Kolonáda na odstřel

Strach z paskvilu

Před zbrklým rozhodnutím varuje historik architektury Petr Vorlík z Českého vysokého učení technického v Praze, který Karlovy Vary velmi dobře zná. "Současná Vřídelní kolonáda od architekta Jaroslava Otruby byla bezesporu navržena ,na míru‘ pro toto místo. Svým převýšeným skleněným světlíkem komunikuje se sousedním Dientzenhoferovým barokním kostelem, ohleduplně překlenuje říčku Teplou, nabízí výhledy na její zamlžený tok, propojuje oba břehy a tvoří tak ohnisko pro pohyb lázeňských hostů v této části města," tvrdí Vorlík, podle něhož je vhodně vyřešen rovněž interiér. "Zkrátka samotná nová kolonáda je dobrou architekturou," dodává. Vorlík uznává, že stavba odráží dobu, v níž vznikala, a v prostředí "šlehačkových" Karlových Varů může někoho provokovat. "Nejvíce jí škodí neuspořádaný okolní prostor včetně provizorních stánků," je přesvědčen Vorlík. Také si myslí, že současnému řešení nepomáhají ani "sentimentální a možná i trochu zkreslené vzpomínky" na původní litinovou kolonádu. Podle historika architektury je otázka, zda bychom za dnešních podmínek vůbec dokázali postavit kvalitní kopii. "Máme dostatečnou dokumentaci, čímž myslím nejenom fotografie, ale i podrobné plány a uchované detaily všech prvků? Máme kvalitní řemeslníky, kteří by dovedli zhotovit tyto detaily ve stejné kvalitě jako před více než sto lety? Máme na podobnou mimořádně nákladnou akci dostatek prostředků a vůli ji dotáhnout do zdárného konce? Nebo by vznikl jen paskvil, nepříliš přesná, laciná (rádoby) kopie, která by se jen zdálky podobala původní kolonádě od Fellnera a Helmera?" ptá se Vorlík. Dodává, že účelnější by možná bylo, kdyby se vypsala architektonická soutěž na zušlechtění veřejného prostoru okolo současné kolonády a poskytovaných služeb uvnitř budovy.