce, která je pod tím, a to je vlastně také pás, který, na který bylo použito ocel a je to tedy kryto dřevěnou konstrukcí. Jinak samozřejmě, protože přemosťujeme velká údolí, budeme stavět dlouhé mosty, no tak tam je otázka, co zvolit. Když to budou dlouhé mosty, no tak to budou třeba pro vysokorychlostní tratě, tak jak se mluví, že to bude třeba Berlín - Praha, tak bude většina té tratě bude v tunelech a na nových mostech. A to budou třeba prefabrikáty, že.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Rozumím. Co říkáte tomu skleněnému čínskému mostu? Je to jenom atrakce, kuriozita?

Pavel RYJÁČEK, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Já si myslím, že to je hlavně atrakce, kuriozita a samozřejmě magnet, který se snaží nalákat, nalákat lidi. Těch mostů není málo, ale jsou to, řekněme, jednotky v celém světě.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Divák Vladao se ptá, co takto projektovat, je to návrh, alespoň některé most se střechou? Počasí je ničí nejvíce. Je to cesta?

Pavel RYJÁČEK, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Já si myslím, že tohle cesta určitě není. Tak bývaly kdysi dávno stavěny mosty kryté, ale byly nějaké lávky pro pěší. Když si vezmeme silniční nebo dálniční most, šířka 25, 30 metrů, tak postavit střechu na takovéhle konstrukci, to je prostě ... Říkám ne nereálné, samozřejmě dá se to všechno udělat, ale není to ekonomické. Tam spíš jde o to udělat to kvalitně ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Jeden z těch zachovaných historických mostů, který jsme ukazovali, ten měl ty stříšky.

Pavel RYJÁČEK, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
No, no, no, tak ale spíš je otázka udělat nebo navrhnout správnou kvalitní izolaci, dobře ji provést v dobrých klimatických podmínkách. To vidím jako nejzásadnější věc. A pak ta konstrukce už vydrží dobře.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak nové trendy a zdokonalování materiálu prodlužuje životnost mostů. Jak výrazně?

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Zcela zásadně. Dříve se vycházelo spíše z toho, že se využívá materiál a podle toho se volila kvalita materiálu třeba pro spodní stavbu jiná a pro horní konstrukci taky jiná. Dnes se přihlíží zásadně na prostředí a na životnost konstrukce. Čili v evropské normě je takový parametr 50 let a pokud se mosty se navrhujou obvykle na 100 let a tam je potřeba, aby ty materiály měly příslušné parametry. A to rozhoduje.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Mimochodem Pavel tak trochu naráží na to, o čem mluvíme. Dobrý večer. Jak dalece je pravdivý názor, že postavit nový most vypadá u voličů hezky, kdežto údržba stávajících není vidět a pro politiky je to nezajímavé. Řeší se u nových mostů, a to je to, na co jsem narážel, kromě architektonických soutěží, tedy to, jak to bude vypadat, i cena a náročnost následné údržby? Hraje to roli?

Pavel RYJÁČEK, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Určitě hraje to roli. Myslím si, že každý projektant nebo každý správce má tendenci a snahu navrhnout a postavit konstrukci, která se bude dobře udržovat za minimálních nákladů. A v určitém smyslu je to i evropský nebo světový trend hodnotit konstrukce nejenom podle pořizovacích nákladů, ale i podle takzvaných LCC - Life Cycle Cost, to znamená nákladů celého životního cyklu, anebo LCA - Life Cycle Assesment. To znamená včetně hodnocení dopadů té konstrukce do životního prostředí. Demolice, roztavení oceli, uložení na skládku, vytvoření nějaké uhlíkové stopy a tak podobně. To znamená, předpokládá se nebo je snaha, aby se příště mosty navrhovaly tak, aby byly minimalizovány celkové náklady celého toho životního cyklu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Mimochodem je stavba mostů přesně nebo mosty přesně ten objekt, na kterém si architekt projektant může získat renomé? Teď narážím zas na tu vnějškovost.

Pavel RYJÁČEK, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
To rozhodně. Samozřejmě každá konstrukce mostní je zajímavá, atraktivní a pokud dojde k symbióze mezi architektem a inženýrem, tak může vzniknout zajímavé atraktivní mostní dílo. Máme jich celou řadu v Čechách a jsou samozřejmě na světě nádherné konstrukce.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A o jednom z nich teď budeme mluvit podrobněji. Mezi jednu z nejlepších ocelových konstrukcí v Česku patří Mariánský most v Ústí nad Labem. To je on. Podle historiků urbanismu je nejvýraznějším novodobým symbolem města. Jeho stavba trvala 5 let a železobetonová ocelová konstrukce odolala 3 velkým povodním. Konkrétně v letech 2002, 2006 a 2013. Každý rok stojí údržba mostu miliony korun. Ústí jej nabízelo k odprodeji státu za 90 milionů. Ministerstvo dopravy však jeho převzetí odmítlo. Rozhovor připravil Ivo Brániš:

Ivo BRÁNIŠ, redaktor
Mariánský most v Ústí nad Labem, jedna z ústeckých dominant, město vyšel na tři čtvrtě miliardy. V roce 99 byl vybrán mezi 10 nejkrásnějších ocelových staveb ve světě. U mikrofonu už mám Martina Krska, zastupitele města Ústí nad Labem a také historika. Už byl ten most, když se plánovala jeho výstavba, plánován, že bude tou dominantou?

Martin KRSEK, historik, zastupitel Ústí nad Labem
On vlastně vznikal ve společenské atmosféře toho porevolučního přerodu, toho takového nadšení, takže se to v něm odrazilo. Tudíž ta jeho vizuální podoba je vlastně výsledkem tohohle toho společenského kvasu.

Ivo BRÁNIŠ, redaktor
Most není zas až tak starý. Přesto už na něm vidíme určité opotřebení. Je stále bezpečný? Je stále funkční?

Martin KRSEK, historik, zastupitel Ústí nad Labem
Já nejsem statik, ale samozřejmě jako historik mohu říct, že to je velmi mladý most. A ty znaky, které na něm označují nějaká místa defektů, jsou vlastně součástí jakési, jakéhosi procesu reklamací.

Ivo BRÁNIŠ, redaktor
Ten most má ještě jednu potíž. Když jsou povodně, tak je zavřený jako první. Plánovalo se při té stavbě, že bude během těch povodní fungovat?

Martin KRSEK, historik, zastupitel Ústí nad Labem
Ono je velmi těžké tady v tom hustě osídleném prostoru navrhnout most, tak aby, aby teda se nezatápěl při povodni. Takže samozřejmě ty hladiny těch stoletých, pětisetletých vod byly v té době známy, tudíž tedy ten fakt, že bude zaplaven při nějaké extrémní povodni, musel jako vzít, museli vzít ti autoři v potaz.

Ivo BRÁNIŠ, redaktor
Most vlastní město. Je to pro městský rozpočet velká finanční zátěž provozovat takovouhle stavbu?

Martin KRSEK, historik, zastupitel Ústí nad Labem
Finanční zátěž to samozřejmě je. Bylo to v té době něco mimořádného, že město investovalo takhle velkou inženýrskou stavbu, ale Ústí neudělalo poprvé. Vlastně i starý most, který je z těch 30. let, byl postaven za finance města.

Ivo BRÁNIŠ, redaktor
A lanová konstrukce toho mostu je ohromná. Je i bezpečný tedy?

Martin KRSEK, historik, zastupitel Ústí nad Labem
Tady si i jako historik můžu dovolit říci ano, ten most je bezpečný na 100, na 200 %, protože kvůli efektu tady byly některé prvky konstrukční naddimenzovány. Podle statiků by ten most mohly, mohla nést jen 3 lana nebo 3 páry lan, ale tady je kvůli tomu vizuálnímu působení těch párů lan 15.

Ivo BRÁNIŠ, redaktor
Tak to vypadá, že ten most byl opravdu postavený jen pro efekt, ale on byl ve městě potřeba.

Martin KRSEK, historik, zastupitel Ústí nad Labem
Opravdu je to tady důležitá páteřní komunikace. Město se nachází na dvou stranách téhle té velké, největší české řeky, a tudíž být závislí pouze na jednom mostě je samozřejmě ze strategického hlediska velmi rizikové.

Ivo BRÁNIŠ, redaktor
Za námi je starší ze dvou silničních mostů v Ústí nad Labem. Co můžeme říct o Benešově mostě?

Martin KRSEK, historik, zastupitel Ústí nad Labem
To byla taková moderní stavba, takový symbol, řekněme, moci a bohatství tohohle města. Je to mimořádná stavba z hlediska technického i architektonického. A zároveň samozřejmě jakési páteřní spojení a předznamenání, propojení dvou částí města Ústí nad Labem a Střekova.

Ivo BRÁNIŠ, redaktor
Dá se říct, že na tom mostě se psaly dějiny?

Martin KRSEK, historik, zastupitel Ústí nad Labem
Tenhle most je těmi dějinami skutečně popsán do posledního místa. Byl vystaven ve 30. letech, řekněme ještě v době dopadu hospodářské krize. Takže byl jakýmsi, jakousi hladovou stěnou ústeckou. Za války vlastně byl přejmenován, původně se jmenoval most Edvarda Beneše, byl přejmenován na most Hermanna Göringa, tedy podle nacisty. Po válce zase dostal jméno jistého bulharského komunisty, jehož jméno vyslovit je jakýsi oříšek jazykový. A v červenci 1945 se tady odehrál jeden z nejznámějších masakrů na české Němce.

Ivo BRÁNIŠ, redaktor
Když se na ten most teď podíváme, on sice není města, spravuje ho kraj, tak je takový omšelý, zrezavělý, čeká ho za 2 roky velká rekonstrukce. Zvládlo by město starat se o oba dva ty mosty?

Martin KRSEK, historik, zastupitel Ústí nad Labem
Byl by to samozřejmě velký záběr, ale ten most byl původně městský, byl postaven za městské peníze. Paradoxem dějin tedy město nikde ten, tu půjčku, kterou si na to vzalo, nesplatilo, protože přišla válka. Ale byl to, byla to původně městská investice. Tudíž to, že je dneska v majetku státu, vlastně není přirozené.

Ivo BRÁNIŠ, redaktor
Na tom mostě už je vidět zub času. Krajský úřad jako vlastník přislíbil, že do dvou let provede generální opravu. Je podle vás ta oprava potřeba? Je ten most bezpečný?

Martin KRSEK, historik, zastupitel Ústí nad Labem
Ten most samozřejmě má svoje léta, bezpečný věřím tomu, že je, ale byl dimenzován naprosto pro jistou zátěž, než je dneska. Dokonce měl původně dřevěnou mostovku, aby nebyl tak přetěžován, která ovšem působila velká problémy, způsobovala spoustu nehod, protože velmi klouzala. Takže dneska je tam železobetonová mostovka, která sama o sobě ten most velmi zatížila.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pánové, jsme zpátky u stavu tuzemských mostů. Mimochodem ten pád Trojské lávky v prosinci, problémy pražských mostů, může to být dostatečný impuls k tomu, aby se v Česku problematika stavu mostů začala řešit koncepčně, aby to nebylo téma, které je zanedbáváno?

Pavel RYJÁČEK, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Pokud by tyto nešťastné události vedly k tomu, že se stav českých mostů stane lepším tématem nebo aktuálnějším tématem a řekněme ten proud těch finančních prostředků na rekonstrukce by se zvýšil, tak alespoň něco, něco pozitivního by se v tom dalo takto nalézt. I když to zní trošku cynicky.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Říkáte pokud. Cítím v tom notnou dávku skepse.

Pavel RYJÁČEK, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Tak ono myslím si, že takováhle témata proudí nějakou dobu, ale často se stává, že po nějaké době odezní, jako odezněl Vilémov, jako odezněla Studénka.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Na druhou stranu, pane docente, nepamatuju si, že by se o stavu mostů mluvilo ve veřejném prostoru tak intenzivně jako teď od prosince. Nebo se pletu?

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
No, je to dáno tím, že lávka spadla. A to vyvolává všeobecný zájem jak veřejnosti laické, můžeme říct, tak i techniků, proč se to stalo. A to vždycky budí určitou pozornost. A mělo by to vést k tomu, že se probudí jednotlivé instituce, jednotlivci a začnou rozhodovat a konat bez ohledu na to, co jako, jak jsou regulováni jinými činiteli a začnou se o ty mosty starat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Mimochodem jak tu situaci začít rozplétat? Jak začít systematicky řešit stav tuzemských mostů? Ta čísla jsme viděli, ten počet mostů ve velmi špatném stavu je obrovský, jo. Předpokládám, že najednou uzavřít všechny mosty není možné, začít opravovat naráz, to je naprosto nereálné. Kde začít a jak?

Pavel RYJÁČEK, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Myslím si, že jeden z kroků, který je potřeba jakoby dobře, dobře provádět, je celkově projektová příprava těch rekonstrukcí a těch oprav. Bylo období za pana ministra Bárty, kdy došlo k zastavení veškerých projektových prací po zlepšení té ekonomické situace. Začaly být finanční prostředky, ale zjistilo se, že najednou nejsou projekty, nejsou stavební povolení a není co stavět. To znamená, ta platí prostě ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ano, příprava další stavby dopravní.

Pavel RYJÁČEK, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Ano a je potřeba prostě připravovat ty mostní konstrukce a mít připraveno víc mostů, než je finančních prostředků, tak aby ten proces oprav a rekonstrukcí byl v podstatě nepřerušený.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Kontrola a posléze příprava nových projektů, to je cesta?

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
To je potřeba, protože připravovat projekty do šuplíku, aby když jsou peníze, aby to bylo po ruce. A současně s tím ovšem, tak jak jsme toho svědky, je nesmírně obtížné stavět nové konstrukce na nových trasách, kde ta příprava 10 let je málo.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Jak řešit tu pražskou situaci? Je to přeci jenom, je specifický problém. Vidíme to u Libeňského mostu. Uzavřený, komplikace s dopravou, s veřejnou dopravou. Jak řešit ten stav 23 mostů, které jsou na tom velmi špatně?

Pavel RYJÁČEK, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Tak to je velmi těžká otázka, na kterou by se dalo odpovědět. Každopádně prvním krokem musí být pořádná a důkladná diagnostika každé mostní konstrukce. To znamená zhodnocení stavu, zjištění materiálových charakteristik, koroze, degradace, přepínací výztuže nebo degradace betonu. Na základě té diagnostiky je možné připravit určitou studii, anebo projektovou dokumentaci následné opravy a současně s tím i třeba stanovit zatížitelnost a únosnost takové mostní konstrukce. Protože pokud vycházíme z nějakých normativních předpokladů, tak nám může ta zatížitelnost nebo únosnost toho mostu vycházet ne příliš dobře. Pokud vycházíme z reálných dat, dostaneme se třeba na daleko příznivější hodnoty a tu konstrukci jsme schopni třeba zachránit nebo dále a déle provozovat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Mimochodem ten Libeňský most, ten problém byste řešili jak? Zachováním toho mostu? Opravou? Zařazením mezi památky a opravou? Anebo stržením?

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Já bych ho zařadil mezi památky. Rozdělil bych celou akci na, protože je tam několik objektů, tak je to potřeba k těm objektům mostním přistupovat, nebo několik mostů v tom komplexu toho objektu, k jednotlivým mostům, tam zhodnotit, v jakém stavu jsou a přistoupit k rekonstrukci.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
To, co říká pan starosta Prahy 7 Čižinský, tedy že Praha 7 bude prosazovat, aby ten most byl v provozu alespoň částečně. Je to uskutečnitelné, je to možné?

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Já si myslím, že to uskutečnitelné je. Já nemám informace o tom, proč takhle najednou byl Libeňský most zavřen, protože se tam dělala zatěžovací zkouška. Ta zatěžovací zkouška neukázala žádné abnormality, nevykázala takové skutečnosti, že by bylo potřeba most zavřít. Samozřejmě jsou tam části konstrukce, které jsou hodně napadeny. Na tom obrázku, na který se díváme, tak jsou tam vidět výkvěty. Ale to je podružná část té konstrukce, to jsou schodiště, které jsou, které se rozpadají, která se rozpadají, ale jinak je potřeba samozřejmě v prvé řadě řešit odvodnění. Já jsem tam byl po dešti a tam jsou místa, kde jsou obrovské louže a konstrukce je neodvodněná. To všechno má za následek to, že se, že konstrukce degraduje.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ano, mimochodem jenom v rychlosti, diváka Ladislava úplně neuspokojila zřejmě vaše odpověď na ten povrch, jak se ptal. "Reaguji na vaši odpověď, že vás zajímá, jaký je povrch mostů. Zajímavé je, že když v roce 2016 docházelo k měření na Libeňském mostě, tak potom tam došlo k záplatám, na kterých si při přejetí autem pěkně poskočíte. Tak to potom asi nikdo neví, hlavně údržba," píše Ladislav.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Tak samozřejmě takovéto, dejme tomu, jak flekování, tak částečné opravy to nevede k žádoucímu výsledku. Je potřeba k tomu přikročit zásadně. Takový objekt, který máme tady před sebou, je, si zaslouží to, aby se mu věnovala patřičná pozornost a kvalitně se všechno udělalo.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak, pánové, já vám moc děkuju oběma za to, že jste byli hlavními hosty 90. Za to, že jste odpovídali i našim divákům. Přeju hezký večer.

Pavel RYJÁČEK, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Hezký večer.

Vladislav HRDOUŠEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební, ČVUT
Děkujeme.      

Zdroj: 
ČT 24