České zdravotnictví, které má jinak dobré výsledky, zatím v oblasti elektronizace v mezinárodním srovnání propadá. Například zatím pouze devět procent českých stomatologů komunikuje přes internet, přestože podle letošního průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost CompuGroup Medical by webové konzultace uvítalo osm s deseti Čechů.
Prostřednictvím e-mailu by také rády konzultovaly ženy se svým gynekologem. Protože ale elektronická pošta není dostatečně zabezpečena na posílání citlivých údajů, zatím takto doktoři komunikovat nesmějí. Od příštího roku, kdy vstoupí v platnost evropská legislativa GDPR, za to budou hrozit pokuty.
Zároveň ale letošek přinesl i pokroky v elektronickém zdravotnictví. Pražské České vysoké učení technické připravilo nový studijní obor, který se zaměřuje právě na problematiku eHealth. Název oboru je Informační a komunikační technologie v lékařství a zaměřuje se jak na hardware, tak i na software v oblasti medicíny.
Už skoro půl milionu uživatelů si podle portálu eZdrav ke konci října stáhlo aplikaci Záchranka. Ta člověku umožňuje za pomoci chytrého mobilu přivolat si prakticky stisknutím jediného tlačítka v kritický moment zdravotnickou pomoc s tím, že záchranáři dostanou informaci o přesné poloze.
Lokalizace prostřednictvím smartphonu také letos v srpnu poprvé zachránila v Česku lidský život, když si záchranku přivolala žena, která spadla v Praze ze skály. Měla otřes mozku a byla dezorientovaná, ale operátorka dokázala díky mobilu přesně určit její polohu.
V digitalizaci pomůže cloud
Od příštího roku budou lékaři v Česku povinně vydávat elektronické recepty. Jde o jeden z kroků, v němž má ČR v oblasti eHealth dohnat západní státy. Podle pravidelného průzkumu eHealth Survey od Himss Analytics, provedeného na konci letošního třetího čtvrtletí, je v Evropě ve zdravotnických zařízeních průměrně už zhruba 75 procent záznamů o pacientech digitalizováno.
Rakousko a Nizozemsko jsou blízko už téměř kompletnímu převedení dokumentace do elektronické podoby.
Pro velké množství dat, s nimiž je ve zdravotnictví potřeba pracovat, se jeví jako ideální technologie k jejich zpracování cloudové platformy. Jak uvádí společnost Microsoft, například v USA lze na implementaci systémů elektronických zdravotních záznamů získat pobídky ve výši přes 40 tisíc dolarů na jednoho lékaře.
Díky tomu používání digitálních systémů dat o pacientech vzrostlo ve Spojených státech z pouhé desetiny nemocnic v roce 2008 až na stav, kdy je v současnosti využívají už tři nemocnice ze čtyř.
Ministerstvo posiluje svůj tým na eHealth
Na zatím nedostatečnou digitalizaci zdravotnictví v ČR mimo jiné letos zareagovalo ministerstvo zdravotnictví posílením stavů. Chce zdvojnásobit počet svých specialistů na eHealth. Odbor informatiky na ministerstvu měl ještě letos na jaře jen deset pracovních míst.
Během rok 2018 by ale jejich počet mohl vzrůst na 25. „Ministerstvo zdravotnictví úspěšně žádalo o rozšíření o dvanáct systemizovaných služebních míst, která bude potřeba obsadit novými pracovníky,“ uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová. Už dříve přibyla na stejném odboru tři pracovní místa převedená z odboru evropských záležitostí. Úředníci na nich mají na starost evropské dotace na strategické řízení rozvoje eHealth.
Lékaři větší zaměření na digitalizaci vítají. „Elektronizace dlouhodobě vázla. Potřebujeme vidět výsledek. To, že přijmou více lidí, může a nemusí znamenat pokrok,“ říká Petr Němeček, člen představenstva České lékařské komory, který byl členem pracovní skupiny pro elektronizaci zdravotnictví.
Vznikne Národní centrum elektronického zdravotnictví
Národní strategie elektronického zdravotnictví do roku 2020 byla schválena v listopadu 2016. Letos v září pak ministerstvo zveřejnilo akční plán elektronizace. Jeho součástí například je, že by do roku 2020 mělo fungovat propojení poskytovatelů zdravotní péče tak, aby si mohli vyměňovat data ze zdravotní dokumentace pacienta.
Podle plánů by mělo na ministerstvu vzniknout Národní centrum elektronického zdravotnictví a Útvar hlavního architekta. Mají mít na starost koordinaci rozvoje elektronizace zdravotnictví z centrální úrovně a také zajištění studií proveditelnosti elektronizace.
Obsazení nových míst může ovšem být problém. Dnes má ministerstvo zdravotnictví v odboru informatiky třináct pracovních míst, z toho tři jsou neosazená.
Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě uvádí nedostatek lidí jako důvod, proč elektronizace zdravotnictví v Česku vázne a chybějí jí centrální pravidla. „Je to personálně poddimenzované,“ řekl na jaře ministerský náměstek Tom Philipp (KDU-ČSL).