Jaké nové možnosti nabízí parametrická architektura? Budou nám stavět i přestavovat domy autonomní roboti? Hostem Magazínu Leonardo byl architekt Miloš Florián z Fakulty architektury Českého vysoké učení technického.
„Parametrická architektura je ta, která není dána formou, ale algoritmy,“ uvedl expert, který vede experimentální ateliér Flow. „Algoritmem v tomto případě může být hodnota, několik bodů nebo čar, za které je možné si dosadit různé parametry. Ty se mohou týkat jak klimatu architektury, tak obsahu, tedy provozně-dispozičního řešení.“
Výhodou tohoto přístupu je možnost měnit parametry od stádia studie až po realizaci. „Můžu pracovat s detaily konstrukce nebo pláštěm budovy jako celku, a změnami hodnot v algoritmickém modelu můžu zkoušet různé varianty uspořádání, tvarování, designu celé stavby.“
„Díky vysokému výkonu dnešního hardwaru i softwaru dokážu velice komplexně posoudit různé varianty zadaného úkolu a vybrat si ten nejoptimálnější pro danou lokalitu a pro daný účel.“
Parametrická architektura využívá na rozdíl od té „klasické“ i jiné než základní konstrukce jako jsou sloupy a desky. Těm také odpovídají materiálové možnosti jako jsou beton, cihla, dřevo, ocel nebo sklo.
„Když ale rozšíříme naše představy a opustíme představu kostky nebo kvádru a přejdeme do přírodních forem, tak nemusíme stavět pomocí sloupů, ale pomocí systému styčníků a tyčových prvků nebo pomocí přímo na míru tvarovaných komponentů, které po spojení tvoří samonosnou konstrukci.“
Je zde také tendence stavby tohoto typu realizovat takzvaně suchou cestou. „Současné stavby používají mokré systémy, většinou monolitický beton, a pak se na tuto konstrukci dávají další vrstvy.“
„Pomocí digitálně řízené architektury je možné architekturu realizovat jednoduše, suše. Takové stavby mají obvykle jednovrstvý plášť, který je samonosný a má v sobě integrovány všechny potřebné komponenty.“
Výhody využití robotiky v parametrické architektuře vyplývají hlavně z potřeby individualizace staveb. „V současnosti máme roboty průmyslového typu, které známe z továren, takže se využívají k jednodušší pracím, kdy vyzdívají zdi nebo lepí desky pláště na nosnou konstrukci.“
V další fázi by ale stavební roboti měli být autonomnější, věří odborník. „Trendem je robotům dát větší svobodu, aby byli schopni reagovat na situaci, ve které se nachází a kterou mají řešit.“
„Sami roboti budou tvořit struktury domu, zůstanou součástí jeho konstrukce. Když vám budova nebude vyhovovat, tak tito roboti stavbu demontují a přestaví ji na jiný typ. To souvisí nejen s materiály, ale i výrobními postupy jako je 3D tisk. Tito roboti by měli mít v sobě integrovány všechny potřebné nástroje, aby obsluhovali dům,“ shrnul Miloš Florián.