Pohnuté příběhy dam, které usilovaly o vzdělání a vědeckou dráhu v době, kdy to bylo ženám téměř zapovězeno, vypráví profesor Ivo Kraus z katedry pevných látek Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, popularizátor přírodních věd a autor řady knih z historie vědy. Duchovní a intelektuální cestou, trvající od 4. století až do současnosti, nás provede spolu s astrofyzikem Jiřím Grygarem.
První část cyklu o výjimečně nadaných a cílevědomých ženách, vzdělaných v přírodních vědách, nás nás zavede do doby před 1600 lety za alexandrijskou matematičkou, astronomkou a filozofkou Hypatií, kterou nakonec zabil zfanatizovaný dav.
V druhém díle se seznámíme s vynikající astronomkou konce 18. a začátku 19. století, jejíž rodina má dokonce kořeny na Moravě: s Karolinou Herschelovou – objevitelkou komety. Do historie se zapsala i řadou dalších astronomických objevů.
Následuje příběh o nezlomném odhodlání a odvaze Sofie Kovalevské, která se musela kvůli splnění svého snu naoko provdat a odejít studovat do ciziny, aby se jí nakonec dostalo mezinárodního uznání. Jako první žena získala doktorát z matematiky, stala se členkou akademie věd a řádnou profesorkou na univerzitě – a zařadila se tak mezi nejúspěšnějších matematičky evropské historie.
Pominout nelze ani nelehké osudy zřejmě nejúspěšnější a nejobdivovanější vědkyně všech dob: fyzičky a chemičky Marie Curieové-Sklodowské, dvojnásobné nositelky Nobelovy ceny – za výzkum radiačních jevů a za objev radia a polonia.
Cyklus uzavírá životní příběh další veliké jaderné fyzičky 20. století – Lise Meitnerové, která musela těžce překonávat nejen předsudky vůči vzdělání a uplatnění žen, ale v rodném Německu i antisemitismus. Ve světě jí však objevy týkající se jaderného štěpení těžkých kovů přinesly mimořádné uznání.