Stavba brněnského metra

Martin KARLÍK, moderátor:
Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají. Příští stanice Královopolská. Možná, že i tak nějak by mohlo znít hlášení brněnského metra. O tom už se mluvilo několikrát. "Brno dohání Prahu. Chce postavit metro," to píše páteční Mladá fronta DNES. Brněnské metro by podle listu jezdilo každých 5 minut a zastavovalo by v 15 stanicích. 7 z nich by bylo podzemních. Vedení města už má připravenou studii proveditelnosti a čeká, co na plán řeknou státní úředníci. O brněnském metru se tedy už víckrát jednalo, tentokrát by to mělo být tak, že budou jezdit klasické vlaky v podzemí. V minulosti byla řeč i o tramvajích. Na telefonu je teď Michal Drábek z Ústavu logistiky a managementu dopravy Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického. Hezký večer.

Michal DRÁBEK, Ústav logistiky a managementu dopravy Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického:
Hezký večer.

Martin KARLÍK, moderátor:
Tak potřebuje Brno nějakou podobnou novou dráhu a je ten plán tak nastíněn, narýsován optimálně?

Michal DRÁBEK, Ústav logistiky a managementu dopravy Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického:
Určitě potřebuje, trasa je zvolena dobře, ale trochu mě zaráží četnost zastávek, která podle mě odpovídá spíše tramvajím, protože třeba podle mých informací organizátor dopravy Jihomoravského kraje KORDIS požaduje nástupiště délky 170 metrů a tady mezi některými stanicemi máme jenom 600 metrů rozestup. Takže možná, kdyby těch stanic byla polovina, tak by to bylo optimální.

Martin KARLÍK, moderátor:
Když se podíváme na ten plán, tak ona to je vlastně trasa, kde jde od severu na jih, přes to město. Nechybí tam trošku třeba napojení velkých sídlišť, jako jsou Vinohrady, Líšeň, Bohunice, Lískovec, že to vlastně prochází jakoby jenom tím středem města?

Michal DRÁBEK, Ústav logistiky a managementu dopravy Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického:
Tak tahle sídliště by potom vyžadovaly další linku, ať už to nazveme jakkoliv, metra nebo kolejového diametru, ale tohle bych řekl, že je trasa první volby, co se týče Brna.

Martin KARLÍK, moderátor:
Na kolik vůbec myslíte, že je reálné, že se podaří v Brně postavit metro nebo nějakou podzemní dráhu?

Michal DRÁBEK, Ústav logistiky a managementu dopravy Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického:
Reálné to je a musíme se na to podívat i v kontextu modernizace železničního uzlu Brna, tedy hlavního nádraží, pokud se rozhodne o odsunuté variantě, tedy variantě řeka, tak je diametr dokonce životně nutný, protože tramvaje, nebo jak v Brně říkají, šaliny, by nedokázaly odvézt cestující z odsunutého hlavního nádraží do centra.

Martin KARLÍK, moderátor:
Vy mluvíte o těch tramvajích nebo šalinách, ať se držíme toho brněnského označení, když se v minulosti říkalo, že by vlastně mohla jezdit ta podzemní tramvaj, něco jako je třeba vídeňská vlastně u Strassenbahn, tak nebylo by to také řešení nebo je to v podstatě jedno, jestli bude v podzemí v Brně jezdit klasický vlak a tramvaj?

Michal DRÁBEK, Ústav logistiky a managementu dopravy Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického:
Já jsem spíše pro vlak, protože v Brně je ten tramvajový systém poměrně rychlý, mají třeba oproti Praze výhodu, že mají více prostoru a že to tedy někdy plní funkci rychlodráhy, takže já bych rozhodně ubral počet zastávek a nebál se pustit do toho tunelu vlaky.

Martin KARLÍK, moderátor:
A případně klasické metro není asi pro Brno vhodná varianta, nebo jak to vidíte s klasickým metrem?

Michal DRÁBEK, Ústav logistiky a managementu dopravy Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického:
Podle mě není, při velikosti města, jako je Brno, je žádoucí napojení na železnici, ale zase pozor na ten 5minutový interval. Asi těžko můžou všechny vlaky potom pokračovat na Tišnov, protože by se na tu stávající trať už nic nevešlo, takže možná některé vlaky by končily na konci toho diametru a zase se otáčely zpátky, což by bylo lepší z hlediska třeba vykrývání nějakých zpoždění.

Martin KARLÍK, moderátor:
Každé město, když začne stavět metro na světě, tak se většinou musí potýkat s nějakým novým problémem, který ještě nikde jinde neřešily. V Praze to byla třeba nutnost překlenout Nuselské údolí. Jsou v Brně nějaké terénní či jiné překážky, které by v podstatě to komplikovaly a zároveň by to bylo něco, co se ještě asi nikde jinde zatím neřešilo?

Michal DRÁBEK, Ústav logistiky a managementu dopravy Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického:
Tak já znám Brno spíše povrchně, ale při pohledu na mapu tam vidím pouze řeku Svratku, která by se případně musela podejít, ale spíš bych si vsadil na nějaké problémy s překládáním inženýrských sítí a dalších podzemních staveb, i třeba, když se při výkopech zjistí, že něco vede trošku jinak, než jak to bylo zadokumentováno.

Martin KARLÍK, moderátor:
A to brněnské metro by mělo být takové to lehké metro, které jezdí spíš mělce podzemí nebo hluboké, jako je třeba v Moskvě, případně i částečně v Praze?

Michal DRÁBEK, Ústav logistiky a managementu dopravy Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického:
Tak hluboké metro by určitě pro Brno bylo škoda, ale samozřejmě nevidím do toho podzemí, co potom bude případně nutné, určitě by bylo lepší mělčí z hlediska cestujících.

Martin KARLÍK, moderátor:
A tím by se možná i předešlo komplikacemi s tím, že Brno leží na rozhraní vlastně dvou geomorfologických provincií, české Vysočiny a západních Karpat, nebo to není veličina, která by nějak ovlivňovala tu stavbu?

Michal DRÁBEK, Ústav logistiky a managementu dopravy Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického:
Já nejsem stavitel tunelů, takže opravdu nemůžu takhle odpovědět. Záleží potom na nějakém dalším projektu, tohle jsou zatím jenom takové, řekněme, vyhledávací studie.

Martin KARLÍK, moderátor:
A když teďka tak budete odhadovat, bude to možná trošku věštění z křišťálové koule, ale v kterém roce myslíte, že poprvé nás bude revizor kontrolovat v brněnském metru?

Michal DRÁBEK, Ústav logistiky a managementu dopravy Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického:
Já se domnívám, že nějaké dílčí části toho diametru můžou být při dobré politické vůli hotovy třeba v roce 2035.

Martin KARLÍK, moderátor:
To znamená za necelých 20 let?

Michal DRÁBEK, Ústav logistiky a managementu dopravy Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického:
Dejme tomu.

Martin KARLÍK, moderátor:
Tak možná i za necelých 20 let se svezeme brněnským metrem s Michalem Drábkem z Ústavu logistiky a managementu dopravy Dopraví fakulty Českého vysokého učení technického v Praze. Díky za váš čas a hezký večer.

Michal DRÁBEK, Ústav logistiky a managementu dopravy Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického:
I vám. Na slyšenou.