Za deset let si budou lidé objednávat nábytek s pomocí speciálních brýlí. Ty jim umožní vměstnat virtuální sedačky či skříně do reálných místností. Tak nějak vidí blízkou budoucnost česká společnost Pocket Virtuality. Ta nedávno získala investory a rozjíždí svůj nový projekt - propojuje virtuální svět s takzvanou rozšířenou realitu.
Přestože od slavnostního otevření nové budovy Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT uběhlo už přes půl roku, jsou jeho chodby stále spíše prázdné. První technologické vlaštovky se ale za jejími zdmi již najdou.
Například projekt společnosti Pocket Virtuality, kterou založil Jan Hovora, bývalý spolumajitel Bohemia Interactive. Firma se zaměřuje na práci s takzvanou rozšířenou realitou.
„Jedná se o metodu, která umí do reálných vjemů vložit počítačovou grafiku,“ vysvětluje Hovora. K tomu slouží speciální brýle HoloLens od společnosti Microsoft (psali jsme zde). Ty umožňují virtuální objekty integrovat do reálného světa.
Pokud si člověk brýle nasadí, může například na skutečný prázdný stůl virtuálně promítnout motor vozidla. S tím je možné pomocí pohybů ruky před brýlemi otáčet, hýbat a obcházet jej ze všech stran.
Na druhém konci světa
Pocket Virtuality vidí ve virtuálních brýlích budoucnost a není v tom zjevně sama. Nedávno se dohodla s dvojicí investorů na stamilionové injekci, která má podpořit další rozvoj firmy.
Čtvrtinový podíl ve firmě získá skupina Touzimsky kapital, která figuruje i v letenkovém vyhledávači Kiwi.cz. Na budoucí vizi společnosti se má podílet i Aleš Zázvorka z firmy IBG, který se zaměřuje na záložní zdroje a působí ve střední Evropě.
Pocket Virtuality tak ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým startuje nový projekt. „Dále se zabýváme vývojem rozšířené a virtuální reality, ke kterým vyvíjíme i dvě platformy. Jedné říkáme Fata Morgana, druhá má název HoloObserver.V budoucnosti je chceme propojit,“ vysvětluje Hovora.
Fata Morgana je založena na vzdálené přítomnosti. Ta v sobě propojuje funkci virtuální a rozšířené reality. „Jeden účastník kolem sebe vytváří pomocí brýlí Hololens trojrozměrný model místnosti. V reálném čase pak mohou ostatní účastníci komunikace třeba na druhém konci světa vnímat tu samou místnost prostřednictvím brýlí pro virtuální realitu,“ říká Hovora. Využití má platforma získat například v průmyslu. Přestože je společnost Pocket Virtuality zatím v relativních začátcích, začala již svou technologii testovat například ve spolupráci se Škodou JS, která se zabývá jadernou energetikou.
Díky vzdálené přítomnosti může do industriálních budov skrze virtuální brýle například nahlédnout expert, který který bude 3D prostředí sledovat i z tisíce kilometrů vzdáleného místa. Stačí, aby byl připojen k internetu. Případný problém tak může řešit na dálku.
Možnost digitalizovat reálné prostředí a promítnout do něj skrze brýle virtuální prvky (HoloObserver) zase testuje další zavedená česká firma - výrobce letadel Aero Vodochody.
„Demonstrovali jsme, že je možné chodit kolem letadla a vidět přitom jeho motorizaci uvnitř,“ říká Hovora. Do budoucna by společnost Pocket Virtuality chtěla svým projektem ovlivnit i zdravotnictví a umožnit studentům medicíny názornější výuku.
„Figuríny pacientů jsou hrozně drahé a nedovedou vše. Neumějí například měnit barvu kůže. Bylo by pěkné, kdybychom uměli přichytit virtuálního pacienta na figurínu a lépe tak simulovali stavy, s nimiž se může medik setkat při reálném výkonu práce,“ vysvětluje Hovora, jak by mohlo vypadat využití projektu, který se právě rodí.
Polovirtuální domácnost
Pocket Virtuality vidí potenciál využití brýlí i v chytrých domácnostech. Ten se však projeví až v momentě, kdy budou více rozšířeny. „Jedna věc je, že by se cena celé technologie musela výrazně zlevnit. Druhá, že by se brýle musely zlehčit a zmenšit, aby byly příjemné pro běžné užívání v domácnosti. Teprve pak to bude mít smysl,“ vysvětluje zakladatel společnosti. V současnosti se cena brýlí společně se softwarem pohybuje v řádech milionů korun.
Pokud se podaří srazit cenu a zpříjemnit uživatelské vlastnosti brýlí, mohli by si pak lidé pomocí technologie například vybírat nábytek z katalogu, který by byl v softwaru nahraný. Jednotlivé kusy by virtuálně rozmísťovali po bytě. Kdyby vygenerovaný obraz odpovídal jejich představě, mohli by si skutečná křesla, skříně či pohovky u obchodníka objednat. „Radil by jim v tom uměle vytvořený inteligentní architekt. Řekl bych, že to do deseti let bude možné,“ uzavírá výčet uplatnění novinek od Pocket Virtuality zakladatel firmy Jan Hovora.