"Testbed" v ČVUT pracuje od září

V nové budově Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky v pražských Dejvicích vznikl v září takzvaný testbed. Tedy místo, kde se potkávají firmy a akademický svět. "Musíme vědět, co průmysl potřebuje," říká šéf institutu prof. Vladimír Mařík. Budova je dokončena, vybavena a připravena pomoci firmám při řešení robotizace jejich výroby.

Pracující roboti mají platit sociální pojištění?

Do nového testbedu mohou firmy přijít a s pomocí jeho zařízení si vyzkoušet, jestli by plánované změny mohly fungovat ve výrobě. Pomáhat jim při tom budou odborníci a studenti z institutu, který je součástí pražského ČVUT. Připojit se má i brněnské VUT a ostravská VŠB, jádro bude ale v Praze. Spolupráce je podle akademiků naprosto nezbytná. Na vše budou dohlížet z pozice partnerů projektu zástupci Škody Auto a české pobočky koncernu Siemens i Svaz průmyslu a dopravy.

Pracující roboti by měli dostat status "elektronického člověka" se zvláštními právy a povinnostmi. Jejich vlastníci by mimo jiné měli platit sociální pojištění. Navrhuje to lucemburská poslankyně Evropského parlamentu Mady Delvauxová, která je členkou skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů. Návrh reaguje na rozšiřující se automatizaci, s níž přicházejí obavy z nežádoucích ekonomických dopadů v podobě nezaměstnanosti či nerovnosti. Firmy, které nahradí zaměstnance roboty, by podle návrhu měly uvést, kolik peněz díky tomu ušetří na sociálním pojištění. Kritici návrhu poukazují na jeho předčasnost a administrativní náročnost, uvádí agentura Reuters. Patří mezi ně například sdružení VDMA, sdružující firmy specializující se právě na automatizaci výroby jako Siemens nebo výrobce robotů Kuka. Návrh je reálný v rozmezí padesáti, nikoli deseti let, říká šéf sdružení Patrick Schwarzkopf.

4.0: Kdo ztratí práci?

Nástup čtvrté průmyslové revoluce postihne vedle dělníků u pásové výroby třeba i pojišťovací agenty nebo úředníky v bankách. Varuje před tím Annemarie Muntzová, prezidentka Mezinárodní asociace agentur práce Ciett, která zastupuje pracovní agentury z více než čtyřiceti zemí světa. Počítače nebo roboti podle ní v celé Evropě včetně Česka nahradí většinu zaměstnanců, kteří dělají rutinní práci.
Vedle práce v továrnách zvládnou stroje i řadu administrativních činností, takže by mohly nahradit třeba zaměstnance v cestovních kancelářích, dispečery, pojišťovací agendy nebo bankéře. "Když si kupujete dům a chcete hypotéku, tak musíte splnit několik kritérií, například mít určitou úroveň příjmů. Toto vše může schvalovat stroj," tvrdí Muntzová.
"Zaměstnanci pošty, řidiči metra, prodavači, knihovníci," přidává další rutinní pozice, které jsou ohrožené, vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Zikeš. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče mohou stroje nahradit i mzdové účetní či referenty.

Škody za robota (ne) platí "zaměstnavatel"

S rozšiřováním umělé inteligence se budou muset lidé připravit na nárůst zodpovědnost za škody způsobené těmito technologiemi. Na dnešním setkání s novináři to uvedla Karin Pomaizlová z advokátní kanceláře Taylor Wessing.
Lidé si budou muset rovněž zvyknout na nutnost lépe si chránit osobní údaje a na rizika spojená s narůstajícím množstvím dat, která o nich budou shromaž ďovat různá chytrá zařízení. Samodoručovací roboty, kteří – zjednodušeně řečeno – jen díky svým senzorům, kamerám a integrované mapě zvládnou doručovat zboží do vzdálenosti přibližně 6 kilometrů, plánuje nasadit už příští rok do provozu firma Rohlík.cz. Vyrobení jsou převážně z plastu, váží tak pouze několik desítek kilogramů a přitom uvezou zboží o váze deseti kil do vzdálenosti přibližně 6 kilometrů na jedno nabití.
U takzvaných samoučících strojů, které jsou schopné změnit svoje základní nastavení prostřednictvím předchozích zkušeností, bude muset kupující souhlasit s řadou omezení, jejichž prostřednictvím se bude výrobce snažit zbavit odpovědnosti za případné škody.
Kromě továrního naprogramování bude totiž chování těchto strojů ovlivňovat i předchozí situace, ze kterých se mohly učit. I takový autonomní robot na úklid a běžné opravy v domácnosti tak bude muset podle obchodních podmínek pracovat pod lidským dohledem, uvedla Pomaizlová.

Roboty bychom měli zdanit?

Pro hodně lidí již započatá čtvrtá průmyslová revoluce znamená ohrožení jejich pracovního místa. Zejména u profesí, které spočívají v opakování nepříliš složitých úkonů, je stále častěji nahrazují roboti. Do budoucna by to ale mohlo znamenat i výpadek příjmů pro státní rozpočty, do kterých bude proudit stále menší množství daní z příjmů. Na rozdíl od lidské práce totiž ta robotická zatím zdaněná není. To se nelíbí Billu Gatesovi. "Lidský pracovník si za práci v továrně ročně vydělá, řekněme, 50 tisíc dolarů. Tento příjem je zdaněný - dostanete daň z příjmů, odvody pro sociální zabezpečení a tak dále. Pokud robot vykonává stejnou práci, měli byste přemýšlet o jeho stejném zdanění," řekl Gates v rozhovoru pro digitální byznysový magazín Quartz. Zakladatel Microsoftu, jedné z klíčových firem v oblasti umělé inteligence, a nejbohatší člověk na světě má pověst vizionáře. Navrhuje, aby daň z příjmů za práci robotů vlády vymáhaly na společnostech, které robotického pracovníka provozují. "Nemyslím si, že budou výběrem daní pobouřeny," uvedl.