Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Další, co se u mostů a lávek pravidelně monitoruje, jsou trhliny. Měří se jak jejich šířka, tak jejich hloubka. Statici sledují, jak se konkrétní trhlina chová při zatížení a na těžko přístupných místech pak používají různé endoskopické metody, to znamená, že pořizují videozáznam pomocí speciální sondy. Pokud je nutné prozkoumat stav konstrukce pod hladinou, pomáhá i potápěč. No a zjišťuje se pochopitelně taky koroze a pevnost betonu. Část zkoušek se provádí přímo v terénu a některé potom pokračují v laboratořích. My jsme se podrobněji o těchto diagnostických postupech bavili s odborníkem ČVUT, který se specializuje na experimentální a měřící postupy.
Jiří KOLÍSKO, ředitel Kloknerova ústavu ČVUT v Praze:
Základní diagnostická metoda je vlastně vizuální prohlídka. Tento diagnostický postup provádí každý správce mostních konstrukcí.
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:
Teprve potom nastupují další metody. Vy tady máte takový výřez, takový válec, k čemu vám slouží?
Jiří KOLÍSKO, ředitel Kloknerova ústavu ČVUT v Praze:
Tak toto je vzorek, který byl odebrán z mostní konstrukce metodou jádrového vrtání. Tento vývrt my pak používáme pro další laboratorní rozbory, analýzy. Specielně na tomto vzorku pak probíhají obvyklé mechanické testy, pevnosti betonu v tlaku.
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:
A potom jsou nedestruktivní metody, například čidla umístěná na konstrukci mostu.
Jiří KOLÍSKO, ředitel Kloknerova ústavu ČVUT v Praze:
U mostu se sledují deformace, deformace můžete sledovat na ložisku, to je támhle to zařízení s tou černou manžetou, které přenáší veškeré zatížení z mostu do opěry, což je ten betonový blok. Jinak aktuálně stav mostu je vynikající. A případná diagnostika ho čeká až za mnoho desítek let.
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:
Diagnostika mostů
Datum zveřejnění:
4. 12. 2017
Zdroj:
ČT 1