CAMP představí stavební záměry

CAMP je nové Centrum architektury a městského plánování,.
jehož hlavním posláním je zlepšit veřejnou diskuzi o rozvoji Prahy..

Za realizaci projektu CAMP zodpovídá Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, hlavní koncepční pracoviště zřízené pražským magistrátem pro oblasti architektury, urbanismu, rozvoje a veřejného prostoru. Jeho ředitele Mgr. Ondřeje Boháče jsme požádali o rozhovor.

- Jak dlouho se připravovalo otevření centra CAMP a co mu předcházelo?

Projekt "městského informačního centra" se začal připravovat současně se vznikem IPR Praha. Zřizovací listina totiž institutu ukládá povinnost prezentovat a propagovat činnosti a témata související se strategickým a územním plánováním, infrastrukturou, veřejným prostorem a rozvojem města. Myšlenka však není nijak nová. Už architekt Karel Prager chtěl na konci 60. let postavit tzv. Dům techniky zaměřený na architekturu a stavitelství, a to na místě obchodního domu Máj. Když mu tento projekt nevyšel, pokusil se vybudovat výstavní sál v areálu Emauz, kde dnes stojí CAMP. Ani tento záměr se mu však realizovat nepodařilo. Až do roku 2013, kdy se rozhodlo, že se do prostoru vrátí jeho původně zamýšlená výstavní funkce, tu byly kanceláře.

- Naplňuje reálná podoba koncepce vaše představy a cíle?

Představa, jak bude CAMP vypadat, se postupně vyvíjela. Když jsme ve spolupráci s architektem Adamem Gebrianem diskutovali nad koncepcí prostoru, chtěli jsme původně do výstavního sálu umístit obří model Prahy, na němž bychom mohli budoucí výstavbu ukazovat. Vždy, když by se postavila nová budova, přidali bychom ji do modelu, uspořádali diskusi, komentovanou prohlídku. Postupně jsme ale od tohoto nápadu upustili – jednak nám bylo líto zbavit se tak velkorysého výstavního sálu, jednak jsme dospěli k názoru, že se architektura a městské plánování dá ukazovat i jinak než pouze pomocí fyzických modelů. Oslovili jsme proto Institut intermédií na ČVUT a začali řešit jiné formáty, jak lidem rozvoj Prahy přiblížit. Výsledkem je pětadvacetimetrová stěna, na níž můžeme ukazovat pomocí širokoformátové projekce ve vysokém rozlišení nejen virtuální 3D modely, ale také vysoce kvalitní záběry z dronů, videa či animace. A co víc, tento "architektonický IMAX" nám umožňuje komunikovat různým jazykem pro různé cílové skupiny. Jinak je třeba hovořit k žákům základních škol či laické veřejnosti, jinak k architektům a urbanistům. Právě na vzdělávání bychom se chtěli v příštím roce zaměřit.

- Jaké jsou ohlasy laické a odborné veřejnosti?

Zatím máme za sebou tři výstavy. První se jmenovala Praha zítra? a představovala šest desítek developerských záměrů v Praze, které, pokud budou realizovány, do velké míry změní tvář naší metropole. Druhá prezentovala výsledky mezinárodní designérské soutěže na nový pražský mobiliář. Aktuálně prezentujeme novou čtvrť Smíchov City, která vznikne na místě bývalého nákladového nádraží Smíchov. Současně vytváříme bohatý doprovodný program, od přednášek zahraničních architektů a urbanistů po projekce dokumentárních filmů. Jen za první měsíc navštívilo prostory CAMP přes 5 000 návštěvníků a mnoho z nich se netají tím, že jim podobné místo v Praze chybělo.

- Náplň a příprava programu fungování centra má určitá pravidla. Můžete nám je přiblížit?

Snažíme se CAMP dát jasnou dramaturgickou linku: Aby se akce zaměřovaly na architekturu, urbanismus a život ve městě. Stejně tak je pro nás důležité, aby drtivá většina událostí byla otevřená pro širokou veřejnost a zdarma. Co se týká výstav, je pro nás klíčové představovat nové stavební záměry, což nyní je právě představení projektu Smíchov City. Neméně důležitá jsou pro nás i témata, jimiž se zabývá IPR Praha. Zde bude naší hlavní prioritou příští rok představit Pražanům nový Metropolitní plán. Jsme však otevřeni i netradičním či uměleckým pohledům na problematiku města: Hned zkraje příštího roku proběhne výstava fotografií Davida Gaberleho, který pro CAMP svým jedinečným stylem zachytil podobu pražských veřejných prostranství.

- Veřejná prezentace představ a záměrů developerů je důležitá pro zpětnou vazbu. Nebude mít zároveň obavu z konkurence a negativních reakcí veřejnosti?

Developery do prezentace jejich projektů nijak násilím netlačíme, to by bylo kontraproduktivní. Sami si musejí uvědomit, že když budou komunikovat své záměry už od relativně rané fáze, budou mít větší šanci na úspěch. A taky se tak postupně děje. Sami investoři nás oslovují, že by se v CAMP chtěli prezentovat; např. pro zmiňovanou první výstavu jsme ze stovky zamýšlených projektů získali podklady k 60. Věříme, že až tuto výstavu budeme znovu opakovat, bude jich víc.

- Jak je finančně zajištěn provoz centra a jakou úlohu v celkové koncepci hraje IPR?

Na realizaci CAMP jsme kromě základně rekonstruovaných prostor dostali od magistrátu asi 14 mil. Kč, za které jsme finalizovali interiér a pořídili techniku. Samotný provoz pak platí IPR Praha ze svého rozpočtu. Náklady na program v příštím roce budou činit bezmála 6 mil. Kč.

- V čem jako odborník na danou problematiku vidíte zásadní přínos projektu CAMP?

Jak už jsem zmiňoval, cítíme velký hlad Pražanů po informacích. Zajímá je, co se bude stavět ve čtvrti, kde bydlí, nebo jaké je dlouhodobé směřování naší metropole. Tomuto narůstajícímu zájmu chceme jít v CAMP naproti. Naší ambicí je vytvořit onen pověstný pevný bod ve "vesmíru" Prahy pro všechny, kteří se zajímají o město, v němž žijí. Domníváme se, že jedině otevřenou komunikací se nám podaří postupně zvyšovat a udržovat důvěru mezi městem a jeho občany.