Budoucnost uhelných elektráren v Evropě

Katarína SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Proti změnám klimatu, pro Evropu, boj proti změnám klimatu, boj pro Evropu, je to téma, ve kterém se díky aktivnímu přístupu jasně vymezuje vůči Spojeným státům. Jenže jak ukazují poslední dny a týdny, ani evropské země nejsou v odklonu od znečišťujícího průmyslu úplně jednotné. Zatímco Francie vidí budoucnost v elektřině, vyráběné zcela bez uhlí, Německo, rušící jaderné elektrárny, si to tak rychle nemůže dovolit.

Jakub NETTL, redaktor:
Zrod nového spojenectví. 20 států na konferenci v Bonnu vytvořilo alianci, která do roku 2030 úplně přestane vyrábět proud z uhlí. Nerostné suroviny, jejímž spalováním se vypouští do vzduchu víc než 40% celosvětových emisí skleníkových plynů. Kromě Kanady společenství táhne 11 evropských zemí. Včetně Velké Británie nebo Francie.

Emmanuel MACRON, francouzský prezident:
Francie se rozhodla zavřít všechny uhelné elektrárny do konce roku 2021, nestavět žádnou tepelnou elektrárnu a zakázat nový průzkum a těžbu uhlí.

Jakub NETTL, redaktor:
Skoncování s uhlím zástupci skupiny prezentují jako největší úspěch od předloňského podpisu pařížské klimatické dohody. Jenže praktický dopad poslední akce bude výrazně omezenější. Největší světoví znečišťovatelé, Čína, Indie, Rusko a Spojené státy, se do iniciativy nezapojily.

Camilla BORNOVÁ, odbornice na životní prostředí:
Je třeba skupinu rozšířit o všechny členské země OECD.

Jakub NETTL, redaktor:
Stranou zůstal i klíčový evropský hráč. Německo sice odklon od pevných paliv zvažuje, ale v mnohem delším časovém horizontu. Vláda plánuje zavřít hnědouhelné doly nejdřív za 30 let. Tedy v době, kdy v nich už nebude skoro co těžit. Navíc těsně před začátkem bonnské konference ustoupila horníkům další vesnice. Nejšpinavější zdroj energie v Evropě přitom leží symbolicky jen 50 kilometrů od dějiště summitu, pořádaného pod záštitou OSN.

Dirk JANSEN, německá federace pro ochranu přírody a životního prostředí:
Hnědé uhlí už nepotřebujeme. Je nejvyšší čas opustit tento zastaralý zdroj energie. Ohrožuje Německem stanovené cíle na ochranu klimatu.

Jakub NETTL, redaktor:
Berlín se přitom s Paříží veřejně staví do čela boje za lepší životní prostředí. Společné úsměvy ale skrývá zásadně rozdílná strategie na cestě k zelené energii. Zatímco Francie se prašných paliv vzdala s lehkým srdcem, protože z nich vyrábí jen 5% elektřiny, tři čtvrtiny produkce obstarávají jaderná zařízení. Německo se nikam nežene. Z uhlí totiž vyrábí víc než 40% elektřiny.

Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka:
Víme, že zvlášť hnědouhelný průmysl bude muset výrazně přispět ke splnění těchto cílů. O tom, jak přesně toho dosáhneme, budeme diskutovat.

Jakub NETTL, redaktor:
Jenže rozvodná síť od vrtulí ze severu na průmyslový jih potřebuje teprve vybudovat. Po nehodě ve Fukušimě se Němci navíc zcela vzdali jádra. A vláda se obává, že stejně rychle upuštění od uhlí by vedlo k nedostatku elektřiny. Paradoxně má v tomto ohledu stejný zájem jako sousední Polsko. Nepřijímat žádné závazné dohody proti užívání fosilních paliv. Největší spalovač uhlí v Evropě vyrábí z hnědé suroviny tři čtvrtiny elektřiny. Pro polskou vládu i průmysl hraje důležitou roli nízká cena. Varšava přitom cílí na soběstačnost. Jenže nabídka se státem prosazovaných polských dolů zdaleka nestačí.

Lukasz CHORBACZ, předseda polské uhelné obchodní komory:
Některé sklady mají stále potíže s doplňováním zásob. Existují čekací listiny na uhlí. Ale zdá se mi, že kritická část je už vyřešena.

Jakub NETTL, redaktor:
Státní podnik vůbec poprvé v dějinách nakoupil ze Spojených států 75 000 tun uhlí. V příštích sedmi měsících mají do země dorazit ještě nejmíň tři další, stejně obří, dodávky. Ve své snaze sázet na tuhá paliva a chránit pracovní místa v tradičním těžkém průmyslu, se vláda dcery horníka výrazně blíží zásadám Trumpovy administrativy. S Evropskou unií Varšavu přesto pojí jeden důležitý zájem. Energetická nezávislost na Rusku. Cíl, který pro některé členské státy zůstává jen obecné prohlášení na papíře. Stejně jako boj proti klimatickým změnám. Jakub Nettl, Česká televize.

Katarína SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A ve studiu je teď Radek Škoda, z Ústavu energetiky, /nesrozumitelné/ fakultě ČVUT. Dobrý večer.

Radek ŠKODA, Ústav energetiky, ČVUT v Praze:
Dobrý večer.

Katarína SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je podle vás Evropa připravená na úplný konec uhelných elektráren?

Radek ŠKODA, Ústav energetiky, ČVUT v Praze:
No, rozhodně ne. I v té reportáži bylo vidět, že některé země se bez uhlí rozhodně neobejdou. Ať už to bylo Německo nebo Polsko. A důležité je to, že jak se dnes mluví o rozdělení na zdroje obnovitelné a jiné, tak to není to, co o to jde, jde o to, že některé zdroje jsou řiditelné a některé jsou neřiditelné. A třeba dnes, ti z vás, co byli venku, tak si všimli, že dnes bylo pod mrakem a bezvětří. To vám obnovitelné větrníky a solární panely nic neudělají. Potřebujete zdroje, které to něčím zaplní, ty řiditelné. A je už jedno, jestli to jsou plynové elektrárny, jaderné elektrárny nebo uhelné elektrárny. A když máte třeba Německo, které se rozhodlo z důvodů, které tady nebudeme řešit, ty jaderné bloky odstavit, tak je musí něčím nahradit. A v jejich případě jsou to uhelné elektrárny.

Katarína SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak to tedy nakonec v Evropě bude? Převáží obnovitelné zdroje? Nebo právě ta jaderná energie?

Radek ŠKODA, Ústav energetiky, ČVUT v Praze:
Opravdu to není o tom, jestli jádro nebo obnovitelné, ale o tom, jestli řiditelné a nebo neřiditelné. Ty řiditelné, tam vždycky budou muset být. Protože když ráno si chcete udělat ve varné konvici čaj, tak nemůžete čekat na to, až vyjde sluníčko nebo začne foukat vítr. A ty řiditelné vždycky budou hrát velkou část toho mixu. A opravdu je jedno, jestli to bude plyn, kdy budete pak závislí na tom, kdo vám dodává ten plyn. Ať už je to Norsko nebo Rusko. Když to bude uhlí, tak to uhlí musíte mít v rozumné kvalitě. A když to budou jaderné zdroje, tak ty jaderné zdroje musíte mít vystavené. A nakonec jde vždycky jenom o jednu věc. Že tu energii vy chcete mít levnou, bezpečnou a spolehlivou v tom čase, kdy chcete. Takže když budete mít zdroj, který je levný a čistý, ale nebude spolehlivý, tak vám to nepomůže. Musíte ho doplnit nějakým zdrojem, který bude spolehlivý. A je opravdu jedno, jestli to bude jádro, uhlí nebo plyn.

Katarína SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zůstaneme ještě velmi krátce u těch uhelných elektráren. Francouzský prezident Macron navrhuje jakousi britskou inspiraci, protože Británie v roce 2013 zavedla daň, asi 19 euro za tunu škodlivin. A podařilo se jí vlastně energii z uhelných elektráren snížit dokonce na 2%. Je tohle to podle vás cesta?

Radek ŠKODA, Ústav energetiky, ČVUT v Praze:
Tak Francie mluví o Británii z naprosto zištných důvodů, protože celá britská elektrárenská společnost British Energy patří Francouzům. Takže když mluví Francouzi o Britech, tak v podstatě mluví, mluví sami o sobě. A  Británie prošla  zajímavým procesem od uhelné energetiky k plynové, protože Britové mají, nebo měli, velké zásoby plynu v Severním moři. A potom k jaderné. A teď právě Francouzi v Británii staví několik jaderných zdrojů, takže i když francouzský prezident mluví o tom, jak Británie je bezuhlíková, tak v podstatě říká, jak uspělo v Británii.

Katarína SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A teď ještě ta aktuální informace z Bruselu, o které jsem mluvila na začátku. Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku dnes odhlasoval dokonce vyšší cíle pro podíl energie z právě z obnovitelných zdrojů než původně navrhovala Evropská komise. Je toto podle vás reálné?

Radek ŠKODA, Ústav energetiky, ČVUT v Praze:
No, tak tam byla tři hlasování. Ty obnovitelné zdroje nepovažuju za to nejdůležitější. Nejdůležitější bylo to hlasování o úsporách elektrické, o úsporách energií, kde původní čísla, kde se mluvilo o 27, 30%, ale dnes bylo odhlasováno 40%. A bylo to odhlasováno velmi těsnou většinou. 33 bylo pro, 30 proti a 2 se zdrželi. A to je věc, když se nad tím zamyslíte, tak to mohou odhlasovat pouze, pouze snílci, kteří nemají odpovědnost. A jsem si vědom, jak silné tvrzení říkám, protože ti poslanci, kteří tam byli, ty rozhodně v roce 2030 už tam, už tam nebudou. A neuvědomují si, jaké by to mělo náklady. Tohle to opatření. Shodou okolností i Svaz průmyslu a dopravy před měsícem si nechal udělat studii, kolik by to českou ekonomiku přišlo, kdybychom měli dospět k těm úsporám 40%. A vyšlo jim číslo 2,5 bilionu korun. Což samozřejmě, diváci, když řeknu 2,5 bilionu, tak si toho moc neuvědomí. Ale je to víc než dvouletý český národní rozpočet. A nebo, kdyby se za to měly třeba postavit jaderné reaktory, tak to je 10 nových Temelínů. 20 nových temelínských bloků, které by tady měly vzniknout do roku 2030. Takže to je naprosto nesmyslná úvaha. A samozřejmě v tom kontextu Bruselu jde o to, že ještě tam budou pokračovat vyjednávání a já počítám, že se to nakonec sníží na 30%.

Katarína SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Díky. To byl Radek Škoda. Na shledanou.

Radek ŠKODA, Ústav energetiky, ČVUT v Praze:
Děkuju vám.