AdvaMat vyvíjí a vyrábí unikátní povrchové materiály, které zvýší rychlost i životnost strojů. Povlaky tenčí než lidský vlas naprašuje například na obráběcí nástroje atom po atomu v plazmě. Mimo to se start-up věnuje vývoji nové slitiny, jež by mohla zlevnit vesmírné rakety.
Ve vědeckotechnickém parku v Jihlavě začal v červnu roku 2014 fungovat start-up AdvaMat, který vyrábí unikátní povlakové materiály pro průmyslové využití. Jeho zakladatelé neměli ani tušení, že za pár dní park zavře a zkrachuje. Přestěhovali tak své technologie do Brna, ale i tam firma letos v létě dostala bez svého zavinění výpověď a její budoucnost byla nejistá.
Nový majitel jihlavského parku ale nadějný start-up přilákal letos v září zpátky. AdvaMat má tak zřejmě smůlu za sebou − nyní dokončuje jednání s českým investorem, který by mu mohl přinést až 50 milionů korun na další rozšíření výroby.
Povlak tenčí než lidský vlas
Start-up se zabývá vývojem a výrobou velmi tenkých vrstev povrchových materiálů, které se nanáší například na obráběcí nástroje nebo formy. "Povlaky jsou tenké tři mikrometry, to je méně než desetina tloušťky lidského vlasu," popisuje Martin Daněk, který AdvaMatu šéfuje a založil ho spolu s Tomášem Polcarem, profesorem, který se na ČVUT věnuje povlakování.
Tenké vrstvy materiálů zvyšují životnost nástrojů až desetinásobně a zvyšují i jejich efektivitu, takže třeba obráběcí nástroje mohou být až čtyřnásobně rychlejší. Povlakování se také dá několikrát opakovat.
V průmyslu se takové materiály využívají běžně. Jedinečnost povlaků, které dělá AdvaMat, spočívá v jejich vývoji pro konkrétní využití. Nejčastěji za firmou přicházejí společnosti, které mají se svými nástroji nějaké problémy. Vědci ze start-upu pro řešení problému vymyslí nový povlak, takže vždy jde o unikátní materiál. "Víme, že když do zdrojového materiálu přidáme určitý prvek nebo při výrobě využijeme jiný plyn, tak povrchová vrstva bude fungovat takto a takto. Zasáhneme tím menší část trhu, ale nám to stačí," říká Daněk.
Start-up vytvořil povlaky například pro Škodu Transportation, Hilti či Meoptu, která dělá optomechanické systémy. Konkurence v této oblasti je přitom velká, jen v Česku se výrobě povlaků věnuje šest společností a velké firmy mají smlouvy s nadnárodními společnostmi. Podle Daňka se ale v oboru příliš nezohledňuje současný vývoj, většina společností jen vylepšuje tyto materiály, vyvinuté před několika desítkami let.
Naprašování atomů
Povlaky ve start-upu vyvíjí a vyrábí čtyři lidé, kteří jsou zároveň jeho jediní zaměstnanci. Nejdříve musí nástroje, které mají být povlakovány, očistit od vody, oleje a oxidů, protože jinak by na nich materiál nedržel. Následně do stroje, který vypadá jako velká krabice, dají zdroje materiálů, ze kterých se pak stane povlak, a očištěné nástroje.
"Zdrojový materiál, například titan, naprašujeme atom po atomu na nástroje, například vrtáky, ozubená kola nebo převodovky," popisuje Daněk. To vše se odehrává ve vakuu, kde vědci vytvoří pomocí plynů plazmu. Samotné povlakování trvá asi tři hodiny, celkově procedura zabere až osm hodin.
Za posledního půl roku AdvaMat pracoval na padesáti zakázkách, loni měla firma obrat čtyři miliony korun. Od příštího roku by se ale díky vstupu nového investora měla výroba značně rozšířit. Do start-upu vstoupí velká česká skupina. O tom, kdo to je, ale nechtěl Daněk mluvit, protože zatím nemá dojednané detaily smlouvy. AdvaMatu nicméně investor přislíbil až 50 milionů korun, díky čemuž bude firma moci koupit další techniku. Za to dostane investor ve start-upu podíl.
AdvaMat je díky Polcarovi a Daňkovi, který na ČVUT dodělává doktorandské studium, částečně propojen s touto univerzitou. "Profesoru Polcarovi se podařilo založit povlakování na Fakultě elektrotechnické, která dala několik milionů korun do nákupu výzkumného zařízení na přípravu a testování tenkých vrstev," vypráví Daněk. Původně chtěli založit spin-off, tedy typ podniku, který propojuje byznys a vědecký výzkum. Jenže to nešlo, podle Daňka také kvůli tomu, že v akademickém prostředí by to byl dlouhý proces, který by mohl trvat roky.
"Akademické instituce, které to schvalují, se setkávají jednou ročně," připomíná. Nakonec se s univerzitou vědci dohodli na licenční smlouvě, kdy ČVUT start-upu poskytuje know-how a AdvaMat za to škole platí určitý podíl ze zisku. Podíl ve firmě ale univerzita nemá.
Materiál pro vesmírné rakety
AdvaMat je zajímavý i tím, že jako jediná česká firma loni získal grant Evropské komise FET Open. Jedná se o jeden z nejobtížněji získatelných grantů vůbec, dosáhne na něj jen procento všech žadatelů. Díky evropským penězům start-up může pracovat na nové slitině, ze které se budou vyrábět konstrukce vesmírných raket. Na projektu pracuje společně s evropskými univerzitami a firmami. Na vývoj a výzkum skupina dostala tři miliony eur (více než 76 milionů korun).
"Vyvíjíme slitinu, která bude extrémně pevná a odolná vůči vysokým teplotám. Když vezmete tu nejtvrdší ocel a zdvojnásobíte ji, tak tam naše materiály začínají. Ocel ovšem při zahřátí měkne, naše slitiny by měly vydržet," uvádí Daněk. Start-up tedy musí vyvinout materiál tak, aby odolal vysokým rozdílům teplot a záření ve vesmíru.
Navíc by měl být tenčí a lehčí, takže by se ho mohlo použít na raketě méně, čímž se výrazně ušetří. AdvaMat zatím vyvinul pět vzorků, které v příštím roce bude testovat, jestli fungují a dají se vyrobit ve velkém.